vede chhe. bhedagnAn te siddhapadanun kAraN, ne bhedagnAnano abhAv eTale ke agnAn, te
sansAradukhanun kAraN chhe. jyAn chaitanyanA gnAnanI shAntinun vedan nathI tyAn kaShAy chhe, –
bhale ashubh ho ke shubh ho – paN je kaShAy chhe te to dukh ja chhe. shubhakaShAy te kAI
shAnti to na ja kahevAy. AtmAnA gnAn vaDe kShaNamAtramAn karoDo bhavanA karmo chhUTI jAy
chhe, ne samyaggnAn vagar karoDo varShanA tap vaDe paN sukhano chhAnToy maLato nathI. juo
to kharA, gnAnano apAr mahimA! agnAnI jIvane gnAnanA mahimAnI khabar nathI, ene
rAg dekhAy chhe, – paN rAgathI pAr thaIne andar chaitanyamAn UnDu UtarI gayelungnAn tene
dekhAtun nathI. mATe kahe chhe ke he bhAI! mokShanun kAraN to samyak shraddhA–gnAn sahitanun
chAritra chhe. samyak shraddhA–gnAn vagaranun AcharaN to thothAn chhe, temAn lesh paN sukh nathI.
A rIte samyaggnAno mahimA jANIne, tene param amRut samAn jANIne tenun sevan karo.
em sarve santono upadesh chhe.
taraphanA vegathI te AkuL – vyAkuL dukhI rahe chhe. jo IndriyothI bhinnatA
jANI, gnAnane antarmukh karIne sva–viShayane grahaN kare to Anandano anubhav
thAy ne bAhyaviShayonA grahaNanI AkuLatA maTI jAy.