: 18 : Atmadharma : phAgaN : 2501
छोड दियो संग मैंने स्वामी, तीर्थंकर सम ज्ञानीको।
हाय! कहो अब कैसे छोडूं, अपनी रीत पुरानीको? (४)
गुरुदेव–कहो चेतनजी! इस दलीलपर आपका कया कहना है?
कायामें नहीं चेतनता फिर उसे तुम्हें क्या करना है?
चेतन–इस कायाको बडे प्यारसे, लड्डू खूब खिलाये थे।
चिलगूजा, अकरोड और अंगुरादिक मंगवाये थे।
पिस्ता किसमिस दाख छुहारे, अरु इलायची लाया था।
स्वर्णभस्म तथा मकरध्वज, इसको खूब खिलाया था।।
फिर भी ये यों कहती है, नाहक खींचातानीको।।
हाय! कहो अब कैसे छोडूँ, अपनी प्रीत पुरानीको?।। (५)
काया–ये चेतन झूठा है स्वामी! झूठी बातें बकता है।
मनमानी करता रहता खुद, बदनामी मेरी करता है।
मैनें कब चहे लड्डू अरु मोहनभोग मसालोंको?
स्वर्णभस्म या मकरध्वज ये, चाहिए इन मतवालोंको।।
मैं चेतनके चक्करमें पड, सह रही हूँ बदनामीको।
हाय! कहो अब कैसे छोडूँ, अपनी रीत पुरानीको?।। (६)
चेतन–कोट बूट पतलून पहनकर, इसको खूब सजाया था।
इतने पर भी न हुअी राजी, तब शिरपर टोप लगाया था।
नेकटाई भी गले बांधकर, इसकी शान बढाई थी।
गांधी टोपी भी शिरपर रख, इज्जत खूब बढाई थी।।
किन्तु आज मेरी मेहनत पर, फेर रही है पानीको।
हाय! कहो अब कैसे छोडूँ, अपनी प्रीत पुरानीको?।। (७)
mArA upar prIti kare chhe. he svAmI! tIrthankar jevA gnAnIno sang paN men chhoDI dIdho, to
pachhI hun mArI A purANI rItane have kem chhoDUn? (3–4)
shrIguru kAyAnI vAt sAmbhaLIne kahe chhe: he chetanajI! bolo, kAyAnI A dalIl sAme
tamAre shun kahevAnun chhe? kAyAmAn chetanatA to chhe nahi, pachhI tamAre tene shun karavI chhe?
chetan kahe chhe–A kAyAne men ghaNA premathI bahu lADavA khavaDAvyA, tene mATe rasagullA,
akharoT, angUr vagere mangAvyA, pistA–kisamis–dharAkh–khArek–elachI lAvyo, temaj suvarNabhasma
makaradhvaj vagere khUb khavaDAvIne tene men puShTa karI, chhatAy atyAre te mArI sAthe AvavAnI nA kahIne
nakAmI khenchatAN kare chhe.–arere! kAyA sAthenI mArI jugajunI prItane hun kem chhoDUn? (pa)
kAyA kahe chhe ke–he svAmI! A chetan jUTho chhe, te khoTI vAto bake chhe, te manamAnI potAnI
kare chhe ne badanAmI mArI kare chhe. e lADavA–mohanabhog–masAlA ke suvarNabhasma ane makaradhvaj e
badhAnI chAhanA men to kadI karI nathI, e badhAnI chAhanA to A matavAlA chetane ja karI hatI. chAhanA
eNe karI ne nAm mArun lye chhe! A rIte chetan sAthe chakkaramAn paDIne hun badanAmI sahan karI rahI chhun.
–paN are! parabhavamAn sAthe na javAnI mArI anAdinI rItane hun kem chhoDun? (6)