वन्दननिन्दनप्रतिक्रमणादिकं कुर्वाणस्यापि भावसंयमो नास्ति इत्यभिप्रायः ।।६६।। एवं मोक्षमोक्ष-
फलमोक्षमार्गादिप्रतिपादकद्वितीयमहाधिकारमध्ये निश्चयनयेन पुण्यपापद्वयं समानमित्यादि-
व्याख्यानमुख्यत्वेन चतुर्दशसूत्रस्थलं समाप्तम् । अथानन्तरं शुद्धोपयोगादिप्रतिपादनमुख्यत्वेनैका-
धिकचत्वारिंशत्सूत्रपर्यन्तं व्याख्यानं करोति । तत्रान्तरस्थलचतुष्टयं भवति । तद्यथा । प्रथमसूत्र-
पञ्चकेन शुद्धोपयोगव्याख्यानं करोति, तदनन्तरं पञ्चदशसूत्रपर्यन्तं वीतरागस्वसंवेदनज्ञान-
मुख्यत्वेन व्याख्यानम्, अत ऊर्ध्वं सूत्राष्टकपर्यन्तं परिग्रहत्यागमुख्यत्वेन व्याख्यानं, तदनन्तरं
त्रयोदशसूत्रपर्यन्तं केवलज्ञानादिगुणस्वरूपेण सर्वे जीवाः समाना इति मुख्यत्वेन व्याख्यानं
करोति । तद्यथा ।
रागादिविकल्पनिवृत्तिस्वरूपशुद्धोपयोगे संयमादयः सर्वे गुणास्तिष्ठन्तीति प्रति-
पादयति —
adhikAr-2 dohA-66 ]paramAtmaprakAsha [ 329
क्या कर सकती है ? कुछ नहीं कर सकती ।।६६।।
इस तरह मोक्ष, मोक्ष – फल, मोक्षमार्गादिका कथन करनेवाले दूसरे महा अधिकारमें
निश्चयनयसे पुण्य, पाप दोनों समान हैं, इस व्याख्यानकी मुख्यतासे चौदह दोहे कहे । आगे
शुद्धोपयोगके कथनकी मुख्यतासे इकतालीस दोहोंमें व्याख्यान करते हैं, और आठ दोहोंमें
परिग्रहत्यागके व्याख्यानकी मुख्यतासे कहते हैं, तथा तेरह दोहोंमें केवलज्ञानादि गुणस्वरूपकर
सब जीव समान हैं, ऐसा व्याख्यान है ।
अब प्रथम ही रागादि विकल्पकी निवृत्तिरूप शुद्धोपयोगमें संयमादि सब गुण रहते हैं,
ऐसा वर्णन करते हैं —
tene dravyarUp vandanA, nindA ane pratikramaNAdi karavA chhatAn paN bhAvasanyam nathI. 66.
e pramANe mokSha, mokShaphaL ane mokShamArgAdinA pratipAdak bIjA mahAdhikAramAn nishchayanayathI
puNya, pAp banne samAn chhe ityAdi vyAkhyAnanI mukhyatAthI chaud sUtronun sthaL samApta thayun.
tyAr pachhI shuddhopayogAdinA pratipAdananI mukhyatAthI ekatAlIs sUtro sudhI vyAkhyAn kare
chhe. temAn chAr antarasthaL chhe te A pramANe — (1) pratham pAnch gAthAsUtrathI shuddha-upayoganun
vyAkhyAn kare chhe, (2) tyAr pachhI pandar gAthAsUtra sudhI vItarAg-svasamvedanarUp gnAnanI mukhyatAthI
vyAkhyAn kare chhe, (3) tyAr pachhI ATh gAthAsUtra sudhI parigrahatyAganI mukhyatAthI vyAkhyAn kare
chhe, (4) tyAr pachhI ter gAthAsUtra sudhI ‘kevaLagnAnAdi guNasvarUpathI sarva jIvo samAn chhe’ em
mukhyapaNe vyAkhyAn kare chhe. te A pramANe —
have, pratham ja rAgAdi vikalponI nivRuttirUp shuddhopayogamAn sanyamAdi sarva guNo rahe chhe,
em kahe chhe.