विद्यन्ते । कानि । अनाकुलत्वलक्षणपारमार्थिकसौख्यविपरीतान्याकुलत्वोत्पादकानीन्द्रियसुख-
दुःखानि यत्र च निर्विकल्पपरमात्मनो विलक्षणः संकल्पविकल्परूपो मनोव्यापारो नास्ति ।
सो अप्पा मुणि जीव तुहुं अण्णु परिं अवहारु तं पूर्वोक्तलक्षणं स्वशुद्धात्मानं मन्यस्व
नित्यानन्दैकरूपं वीतरागनिर्विकल्पसमाधौ स्थित्वा जानीहि हे जीव, त्वम् अन्य-
त्परमात्मस्वभावाद्विपरीतं पञ्चेन्द्रियविषयस्वरूपादिविभावसमूहं परस्मिन् दूरे सर्वप्रकारेणापहर
त्यजेति तात्पर्यार्थः । निर्विकल्पसमाधौ सर्वत्र वीतरागविशेषणं किमर्थं कृततं इति पूर्वपक्षः ।
परिहारमाह । यत एव हेतोः वीतरागस्तत एव निर्विकल्प इति हेतुहेतुमद्भावज्ञापनार्थम्, अथवा
ये सरागिणोऽपि सन्तो वयं निर्विकल्पसमाधिस्था इति वदन्ति तन्निषेधार्थम्, अथवा
viparIt, AkuLatAne utpanna karanAr, indriyajanit sukhadukh nathI ane je shuddhAtmasvarUpamAn
nirvikalpa paramAtmAthI vilakShaN, sankalpavikalparUp manovyApAr nathI te nij shuddhAtmAne he
jIv! tun jAN – nityAnand jenun ek rUp chhe evI vItarAg nirvikalpa samAdhimAn sthit thaIne
jAN, paramAtmasvabhAvathI viparIt, pAnch indriyonA viShayasvarUp Adi anya vibhAvasamUhane
dUrathI ja sarva prakAre chhoD. e tAtpayArtha chhe.
pUrvapakSha : — nirvikalpa samAdhimAn sarvatra ‘vItarAg’ visheShaN shA mATe lagADavAmAn
Avyun chhe?
tenun samAdhAAn : — vItarAg hovAnA kAraNe ja te nirvikalpa chhe em kAraN ne
kAryapaNun jaNAvavA mATe (kAraN ke te vItarAg chhe tethI ja te nirvikalpa chhe em 1hetu –
hetumAnano bhAv jaNAvavA mATe.); athavA pote sarAgI hovA chhatAn paN ame nirvikalpa
samAdhimAn rahIe chhIe em jeo kahe chhe temanA niShedh arthe; athavA shvetashankhanI jem
A svarUpavisheShaN chhe em samajavA mATe, (jem shankh chhe te shvet ja hoy chhe tem je
nirvikalpa samAdhi hoy chhe te vItarAg rUp ja hoy chhe, e rIte svarUp pragaT karavA mATe)
56 ]
yogIndudevavirachita
[ adhikAr-1 dohA-28
अन्य परमात्मस्वभावसे विपरीत पाँच इन्द्रियोंके विषय आदि सब विकार परिणामोंको दूरसे ही
त्याग, उनका सर्वथा ही त्याग कर । यहाँ पर किसी शिष्यने प्रश्न किया कि निर्विकल्पसमाधिमें
सब जगह वीतराग विशेषण क्यों कहा है ? उसका उत्तर कहते हैं — जहाँ पर वीतरागता है,
वहीं निर्विकल्पसमाधिपना है, इस रहस्यको समझानेके लिये अथवा जो रागी हुए कहते हैं कि
हम निर्विकल्पसमाधिमें स्थित हैं, उनके निषेधके लिये वीतरागता सहित निर्विकल्पसमाधिका
कथन किया गया है, अथवा सफे द शंखकी तरह स्वरूप प्रगट करनेके लिये कहा गया है,
1. vItarAgapaNun hetu chhe, nirvikalpapaNun hetumAn (kArya) chhe.