अथ ज्ञानं विधापयति–
तं सव्वं बालतवं बालवदं बेंति सव्वण्हू।। १५२ ।।
तत्सर्वं बालतपो बालव्रतं ब्रुवन्ति सर्वज्ञः।। १५२ ।।
have, AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN kahyun chhe em batAve chhe-
saghaLuy te tap bAL ne vrat bAL sarvagno kahe. 1pa2.
gAthArtha– [परमार्थे तु] paramArthamAn [अस्थितः] asthit [यः] evo je jIv [तपः करोति] tap kare chhe [च] tathA [व्रतं धारयति] vrat dhAraN kare chhe, [तत्सर्व] tenAn te sarva tap ane vratane [सर्वज्ञाः] sarvagno [बालतपः] bALatap ane [बालव्रतं] bALavrat [ब्रुवन्ति] kahe chhe.
TIkA– AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN pharamAvyun chhe (em siddha thAy chhe); kAraN ke je jIv paramArthabhUt gnAnathI rahit chhe tenAn, agnAnapUrvak karavAmAn AvelAn vrat, tap Adi karmo bandhanAn kAraN hovAne lIdhe te karmone ‘bAL’ evI sangnA ApIne niShedhyAn hovAthI gnAn ja mokShanun kAraN Thare chhe.
bhAvArtha– gnAn vinA karAyelAn tap tathA vratane sarvagnadeve bALatap tathA bALavrat (arthAt agnAnatap tathA agnAnavrat) kahyAn chhe, mATe mokShanun kAraN gnAn ja chhe.
have, AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN kahyun chhe em batAve chhe-
‘AgamamAn paN gnAnane ja mokShanun kAraN pharamAvyun chhe. (em siddha thAy chhe);...’
juo, vItarAg arihantadevanI divyadhvanimAn je upadesh Avyo te Agam chhe.