Purusharth Siddhi Upay-Gujarati (English transliteration). Shlok: 211-226 ; Parishist 1; Alphabetical Index.

< Previous Page  


Combined PDF/HTML Page 10 of 10

 

Page 169 of 186
PDF/HTML Page 181 of 198
single page version

[समयं] samay [लब्ध्वा] prApta karIne tathA [मुनीनां] munionA [पदम्] charaNanun [अवलम्ब्य] avalamban karIne [सपदि] shIghra ja [परिपूर्णम्] paripUrNa [कर्त्तव्यम्] karavA yogya chhe.

TIkA– ‘नित्यं बद्धोद्यमेन बोधिलाभस्य समयं लब्ध्वा च मुनिनां पदम् अवलम्ब्य सपदि परिपूर्णं कर्त्तव्यम्।’ artha– gRuhasthe sadA udyamashIl thaIne samyaggnAnanI prAptino samay meLavI munipad dhAraN karIne shIghra sarva deshavrato pALavAn joIe.

bhAvArtha– vivekI puruSh gRuhastha dashAmAn paN sansAr ane sharIrathI virakta thaIne sadAy mokShamArgamAn udyamI rahe chhe ane teo samay pAmIne shIghra munipad dhAraN karI, sakaL parigrahano tyAg karI nirvikalpa dhyAnamAn ArUDh thaIne, pUrNa ratnatrayane prApta karI, sansArabhramaNano nAsh karI shIghra mokShanI prApti kare chhe. ekadesh ratnatrayane dhAraN karI indrAdik uchchapad pAme tathA paramparAe mokSha paN pAme. 210.

असमग्रं भावयतो रत्नत्रयमस्ति कर्मबन्धो यः।
स विपक्षकृतोऽवश्यं मोक्षोपायो न बन्धनोपायः।। २११।।

anvayArtha– [असमग्रं] apUrNa [रत्नत्रयम्] ratnatrayanI [भावयतः] bhAvanA karanAr puruShane [यः] je [कर्मबन्धः] shubh karmano bandh [अस्ति] thAy chhe, [सः] te bandh [विपक्षकृतः] vipakShakRut athavA rAgakRut hovAthI [अवश्यं] avashya ja [बन्धनोपायः] bandhano upAy chhe, [मोक्षोपायः न] mokShano upAy nathI.

TIkA– ‘असमग्रं रत्नत्रयं भावयतः यः कर्मबंधः अस्ति सः विपक्षकृतः रत्नत्रयं तु मोक्षोपायः अस्ति न बन्धनोपायः।’ artha–ekadesharUp ratnatrayanun pAlan karanAr puruShane je karmabandh thAy chhe te ratnatrayathI nathI thato, paN ratnatrayano vipakSha je rAgadveSh chhe tenAthI thAy chhe. te ratnatray to vAstavamAn mokShano upAy chhe, bandhano upAy nathI.

bhAvArtha– samyagdraShTi jIv je ekadesh ratnatray dhAraN kare chhe tene je karmabandh thAy chhe te ratnatrayathI nathI thato paN teno je shubhakaShAy chhe tenAthI ja thAy chhe. AthI em siddha thayun ke karmabandh karanAr shubhakaShAy chhe paN ratnatray nathI. 211.


Page 170 of 186
PDF/HTML Page 182 of 198
single page version

have ratnatray ane rAganun phaL batAve chhe–

येनांशेन सुद्रष्टिस्तेनांशेनास्य बन्धनं नास्ति।
येनांशेन तु रागस्तेनांशेनास्य बन्धनं भवति।। २१२।।
येनांशेन ज्ञानं तेनांशेनास्य
बन्धनं नास्ति।
येनांशेन तु रागस्तेनांशेनास्य बन्धनं भवति।। २१३।।
येनांशेन चरित्रं तेनांशेनास्य
बन्धनं नास्ति।
येनांशेन तु रागस्तेनांशेनास्य बन्धनं भवति।। २१४।।

anvayArtha– [अस्य] A AtmAne [येनांशेन] je anshathI [सुद्रष्टिः] samyagdarshan chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [बन्धनं] bandh [नास्ति] nathI, [तु] paN [येन] je [अंशेन] anshathI [अस्य] ene [रागः] rAg chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [बन्धनं] bandh [भवति] thAy chhe. [येन] je [अंशेन] anshathI [अस्य] ene [ज्ञानं] gnAn chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [बन्धनं] bandh [नास्ति] nathI [तु] paN [येन] je [अंशेन] anshathI [रागः] rAg chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [अस्य] ene [बन्धनं] bandh [भवति] thAy chhe. [येन] je [अंशेन] anshathI [अस्य] ene [चरित्रं] chAritra chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [बन्धनं] bandh [नास्ति] nathI, [तु] paN [येन] je [अंशेन] anshathI [रागः] rAg chhe, [तेन] te [अंशेन] anshathI [अस्य] ene [बन्धनं] bandh [भवति] thAy chhe.

TIkA– ‘येन अंशेन सुद्रष्टिः तेन अंशेन बन्धनं नास्ति किन्तु येन अंशेन रागः तेन अंशेन बन्धनं भवति।’ artha–jeTalA anshe samyagdarshan chhe eTalA anshe karmabandh nathI tathA jeTalA anshe rAgabhAv chhe teTalA ja anshe karmano bandh chhe.

bhAvArtha– jIvanA traN bhed chhe–1. bahirAtmA, 2. antarAtmA, 3. paramAtmA. A traNamAn bahirAtmA to mithyAdraShTi chhe kemake tene samyagdarshan nathI, kevaL rAgabhAv chhe tethI sarvathA bandh ja chhe; ane paramAtmA bhagavAn jemane pUrNa samyagdarshan thaI gayun chhe temane rAgabhAv ranchamAtra paN nathI tethI sarvathA bandh nathI, mokSha ja chhe.

antarAtmA samyagdraShTi chothA guNasthAnathI mAnDIne bAramA guNasthAn sudhI chhe, mATe A antarAtmAne jeTalA anshe samyagdarshan thaI gayun chhe teTalA anshe karmanun


Page 171 of 186
PDF/HTML Page 183 of 198
single page version

bandhan nathI ane jeTalA anshe rAgabhAv chhe eTalA anshe karmano bandh chhe. jemake chothA guNasthAne anantAnubandhI sambandhI rAgabhAv nathI to eTalo karmabandh paN nathI, bAkInA apratyAkhyAnAvaraNano bandh chhe. pAnchamA guNasthAne apratyAkhyAnano paN rAgabhAv na hovAthI teno paN bandh nathI parantu pratyAkhyAnano bandh chhe. e ja pramANe AgaL jeTalA anshe rAgabhAvano abhAv chhe teTalA ja anshe karmano bandh nathI tathA jeTalA anshe rAgabhAv chhe teTalA ja anshe karmano bandh chhe. 212.

jeTalA anshe je jIvane samyaggnAn thaI gayun chhe teTalA ja anshe rAgabhAv nahi hovAthI karmano bandh nathI. jeTalA anshe rAgabhAv chhe teTalA ja anshe karmano bandh chhe.

bhAvArtha– jevI rIte samyagdarshananun kathan karyun chhe tevI rIte samyaggnAnanun paN samajavun, jem ke bahirAtmAne samyaggnAn nathI, mithyAgnAn ja chhe tethI tene pUrNa rAgadveSh hovAthI avashya karmano bandh thAy chhe. paramAtmA je teramA guNasthAnavartI chhe temane pUrNa samyaggnAn pragaT thaI gayun chhe, rAgabhAvano bilakul abhAv chhe tethI temane karmano bandh bilakul nathI. ane antarAtmA je chothA guNasthAnathI laIne bAramA guNasthAn sudhI chhe temane jeTalA anshe samyaggnAn pragaT thaI gayun chhe teTalA ja anshe karmano bandh nathI tathA jeTalA anshe rAgabhAv chhe teTalA ja anshe karmabandh chhe. 213.

jeTalA anshe samyakchAritra pragaT thaI gayun chhe teTalA ja anshe karmano bandh nathI ane jeTalA anshe rAgadveShabhAv chhe teTalA ja anshe karmano bandh chhe. uparanI jem ahIn paN samajI levun. jemake bahirAtmAne mithyAchAritra chhe, samyakchAritra ranchamAtra paN nathI tethI ene rAgadveShanI pUrNatA hovAthI pUrNa karmano bandh chhe, ane paramAtmAne pUrNa samyakchAritra chhe tethI ene ranchamAtra paN karmano bandh nathI. antarAtmAne jeTalA anshe rAgadveSh bhAvono abhAv chhe eTalA ja anshe karmano bandh nathI.

bhAvArtha– mohanIy karmanA be bhed chhe–1. darshanamoh, 2. chAritramoh. darshanamohanA udayathI mithyAdarshan thAy chhe ane chAritramohanA udayathI mithyAchAritra thAy chhe. jeTalo te kaShAyono abhAv thato jAy chhe teTalo teTalo tene samyagdarshan athavA samyakchAritra guNano vikAs thato jAy chhe. jemake darshanamohanIyano abhAv thavAthI samyagdarshan guN pragaT thAy chhe. ane anantAnubandhI chokaDIno abhAv thavAthI svarUpAcharaN chAritra pragaT thAy chhe. apratyAkhyAnAvaraNI chokaDIno abhAv thavAthI deshachAritra pragaT thAy chhe. pratyAkhyAnAvaraNI chokaDIno abhAv thavAthI sakalachAritra pragaT thAy chhe. sanjvalan chokaDI ane nav nokaShAyano abhAv thavAthI yathAkhyAtachAritra


Page 172 of 186
PDF/HTML Page 184 of 198
single page version

pragaT thAy chhe. –A rIte A mohanIyakarmanI 2p prakRiti ja jIvane rAgadveSh thavAmAn nimittakAraN chhe.

emAnthI anantAnubandhI krodh ane mAn, apratyAkhyAnAvaraNIy krodh ane mAn, pratyAkhyAnAvaraNIy krodh ane mAn, sanjvalan krodh ane mAn–e ATh ane arati, shok, bhay, jugupsA–kul e bAr prakRiti to dveSharUp pariNamanamAn kAraN chhe tathA bAkI rahelI ter prakRitio rAgarUp pariNamanamAn kAraN chhe. A rIte A jIv anAdikALathI pachIs kaShAyone ja vashIbhUt thaIne nitya anek duShkarmo karato thako sansArasAgaramAn bhramaN karI rahyo chhe mATe AThe karmomAn A mohanIy karmane sarvathI pahelAn jItavun joIe. jyAn sudhI mohanIy karmano parAjay na thAy tyAn sudhI bAkInAn karmono parAjay thaI shakato nathI. tethI sauthI pahelAn samyagdarshan prApta karIne darshanamohano nAsh karavo. samyaggnAn vaDe gnAnAvaraNano nAsh ane samyagchAritravaDe chAritramohanIyano nAsh karI samyakratnatray prApta karavAn joIe. jyAre koI paN jIv A krame karmono nAsh karI AtmAnA guNono vikAs karashe tyAre ja te potAnA dhyeyane prApta karI shake chhe. 214.

AtmA sAthe karmono bandh karAvanAr koN chhe e vAt have batAve chhe–

योगात्प्रदेशबन्धः स्थितिबन्धो भवति तु कषायात्।
दर्शनबोधचरित्रं न योगरूपं
कषायरूपं च।। २१५।।

anvayArtha– [प्रदेशबन्धः] pradeshabandh [योगात्] man, vachan, kAyAnA vyApArathI [तु] ane [स्थितिबन्धः] sthitibandh [कषायात्] krodhAdi kaShAyothI [भवति] thAy chhe, parantu [दर्शनबोधचरित्रं] samyagdarshan, samyaggnAn, samyakchAritrarUp ratnatray [न] na to [योगरूपं] yogarUp chhe [च] ane na [कषायरूपं] kaShAyarUp paN chhe.

TIkA– ‘योगात् प्रदेशबन्धः भवति तु कषायात् स्थितिबन्धः भवति यतः दर्शनबोधचरित्रं योगरूपं च कषायरूपं न भवति।’ artha–man, vachan, kAyAnA traN yogathI pradeshabandh ane prakRitibandh thAy chhe tathA krodhAdi kaShAyothI sthitibandh ane anubhAgabandh thAy chhe. ahIn shlokamAn joke prakRitibandh ane anubhAgabandh gaNAvyA nathI topaN upalakShaNathI grahaN thaI jAy chhe. samyagdarshan, samyaggnAn, samyakchAritra e traNe na to yogarUp chhe ane na kaShAyarUp paN chhe. tethI ratnatray karmabandhanun kAraN thaI shakatAn nathI.


Page 173 of 186
PDF/HTML Page 185 of 198
single page version

bhAvArtha– bandh chAr prakAranA chhe–prakRitibandh, pradeshabandh, sthitibandh, anubhAgabandh. AmAnthI prakRitibandh ane pradeshabandh yogathI thAy chhe tathA sthitibandh ane anubhAgabandh kaShAyothI thAy chhe. have A chAre bandhonun svarUp kahe chhe. 1. prakRitibandh–prakRiti nAm svabhAvanun chhe. karmonI mUL–prakRiti ATh ane uttar–prakRiti ekasoaDatAlIs chhe, jem ke gnAnAvaraNIy karmano svabhAv paDadA samAn chhe. je vastu upar paDado DhankAyo hoy te paDado te vastunun gnAn na thavAmAn kAraN chhe, tevI ja rIte jyAnsudhI AtmAnI sAthe gnAnAvaraNIy karmarUpI paDado hoy tyAnsudhI te AtmAne padArthonun samyaggnAn na thavAmAn kAraN chhe.

darshanAvaraNIy karmano svabhAv darabArI jevo chhe. jem darabArI rAjAnun darshan thavA deto nathI tem darshanAvaraNIy karma AtmAne sva–par padArthonun darshan thavA detun nathI.

vedanIy karmano svabhAv madh chopaDelI talavAr jevo chhe. jem te talavAr chATavAthI mIThI lAge chhe paN te jIbhane kApI nAkhe chhe. tem vedanIy karma paN pahelAn thoDA samay sudhI sukharUp lAge chhe, pachhI te ja dukh ApanAr banI jAy chhe.

mohanIy karmano svabhAv madirA jevo chhe. jem madirA pIvAthI manuShyane potAnA manuShyapaNAnun bhAn rahetun nathI tevI ja rIte A mohanIy karmamAn joDAvAthI AtmA potAnun svarUp bhUlI par padArthomAn potApaNun, kartA–bhoktA, svAmIpaNun mAne chhe.

Ayukarmano svabhAv heDabeDI sahit jel samAn chhe. jem je mANas jyAnsudhI jelamAn chhe tyAnsudhI te mANas tyAnthI kayAny paN jaI shakato nathI tevI ja rIte je jIve je Ayukarmano bandh karyo chhe te Ayu jyAnsudhI pUrNa na thAy tyAnsudhI tene te ja gatimAn rahevun paDe chhe.

nAmakarmano svabhAv chitrakAr samAn chhe. jem chitrakAr judI judI jAtanA arthAt koIvAr manuShyanun, koIvAr ghoDAnun, koIvAr hAthInun chitra banAve chhe, tevI ja rIte nAmakarma paN A jIvane koIvAr mANas banAve chhe, koIvAr ghoDo banAve chhe, koIvAr kANo, koIvAr bahero, koIvAr lUlo ityAdi prakAre anekarUp banAve chhe.

gotrakarmano svabhAv kumbhAr jevo chhe, jem kumbhAr koIvAr nAnun vAsaN banAve chhe ane koIvAr moTun vAsaN banAve chhe, tem gotrakarma paN A jIvane koIvAr uchcha kuLamAn ane koIvAr nIch kuLamAn pedA kare chhe.

antarAyakarmano svabhAv bhanDArI jevo chhe. jem rAjA koIne k kInAm


Page 174 of 186
PDF/HTML Page 186 of 198
single page version

vagere ApatA hoy ane bhanDArI tene ApavA deto nathI, tevI ja rIte antarAy karma paN AtmAne prApta thanAr padArthomAn anek prakAranAn vighna nAkhIne te padArtha prApta thavA detun nathI. – A rIte A AThe karmono svabhAv chhe. e potapotAnA svabhAv sahit jIv sAthe sambandh kare chhe.

have pradeshabandhanun varNan kare chhe. AtmAnA asankhyAt pradeshomAnthI ek ek pradesh sAthe karmanAn anantAnant paramANu bandhAy arthAt jIvanA pradesh ane karmanAn paramANu–banne ekakShetrAvagAh thaIne rahe tene pradeshabandh kahe chhe.

have sthitibandhanun varNan kare chhe. je karma (jIvanI sAthe rahevAnI) potAnI sthitisahit bandhAy tene sthitibandh kahe chhe. jem ke gnAnAvaraNIy, darshanAvaraNIy, vedanIy ane antarAy–A chAr karmonI utkRuShTa sthiti 30 kroDAkroDI sAgaranI chhe ane mohanIy karmamAnthI darshanamohanIyanI 70 kroDAkroDInI ane chAritramohanIyanI 40 kroDAkroDI sAgaranI chhe. nAm ane gotrakarmanI sthiti 20 kroDAkroDI sAgaranI chhe. AyukarmanI sthiti 33 sAgaranI chhe. A badhAnI utkRuShTa sthiti thaI. jaghanya sthiti nAm gotranI ATh muhUrta, vedanIyanI bAr muhUrta, gnAnAvaraNIy, darshanAvaraNIy, mohanIy, antarAy ane Ayu e pAnch karmonI jaghanya sthiti antarmuhUrta chhe. madhyamasthitinA anant bhed chhe. A prakAre sthitibandhanun nirUpaN karyun.

have anubhAgabandhanun varNan kare chhe. karmomAn je phaL devAnI shakti hoy chhe tene ja anubhAgabandh kahe chhe. A anubhAgabandh ghAtIkarmono to kevaL ashubharUp ja hoy chhe ane aghAtIkarmono shubharUp ane ashubharUp banne prakArano hoy chhe. jem ke gnAnAvaraNIy, darshanAvaraNIy, mohanIy ane antarAy–e chAr karmono latA–lAkaDun–hADakAn ane paththararUp kramathI vadhato vadhato bandh thAy chhe ane nAm, gotra, vedanIy Ayu–A chAr karmono jo shubharUp hoy to goL, khAnD, sAkar ane amRut samAn shubhaphaL Ape chhe ane jo ashubharUp hoy to lImbaDo, kAnjI, viSh ane haLAhaL samAn ashubh phaL Ape chhe.–A rIte A badhAn karmono vipAk thayA kare chhe. A rIte chAre prakAranA bandhanun varNan karyun. 21p.

ratnatrayathI bandh kem thato nathI e vAt have batAve chhe–

दर्शनमात्मविनिश्चितिरात्मपरिज्ञानमिष्यते बोधः।
स्थितिरात्मनि चारित्रं कुत एतेभ्यो भवति बन्धः।। २१६।।


Page 175 of 186
PDF/HTML Page 187 of 198
single page version

anvayArtha– [आत्मविनिश्चितिः] potAnA AtmAno vinishchay [दर्शनम्] samyagdarshan, [आत्मपरिज्ञानम्] AtmAnun visheSh gnAn [बोधः] samyaggnAn ane [आत्मनि] AtmAmAn [स्थितिः] sthiratA [चारित्रं] samyakchAritra [इष्यते] kahevAy chhe to pachhI [एतेभ्यः ‘त्रिभ्यः’] A traNathI [कुतः] kevI rIte [बन्धः] bandh [भवति] thAy?

TIkA– ‘आत्मविनिश्चितिः दर्शनं, आत्मपरिज्ञानं बोधः, आत्मनि स्थितिः चारित्रं इष्यते एतेभ्यः बंधः कुतः भवति।’ artha–AtmAnA svarUpano nishchay thavo te samyagdarshan chhe, AtmAnA svarUpanun parignAn thavun te samyaggnAn chhe ane AtmasvarUpamAn lIn thavun te samyakchAritra chhe. A traNe AtmasvarUp ja chhe. jyAre A traNe guN AtmasvarUp chhe to enAthI karmono bandh kevI rIte thaI shake? arthAt thaI shakato nathI.

bhAvArtha– ratnatray be prakAranA chhe–1. vyavahAraratnatray ane 2. nishchayaratnatray. dev– shAstra–gurunun tathA sAt tattvonun shraddhAn karavun te vyavahArasamyagdarshan chhe, tattvonA svarUpane jANI levun te vyavahArasamyaggnAn chhe, ashubh kriyAothI pravRutti haTAvIne shubhakriyAmAn pravRutti karavI te vyavahArasamyakchAritra chhe.–A vyavahAraratnatray thayAn. AtmasvarUpanun shraddhAn te nishchayasamyagdarshan, AtmagnAn thavun te nishchayasamyaggnAn ane AtmasvarUpamAn pariNaman te nishchayasamyakchAritra. te A jIvane karmothI chhoDAvavAnun kAraN chhe, paN karmonA bandhanun kAraN nathI. 216.

ratnatray tIrthankarAdi prakRitiono paN bandh karanAr nathI, e vAt have batAve chhe–

सम्यक्त्वचरित्राभ्यां तीर्थकराहारकर्म्मणो बन्धः।
योऽप्युपदिष्टः समये न नयविदां सोऽपि दोषाय।। २१७।।

anvayArtha– [अपि] ane [तीर्थकराहारकर्मणाः] tIrthankaraprakRiti ane AhAr prakRitino [यः] je [बन्धः] bandh [सम्यक्त्वचरित्राभ्यां] samyaktva ane chAritrathI [समये] AgamamAn [उपदिष्टः] kahyo chhe, [सः] te [अपि] paN [नयविदां] nayanA jANanArAonA [दोषाय] doShanun kAraN [न] nathI.

TIkA– ‘सम्यक्त्व चरित्राभ्यां तीर्थकराहार कर्मणः बन्धः (भवति) यः अपि समयं उपदिष्टः सः अपि नयविदां दोषाय न भवति।’ artha–samyagdarshan ane samyak–


Page 176 of 186
PDF/HTML Page 188 of 198
single page version

chAritrathI tIrthankar–prakRiti ane AhArak–prakRitino bandh thAy chhe, evo je shAstromAn upadesh chhe temAn paN nayavivakShA jANanArane doSh arthAt virodh jaNAto nathI.

bhAvArtha– jo koI em shankA kare ke samyagdarshan thayA pachhI ja tIrthankaraprakRitino bandh thAy chhe ane samyakchAritra thayA pachhI ja AhArak–prakRitino bandh thAy chhe to upar je A kahevAmAn Avyun chhe ke ratnatray karmano bandh karanAr nathI e kevI rIte? teno khulAso kare chhe–

सति सम्यक्त्वचरित्रे तीर्थकराहारबन्धकौ भवतः।
योगकषायौ
नासति तत्पुनरस्मिन्नुदासीनम्।। २१८।।

anvayArtha– [यस्मिन्] jemAn [सम्यक्त्वचरित्रे सति] samyaktva ane chAritra hovA chhatAn [तीर्थकराहारबन्धकौ] tIrthankar ane AhArak prakRitino bandh karanAr [योगकषायौ] yog ane kaShAy [भवतः] thAy chhe [पुनः] ane [असतिः न] nahotA, thatA nathI arthAt samyaktva ane chAritra vinA bandhanA kartA yog ane kaShAy thatA nathI [तत्] te samyaktva ane chAritra [अस्मिन्] A bandhamAn [उदासीनम्] udAsIn chhe.

TIkA– ‘सम्यक्त्व चरित्रे सति योगकषायौ तीर्थकराहार बंधकौ भवतः तस्मात् तत्पुनः अस्मिन् उदासीनम्।’ artha–samyagdarshan ane samyakchAritra hoy tyAre ja yog ane kaShAy tIrthankar tathA AhArakano bandh karanAr thAy chhe, tethI ratnatray to prakRitiono bandh karavAmAn udAsIn chhe.

bhAvArtha– jyAre AtmAmAn samyagdarshan ane samyakchAritraguN pragaT hotA nathI tyAre paN AtmAnI sAthe karmono bandh thAy chhe ane jyAre ekadesh samyakchAritra pragaT thAy tyAre paN AtmAnI sAthe karmano bandh thAy chhe, tethI jaNAy chhe ke karmono bandh karavAmAn kAraN yog–kaShAyonun thavun ane karmonA abandhamAn kAraN yog–kaShAyonun na thavun ja chhe. 218.

shankA– jo Am chhe to samyaktvane devAyunA bandhanun kAraN kem kahyun chhe?

ननु कथमेवं सिद्धयति देवायुःप्रभृतिसत्प्रकृतिबन्धः।
सकलजनसुप्रसिद्धो रत्नत्रयधारिणां मुनिवराणाम्।। २१९।।


Page 177 of 186
PDF/HTML Page 189 of 198
single page version

anvayArtha– [ननु] shankA–koI puruSh shankA kare chhe ke [रत्नत्रयधारिणां] ratnatrayanA dhArak [मुनिवराणां] shreShTha munione [सकलजनसुप्रसिद्धः] sarvajanomAn sArI rIte prasiddha [देवायुः प्रभृतिसत्प्रकृतिबन्धः] devAyu Adi uttam prakRitiono bandh [एवं] pUrvokta prakAre [कथम्] kevI rIte [सिद्धयति] siddha thashe?

TIkA– ‘ननु रत्नत्रयधारिणां मुनिवराणां सकलजनसुप्रसिद्धः देवायुः प्रभृतिसत्प्रकृतिबन्धः एवं कथं सिद्धयति।’ artha–ahIn koI shankA kare ke ratnatrayanA dhArak munione devAyu vagere shubh prakRitiono bandh thAy chhe evun je shAstromAn kathan chhe te kevI rIte siddha thashe? 219. teno uttara–

रत्नत्रयमिह हेतुर्निर्वाणस्यैव भवति नान्यस्य।
आस्रवति
यत्तु पुण्यं शुभोपयोगोऽयमपराधः।। २२०।।

anvayArtha– [इह] A lokamAn [रत्नत्रयं] ratnatrayarUp dharma [निर्वाणस्य एव] nirvANanun ja [हेतु] kAraN [भवति] thAy chhe, [अन्यस्य] anya gatinun [न] nahIn, [तु] ane [यत्] je ratnatrayamAn [पुण्यं आस्रवति] puNyano Asrav thAy chhe, te [अयम्] A [अपराधः] aparAdh [शुभोपयोगः] shubhopayogano chhe.

TIkA– ‘इह रत्नत्रयं निर्वाणस्य एव हेतुः भवति अन्यस्य न तु यत् पुण्यं आस्रवति अयं अपराधः शुभोपयोगः।’ artha–A lokamAn ratnatray mokShanun ja kAraN chhe, bIjI gatinun kAraN nathI. vaLI ratnatrayanA sadbhAvamAn je shubh prakRitiono Asrav thAy chhe te badho shubhakaShAy ane shubhayogathI ja thAy chhe, arthAt te shubhopayogano ja aparAdh chhe paN ratnatrayano nathI. bhinna bhinna kAraNothI bhinna bhinna kArya thAy chhe topaN vyavahArathI ekabIjAnun paN kArya kahI devAmAn Ave chhe. 220.

एकस्मिन् समवायादत्यन्तविरुद्धकार्ययोरपि हि।
इह दहति घृतमिति यथा व्यवहारस्ताद्रशोऽपि रूढिमितः।।२२१।।

anvayArtha– [हि] nishchayathI [एकस्मिन्] ek vastumAn [अत्यंतविरुद्धकार्ययोः] atyant virodhI be kAryonA [अपि] paN [समवायात्] meLathI [ताद्रशः अपि] tevo je [व्यवहारः] vyavahAr [रूढिम्] rUDhine [इतः] prApta chhe, [यथा] jem [इह] A lokamAn ‘‘[घृतम्] ghI [दहति] bALe chhe’’–[इति] e prakAranI kahevat chhe.


Page 178 of 186
PDF/HTML Page 190 of 198
single page version

TIkA– ‘हि एकस्मिन् अत्यंतविरुद्धकार्ययोः अपि समवायात् यथा घृतं दहति इति व्यवहारः अपि ताद्रशः व्यवहारः रूढिं इतः।’ artha–nishchayathI ek adhikaraNamAn paraspar viruddha be kAryono bandh thavAthI ‘jem ghI bALe chhe’ evo ekano bIjAmAn vyavahAr thaI jAy chhe, tevI ja rIte ahIn paN vyavahAr prasiddha thaI gayo chhe ke samyaktvathI shubh prakRitiono bandh thAy chhe.

bhAvArtha– joke ghI bALatun nathI topaN agninA sambandhathI jyAre ghI garam thaI jAy chhe tyAre evun jANavAmAn Ave chhe ke ghI bALe chhe. tevI ja rIte samyaktvanun kAm karmabandh karavAnun nathI topaN jyAre AtmAmAn samyaktva ane rAgabhAv banne maLI jAy chhe tyAre em ja kahevAmAn Ave chhe ke samyaktvathI karmano bandh thAy chhe. tethI ja lokamAn vyavahAr paN evo thAy chhe ke samyaktvathI shubhakarmono bandh thAy chhe, ratnatrayathI mokShano lAbh thAy chhe. 221.

सम्यक्त्वबोधचारित्रलक्षणो मोक्षमार्ग इत्येषः।
मुख्योपचाररूपः प्रापयति परं पदं पुरुषम्।। २२२।।

anvayArtha– [इति] A rIte [एषः] A pUrvakathit [मुख्योपचाररूपः] nishchay ane vyavahArarUp [सम्यक्त्वबोधचारित्रलक्षणः] samyagdarshan, samyaggnAn ane samyakchAritra lakShaNavALo [मोक्षमार्गः] mokShano mArga [पुरुषम्] AtmAne [परं पदं] paramAtmAnun pad [प्रापयति] prApta karAve chhe.

TIkA– ‘सम्यक्त्वबोधचारित्रलक्षणः इतिः एषः मोक्षमार्गः मुख्योपचाररूपः पुरुषं परं पदं प्रापयति।’ artha–samyagdarshan, samyaggnAn, samyakchAritra e traN svarUp ja mokShamArga chhe. e mokShamArga nishchay–vyavahAr em be prakArano ja AtmAne mokSha pahonchADe chhe.

bhAvArtha– nishchayamokShamArga sAkShAt mokShamArgano sAdhak chhe tathA vyavahAramokShamArga paramparAe mokShamArgano sAdhak chhe arthAt vyavahAramokShamArga nishchay mokShamArganun kAraN chhe. 222.

नित्यमपि निरुपलेपः स्वरूपसमवस्थितो निरुपघातः।
गगनमिव परमपुरुषः परमपदे स्फुरति
विशदतमः।। २२३।।


Page 179 of 186
PDF/HTML Page 191 of 198
single page version

anvayArtha– [नित्यमपि] hammeshAn [निरुपलेपः] karmarUpI rajanA lep rahit [स्वरूपसमवस्थितः] potAnA anantadarshan–gnAn svarUpamAn sArI rIte Tharelo [निरुपघातः] upaghAt rahit ane [विशदतमः] atyant nirmaL [परमपुरुषः] paramAtmA [गगनम् इव] AkAshanI jem [परमपदे] lokashikharasthit mokShasthAnamAn [स्फुरति] prakAshamAn thAy chhe.

TIkA– ‘नित्यम् अपि निरुपलेपः स्वरूपसमवस्थितः निरुपघातः विशदतमः परमपुरुषः गगनम् इव परमपदे स्फुरति।’ artha–sadAkAL karmamaL rahit, potAnA svarUpamAn sthit, koInA paN ghAtarahit, atyant nirmaL evA je paramAtmA siddha bhagavAn chhe te mokShamAn AkAsh samAn daidIpyamAn rahe chhe.

bhAvArtha– puruSh nAm jIvanun chhe ane param puruSh nAm paramAtmA siddha bhagavAnanun chhe. jIv to nar–nArakAdi chAre gatiomAn potAnA AyuShya pramANe thoDA kAL sudhI ja rahe chhe ane siddhabhagavAn mokShamAn sadA anantakAL sudhI rahe chhe. sansArI jIv karmarUpI melathI malin chhe, siddha bhagavAn karmamaLathI rahit chhe. sansArI jIv puNya–pAparUpI lepathI lipta chhe, siddha bhagavAn AkAsh samAn nirlep chhe. sansArI jIv vibhAv pariNatinA yogathI sadA dehAdirUpe thaI rahyo chhe, siddha bhagavAn sadA nijasvarUpamAn ja virAjamAn rahe chhe. sansAranA jIv bIjA jIvono ghAt kare chhe ane bIjAo dvArA haNAy chhe paN siddha bhagavAn koI jIvane haNatA nathI ke koI jIvo vaDe haNAtA nathI. AvA siddha bhagavAn akhanD, avinAshI, nirmaL, potAnA svarUpamAn sthit sadAkAL mokShamAn ja birAjamAn rahe chhe. 223.

paramAtmAnun svarUp

कृतकृत्यः परमपदे परमात्मा सकलविषयविषयात्मा।
परमानन्दनिमग्नो ज्ञानमयो नन्दति सदैव।। २२४।।

anvayArtha– [कृतकृत्यः] kRutakRutya [सकलविषयविषयात्मा] samasta padArtho jemanA viShay chhe evA arthAt sarva padArthonA gnAtA [परमानन्दनिमग्नः] viShayAnandathI rahit gnAnAnandamAn atishay magna [ज्ञानमयः] gnAnamay jyotirUp [परमात्मा] muktAtmA [परमपदे] sauthI upar mokShapadamAn [सदैव] nirantar ja [नन्दति] AnandarUpe sthit chhe.

TIkA– ‘परमात्मा कृतकृत्यः सकलविषयविषयात्मा (विरतात्मा) वा परमानन्द


Page 180 of 186
PDF/HTML Page 192 of 198
single page version

निमग्नः ज्ञानमयः परमपदे सदैव नन्दति।’ artha–siddha bhagavAnane kAI kAm karavAnun bAkI rahyun nathI, sakal padArthone potAnA gnAnamAn viShay karanAr athavA sakaL padArthothI virakta, param sukhamAn nimagna ane kevaLagnAnasahit mokShamAn nirantar Anand kare chhe.

bhAvArtha– sansAranA jIvone anek kArya karavAnI abhilAShA chhe tethI kRutakRutya nathI, siddha bhagavAnane kAI kAm karavAnun bAkI rahyun nathI tethI kRutakRutya chhe. jagatanA jIv mokShathI vimukh chhe ane siddha bhagavAn mokShamAn birAjamAn chhe. sansAranA jIvo viShay vikAr sahit chhe, siddha bhagavAn viShay vikAr rahit chhe. sansAranA jIv anek sharIro dhAraN karIne dukhI thaI rahyA chhe, siddha bhagavAn man, vachan, kAyAthI rahit chhe. ityAdi anant guNo sahit siddha bhagavAn chhe. 224.

jain nIti athavA nay–vivakShA

एकेनाकर्षन्ती श्लथयन्ती वस्तुतत्त्वमितरेण।
अन्तेन जयति जैनी नीतिर्मन्थाननेत्रमिव गोपी।। २२५।।

anvayArtha– [मन्थाननेत्रम्] ravaI–valoNAne khenchanAr [गोपी इव] govAlaNanI jem [जैनी नीतिः] jinendradevanI syAdvAdanIti athavA nishchay–vyavahArarUp nIti [वस्तुतत्त्वम्] vastunA svarUpane [एकेन] ek samyagdarshanathI [आकर्षन्ती] potA taraph khenche chhe, [इतरेण] bIjAthI arthAt samyaggnAnathI [श्लथयन्ती] shithil kare chhe ane [अन्तेन] antim arthAt samyakchAritrathI siddharUp kAryane utpanna karavAthI [जयति] sarvanI upar varte chhe. (athavA bIjo anvayArtha)

anvayArtha– [मन्थानेत्रम्] ravaIne khenchanAr [गोपी इव] govAlaNanI jem je [वस्तुतत्त्वम्] vastunA svarUpanI [एकेन अन्तेन] ek antathI arthAt dravyArthikanayathI [आकर्षन्ती] AkarShaN kare chhe–khenche chhe, ane vaLI [इतरेण] bIjA paryAyArthikanayathI [श्लथयन्ती] shithil kare chhe, te [जैनीनीतिः] jainamatanI nyAyapaddhati [जयति] jayavantI chhe.

TIkA– मन्थाननेत्रं गोपी इव जैनी नीतिः वस्तुतत्त्वं एकेन आकर्षन्ती इतरेण श्लथयन्ती अन्तेन जयति। artha–valoNAmAn ravaI khenchanAr govAlaNanI jem jinendra bhagavAnanI je nIti arthAt vivakShA chhe te vasturUpane ek nay–vivakShAthI khenchatI, bIjI nay– vivakShAthI DhIlI mUkatI ante arthAt banne vivakShAothI jayavant rahe.


Page 181 of 186
PDF/HTML Page 193 of 198
single page version

bhAvArtha– bhagavAnanI vANI syAdvAdarUp anekAntAtmak chhe. vastunun svarUp pradhAn tathA gauNanayanI vivakShAthI karavAmAn Ave chhe. jem ke jIvadravya nitya paN chhe ane anitya paN chhe. dravyArthikanayanI vivakShAthI nitya chhe ane paryAyArthikanayanI apekShAe anitya chhe, e ja nay–vivakShA chhe. 22p.

[nondha– A shlokamAn em batAvyun chhe ke shAstramAn koI ThekANe nishchayanayanI mukhyatAthI kathan chhe ane koI ThekANe vyavahAranayanI mukhyatAthI kathan chhe, paN teno artha em nathI ke sAcho dharma koI vakhate vyavahAranay (abhUtArthanay)nA AshrayathI thAy ane koIvAr nishchayanay (bhUtArthanay)nA AshrayathI thAy chhe; dharma to sadAy nishchayanay arthAt bhUtArthanayanA viShayanA AshrayathI ja thAy chhe. mokShamArganun nirUpaN be prakAre thAy chhe paN mokShamArga be nathI. sarAgatAthI paN mokShamArga tathA vItarAgatAthI paN mokShamArga–em paraspar viruddhatAthI tathA sanshayarUp mokShamArga nathI.]

granth pUrNa karatAn AchArya mahArAj potAnI laghutA batAve chhe–

वर्णैः कृतानि चित्रैः पदानि तु पदैः कृतानि वाक्यानि।
वाक्यैः कृतं पवित्रं शास्त्रमिदं
न पुनरस्माभिः।। २२६।।

anvayArtha– [चित्रैः] anek prakAranA [वर्णैः] akSharo vaDe [कृतानि] rachAyelA [पदानि] pad, [पदैः] padothI [कृतानि] banAvelA [वाक्यानि] vAkayo chhe, [तु] ane [वाक्यैः] te vAkayothI [पुनः] pachhI [इदं] A [पवित्रं] pavitra–pUjya [शास्त्रम्] shAstra [कृतं] banAvavAmAn Avyun chhe, [अस्माभिः] amArAthI [न ‘किमपि कृतम्’] kAI paN karAyun nathI.

TIkA– चित्रैः वर्णैः पदानि कृतानि तु पदैः वाक्यानि कृतानि वाक्यैः पवित्रं शास्त्रं कृतं पुनः अस्माभिः न। artha–svAmI amRutachandra mahArAj grantha pUrNa karatAn potAnI laghutA batAve chhe ane kahe chhe ke A granth men banAvyo nathI. to pachhI koNe banAvyo chhe?–to kahe chhe ke anek prakAranA svar, vyanjan, varNa anAdi kALanA chhe, te varNothI pad anAdinAn chhe, tathA padothI vAkay bane chhe ane te vAkayoe A pavitra shAstra banAvyun chhe, ame kAI paN banAvyun nathI.


Page 182 of 186
PDF/HTML Page 194 of 198
single page version

(dohA)

amRutachandra munIndrakRut granth shrAvakAchAr,
adhyAtamarUpI mahA AryA chhanda ju sAr;
puruShArathakI siddhiko jAmen param upAy,
jAhi sunat bhavabhram miTai Atam tattva lakhAy.
bhAShA TIkA tA upar kInI ToDaramalla,
munivarakRut bAkI rahI tAke mAnhi achal;
ye to parabhavakun gaye jayapur nagar manjhAr,
sab sAdharmI tab kiyo manamen yahai vichAr.
grantha mahA upadeshamay param dhAmako mUl,
TIkA pUraN hoy to miTe jIvakI bhUl;
sAdharminamen mukhya hain ratanachandra dIvAn,
pRithvIsinh nareshako shraddhAvAn sujAn.
tinake atiruchi dharmason sAdharmin son prIti,
dev–shAstra–gurukI sadA uramen mahA pratIt;
Ananda sut tinako sakhA nAm ju daulatarAm,
bhRutya bhUpako kul vaNik jAko basave dhAm.
kuchh ik guru paratApasen kInonI grantha abhyAs,
lagan lagI jinadharmason jin dAsan ko dAs;
tAsUn ratan dIvAnane kahI prIti dhar eh,
kariye TIkA pUraNA ur dhar dharma saneh.
tab TIkA pUraN karI bhAShArUp nidhAn,
kushal hoy chahun sanghako lahe jIv nij gnAn;
sukhI hoy rAjA prajA hoy dharmakI vRuddhi,
miTen doSh dukh jagatake pAven bhavijan siddhi.
aThArahasain Upare samvat sattAIs,
mAs mArgashir Rutu shishir sudi doyaj
rajanIsh.


Page 183 of 186
PDF/HTML Page 195 of 198
single page version

puruShArthasiddhi–upAyanA shlokonI varNAnukramaNikA

श्लोक पृष्ठ
श्लोक पृष्ठ
अक्रमकथनेन यतः
१९–२३ आत्मा प्रभावनीयो
३०–३३
अतिचाराः सम्यक्त्वे
१८१–१४० आत्मां वा पक्कां वा
६८–६३
अतिसंक्षेपाद् द्विविधः
११५–९१ आमास्वपि पक्कास्वपि
६७–६३
अत्यन्तनिशतिधारं
५९–५९ आहारो हि सचित्तः
१९३–१४७
अथ निश्चित्तसचित्तौ
११७–९२
अनवेक्षिताप्रमार्जित
१९२–१४७ इति यः परिमितिभोगैः
१६६–१२५
अध्रुवमशरणमेकत्व
२०५–१५९ इति यो व्रतरक्षार्थं
१८०–१४०
अनवरतमहिंसायां
२९–३५ इति यः षोडशयामान्
१५७–११८
अनुसरतां पदमेतत्
१६–२१ इतिरत्नत्रयमेतत्
२०९–१६७
अबुधस्य बोधनार्थं
६–९ इति नियमितदिग्भागे
१३८–१०६
अप्रादुर्भावः खलु
४४–४८ इति विरतो बहुदेशात्
१४०–१०७
अभिमानभयजुगुप्सा
६४–६२ इति विविधभङ्गगहने
५८–५८
अमृतत्वहेतुभूतं
७८–६९ इत्थमशेषितहिंसः
१६०–१२०
अरतिकरं भीतिकरं
९८–८१ इत्यत्र त्रितयात्मनि
१३५–१०४
अर्कालोकेन विना
१३३–१०३ इत्येतानतिचारापरानपि
१९६–१५०
अर्था नाम य एते प्राणा
१०३–८४ इदमावश्यकषट्कं
२०१–१५५
अवबुध्य हिंस्यहिंसक
६०–५९ इत्याश्रितसम्यक्त्वैः
३१–३७
अनशनमवमौदर्यं
१९८–१५१ इयमेकैव समर्था
१७५–१३३
अवितीर्णस्य ग्रहणं
१०२–८३ इह जन्मनि विभवादीन्य
२४–३१
अविधायापि हि हिंसा
५१–५४
अविरुद्धा अपि भोगा
१६४–१२४ उक्तेन ततो विधिना
१५६–११७
अष्टावनिष्टदुस्तर
७४–६७ उपलब्धिसुगतिसाधन
८७–७५
असदपि हि वस्तुरूपं
९३–७८ उभयपरिग्रहवर्जन
११८–९२
असमग्रं भावयतो
२११–१६९
असमर्था ये कर्तुं
१०६–८६ ऊर्ध्वमधस्तात्तिर्यग्
१८८–१४५
असिधेनुहुताशन
१४४–१०९
अस्ति पुरुषश्चिदात्मा
९–१३ एकमपि प्रजिघांसुर्निहन्त्य
१६२–१२१
एकस्मिन समवायाद
२२१–१७७
आत्मपरिणामहिंसन
४२–४७ एकस्य सैव तीव्रं
५३–५५


Page 184 of 186
PDF/HTML Page 196 of 198
single page version

श्लोक पृष्ठ
श्लोक पृष्ठ
एकस्याल्पा हिंसा
५२–५५ जीवकृतं परिणामं
१२–१७
एकेनाकर्षन्ती श्लथयन्ती
२२५–१८० जीवाजीवादीनां
२२–२६
एकः करोति हिंसा
५५–५७ जीवितमरणाशंसे
१६५–१४९
एवं न विशेषः स्यादुन्दु
१२०–९४
एवमतिव्याप्तिः स्यात्
११४–९० तज्जयति परं ज्योतिः
१–२
एवमयं कर्मकृतैभावै
१४–१९ तत्त्वार्थाश्रद्धाने निर्युक्तं
१२४–९६
एवं विधमपरमपि ज्ञात्वा
१४७–१११ तत्रादौ सम्यक्त्वं
२१–२५
एवं सम्यग्दर्शनबोध
२०–२५ तत्रापि च परिमाणं
१३९–१०६
ऐहिकफलानपेक्षा
१६९–१२७ दर्शनमात्मविनिश्चिति
२१६–१७४
द्वाविंशतिरप्येतै
२०८–१६३
कर्त्तव्योऽध्यवसायः
३५–४१ द्रष्टापरं पुरस्तादशनाय
८९–७६
कन्दर्पः कौत्कृच्यं
१९०–१४६
कस्यापि दिशति हिंसा
५६–५७
कामक्रोधमदादिषु
२८–३४ धनलवपिपासितानां
८८–७६
कारणकार्यविधानं
३४–४० धर्मध्यानासक्तो वासर
१५४–११६
किंवा बहुप्रलपितैरिति
१३४–१०३ धर्ममहिसारूपं
७६–६८
को नाम विशति मोहं
९०–७७ धर्मः सेव्यः क्षान्ति
२०४–१५८
कृछेण सुखावाप्तिर्भवन्ति
८६–७४ धर्मोऽभिवधर्मनीयः
२७–३३
कृतकारितानुमननै
७५–६७ धर्मो हि देवताभ्यः
८०–७१
कृतकृत्यःपरमपदे
२२४–१७९
कृत्मात्मार्थं मुनये
१७४–१३२ नवनीतं च त्याज्यं
१६३–१२३
ननु कथमेवं सिद्धयति
२१९–१७६
गर्हितमवद्यसंयुत
९५–८० न विना प्राणविघातान्
६५–६२
गृहमागताय गुणिने
१७३–१३१ न हि सम्यग्व्यपदेशं
३८–४४
ग्रन्थार्थोभयपूर्णं
३६–४२ नातिव्याप्तिश्च तयोः
१०५–८५
निजशक्त्या शेषाणां
१२६–९८
चारित्रान्तर्भावात् तपोपि
१९७–१५१ नित्यमपि निरुपलेपः
२२३–१७८
चारित्रं भवति यतः
३९–४५ निरतः कार्त्स्न्यनिवृत्तौ
४१–४६
निर्बाध संसिध्येत्
१२२–९५
छेदनताडन बन्धा
१८३–१४१ निश्चयमबुध्यमानो
५०–५३
छेदनभेदमारणकर्षण
९७–८१ निश्चयमिह भूतार्थं
५–७
नीयन्तेऽत्र कषाया
१७९–१३९
जिनपुङ्गवप्रवचने
२००–१५४ नैवं वासरभुक्तेर्भवति
१३२–१०२


Page 185 of 186
PDF/HTML Page 197 of 198
single page version

श्लोक पृष्ठ
श्लोक पृष्ठ
मरणान्तेऽवश्यमहं
१७६–१३३
परदातृव्यपदेशः
१९४–१४८ मरणेऽवश्यं भाविनि
१७७–१३४
परमागमस्य जीवं
२–४ माणवक एव सिंहो
७–१०
परिणममानस्य चित
१३–१८ माधुर्यप्रीतिः किल दुग्धे
१२३–९६
परिणममानो नित्यं
१०–१५ मिथ्यात्ववेदरागात्
११६–९१
परिधय इव नगराणि
१३६–१०५ मिथ्योपदेशदानं
१८४–१४२
पात्रं त्रिभेदयुक्तं संयोगो
१७१–१२९ मुख्योपचारविवरण
४–६
पापर्द्धिजयपराजय
१४१–१०८ मुक्तसमस्तारम्भः
१५२–१५४
पुनरपि पूर्वकृतायां
१६५–१२५ मूर्छालक्षणकरणात्
११२–८९
पूज्यनिमित्तं घाते
८१–७२
पैशून्यहासगर्भं
९६–८० यत्खलुकषाययोगात्
३३–४८
पृथगाराधनमिष्टं
३२–३७ यदपि किल भवति मांसं
६६–६३
प्रविधाय सुप्रसिद्धै
१३७–१०५ यदपि क्रियते किञ्चिन्
१०९–८८
प्रतिरूपव्यवहार
१८५–१४३ यदिदं प्रमादयोगाद
९१–७७
प्रविहाय च द्वितीयान्
१२५–९७ यद्वेदरागयोगान
१०७–८६
प्रागेव फलति हिंसा
५४–५६ यद्येवं तर्हि दिवा
१३१–१०१
प्रातः प्रोत्थाय ततः कृत्वा
१५५–११६ यद्येवं भवति तदा
११३–९०
प्रेष्यस्य संप्रयोजन
१८९–१४५ यस्मात्सकषायः सन्
४७–५१
यानि तु पुनर्भवेयुः
७३–६६
बद्धोद्यमेन नित्यं
२१०–१६८ या मूर्च्छा नामेयं
१११–८९
बीहरङ्गादपि सङ्गात्
१२७–९९ युक्ताचरणस्य सतो
४५–५०
बहुशः समस्तविरतिं
१७–२२ येनांशेन चरित्रं
२१४–१७०
बहुसत्त्वघातजनिता
८२–७२ येनांशेन सुद्रष्टिम्
२१२–१७०
बहुसत्त्वघातिनोऽमी
८४–७३ येनांशेन ज्ञानं
२१३–१७०
बहुदुःखासंज्ञपिताः
८५–७४ ये निजकलत्रमात्रं
११०–८८
योगात्प्रदेशबन्ध
२१५–१७२
भूखननवृक्षमोट्टन
१४३–१०९ योनिरुदुम्बरयुग्मं
७२–६५
भोगोपभोगमूला
१६१–१२० योऽपि न शक्यस्त्यक्तुं
१२८–९९
भोगोपभोगसाधनमात्रं
१०१–८३ यो यतिधर्ममकथयन्नु
१८–२३
भोगोपभोगहेतोः
१५८–११८ यो हि कषायाविष्टः
१७८–१३५
मधु मद्यं नवनीतं
७१–६५ रत्नत्रयमिह हेतुर्निर्वाण
२२०–१७७
मधुशकलमपि प्रायो
६९–६४ रजनीदिनयोरन्ते
१४९–११२
मद्यं मासं क्षौद्रं
६१–६० रसजानां च बहूनां
६३–६१
मद्यं मोहयति मानो
६२–६१ रक्षा भवति बहूनामेक
८६–७३


Page 186 of 186
PDF/HTML Page 198 of 198
single page version

श्लोक पृष्ठ
श्लोक पृष्ठ
रागद्वेषत्यागन्निखिल
१४८–११२ सम्यक्त्वबोधचारित्र
२२२–१७८
रागद्वेषासंयममद
१७०–१२८ सम्यग्गमनागमनं
२०३–१५७
रागादिवर्द्धनानां
१४५–११० सम्यग्दण्डो वपुषः
२०२–१५६
रागाद्युदयपरत्वाद्
१३०–१०१ सम्यग्ज्ञानं कार्यं
३३–३९
रात्रौ भुञ्जानानां
१२९–१०० सर्वस्मिन्नप्यस्मिन्
९९–८१
सर्वानर्थप्रथमं मथनं
१४६–११०
लोकत्रयैकनेत्रं निरूप्य
३–५ सामायिकश्रितानां
१५०–११३
लोके शास्त्राभासे
२६–३२ सामायिकसंस्कारं
१५१–११४
सूक्ष्मापि न खलु हिंसा
४९–५२
वचनमनःकायानां
१९१–१४६ सूक्ष्मो भगवद्धर्मो
७९–७०
वर्णैः कृतानि चित्रैः
२२६–१८१ संग्रहमुच्चस्थानं पादोदक
१६८–१२७
वस्तु सदीप स्वरूपात्
९४–७९ स्तोकैकेन्द्रियघाताद्
७७–६९
वाग्गुप्तेनस्त्यिनृतं न
१५९–११९ स्पर्शश्च तृणादीनाम
२०७–१६२
वास्तुक्षेत्राष्टापदहिरण्य
१८७–१४४ स्मरतीव्राभिनिवेशो
१८६–१४३
विगलितदर्शनमोहैः
३७–४४ स्वक्षेत्रकालभावैः सदपि
९२–७८
विदावाणिज्यमषीकृषि
१४२–१०८ स्वयमेव विगलितं यो
७०–६४
विधिना दातृगुणवता
१६७–१२६
विनयो वैयावृत्यं
१९९–१५२ हरिततृणांकुरचारिणि
१२१–९४
विपरीताभिनिवेशं
१५–२१ हिंसातोऽनृतवचनात्
४०–४६
व्यवहारनिश्चयौ यः
८–११ हिंसापर्यायत्वात्
११९–९३
व्युत्थानावस्थायां
४६–५० हिंसाफलमपरस्य तु
५७–५७
हिंसायाअविरमणं
४८–५१
शङ्का तथैव कांक्षा
१८२–१४१ हिंसायाः पर्यायो
१७२–१३१
श्रित्वा विविक्तवसतिं
१५३–११५ हिंसायाः स्तेयस्य च
१०४–८४
हिंस्यन्ते तिलनाल्यां
१०८–८७
सकलमनेकान्तात्मक
२३–३० हेतौ प्रमत्तयोगे
१००–८२
सर्वविवत्तौत्तीर्णं यदा
११–१६
क्ष
सति सम्यक्त्वचरित्रे
२१८–१७६ क्षुतृष्णाशीतोष्ण
२५–३२
सम्यक्त्वचारित्राभ्यां
२१७–१७५ क्षुतृष्णा हिममुष्णं
२०६–१६२