vAdavivAdanA kleshanun kAraN thato hovAthI te chhoDIne, gnAnI potAnA
gnAnanidhine bhogave – em kahyun chhe; paN potAnA gurujano upakArI
puruSho temaj tattvajignAsu sAdharmI – sajjano temane kAI ‘parajan’
nathI kahyA; temano to sang kare, temaj temanI sAthe svAnubhavanI charchA
paN kare. jyAntyAn ayogya sthAne tenI charchA na kare. jo suyogya jIv
sAthe paN gnAnI potAnA svAnubhavanI charchA na kare to jagatamAn
svAnubhUtinA mArganI paramparA kaI rIte chAlashe
‘pratyakSha sAmbhaLIne’ (Tep dvArA sAmbhaLIne ke lakhAN vAnchIne nahi
paN ekavAr pratyakSha sAmbhaLIne) jIvane deshanAlabdhi thAy
chhe.....ane pachhI supAtra jIv tevo svAnubhav kare chhe. have jo gnAnI
potAnA anubhavanI vAt bole ja nahi to deshanAlabdhino ja lop
thaI jAy
kare
tenA dvArA te prasiddha kare ja chhe ke hun keTalo mulyavAn chhun
jhaverI jevA kushaL jignAsuo temane pArakhI laIne potAnun kalyAN
kare chhe. A lekhakane jIvanamAn anek gnAnIo maLyAn chhe, ne temanA
shrImukhathI temanA svAnubhavanI vAt pratyakSha sAmbhaLI chhe, – je
apUrva kalyANanun kAraN thayun chhe.