artha — je mahAmuni pUjAAdimAn to nirapekSha chhe arthAt
potAnAn pUjA – mAhAtmya Adine ichchhatA nathI, sansAr – dehabhogathI
virakta chhe, svAdhyAy dhyAnAdi antarangatapamAn pravIN chhe arthAt dhyAn
– adhyayanano nirantar abhyAs rAkhe chhe, upashamashIl arthAt
mandakaShAyarUp shAntapariNAm ja chhe svabhAv jeno tathA je mahAparAkramI
ane kShamAdi pariNAm yukta chhe evA mahAmuni masANabhUmimAn,
gahanavanamAn, jyAn lokanI Av – jAv na hoy evA nirjanasthAnamAn,
mahA bhayAnak gahan vanamAn tathA anya paN evA ekAntasthAnamAn rahe
chhe tene nishchayathI A viviktashaiyAsanatap hoy chhe.
bhAvArtha — mahAmuni viviktashaiyAsanatap kare chhe. tyAn evA
ekAntasthAnamAn teo sUve – bese chhe ke jyAn chittamAn kShobh karavAvALA
koI paN padArtho na hoy, evAn sUnAn ghar, giriguphA, vRukShanAn kotar,
gRuhasthoe pote banAvelA udyAn – vastikAdik, devamandir tathA
masANabhUmi ityAdi ekAntasthAn hoy tyAn dhyAn-adhyayan kare chhe,
kAraN ke teo dehathI to nirmamatva chhe, viShayothI virakta chhe ane
potAnA AtmasvarUpamAn anurakta chhe. evA muni viviktashaiyAsanatap
sanyukta chhe.
have kAyakleshatap kahe chhe —
दुस्सहउवसग्गजई आतावणसीयवायखिण्णो वि ।
जो ण वि खेदं गच्छदि कायकिलेसो तवो तस्स ।।४५०।।
दुस्सहोपसर्गजयी आतापनशीतवातखिन्नः अपि ।
यः न अपि खेदं गच्छति कायक्लेशं तपः तस्य ।।४५०।।
artha — je muni dussah upasargane jItavAvALA hoy, AtAp
– shIt – vAtathI pIDit thavA chhatAn paN khedane prApta na thatA hoy, tathA
chittamAn kShobh – klesh na Upajato hoy te munine kAyaklesh nAmanun tap
hoy chhe.
dvAdash tap ][ 257