adhruvAnuprekShA ]
[ 11
यः सचित्य लक्ष्मीं घरणीतले संस्थापयति अतिदूरे ।
सः पूरुषः तां लक्ष्मीं पाषाणसमानिकां करोति ।।१४।।
artha — je puruSh potAnI sanchit lakShmIne ghaNe UnDe pRithvItaLamAn
dATe chhe te puruSh e lakShmIne pAShAN samAn kare chhe.
bhAvArtha — jem makAnanA pAyAmAn paththar nAkhIe chhIe tem
teNe lakShmI paN dATI, tethI te paN pAShAN samAn ja thaI.
अणवरयं जो संचदि लच्छिं ण य देदि णेय भुंजेदि ।
अप्पणिया वि य लच्छी परलच्छीसमाणिया तस्स ।।१५।।
अनवरतं यः संचिनोति लक्ष्मीं न च ददाति नैव भुङ्क्ते ।
आत्मीया अपि च लक्ष्मीः परलक्ष्मीसमानिका तस्य ।।१५।।
artha — je puruSh lakShmIno nirantar sanchay ja kare chhe paN nathI
dAn karato ke nathI bhogavato, te puruSh potAnI lakShmIne pArakI lakShmI
jevI kare chhe.
bhAvArtha — lakShmI pAmIne je dAn ke bhog karato nathI tene,
te lakShmI pelAnI (tenA kharA mAlikanI) chhe ane pote to mAtra rakhevAL
(chokIdAr) chhe; e lakShmIne to koI bIjo ja bhogavashe.
लच्छीसंसत्तमणो जो अप्पाणं धरेदि कट्ठेण ।
सो राइदाइयाणं कज्जं साहेदि मूढप्पा ।।१६।।
लक्ष्मीसंसक्त मनाः यः आत्मानं धरति कष्टेन ।
स राजदायादीनां कार्यं साधयति मूढात्मा ।।१६।।
artha — je puruSh lakShmImAn Asaktachitta thaIne potAnA
AtmAne kaShTamAn rAkhe chhe te mUDhAtmA mAtra rAjAonun ane kuTumbIonun
ja kArya sAdhe chhe.
bhAvArtha — lakShmImAn Asaktachitta thaIne tene kamAvA mATe tathA