अपरोडशुद्ध द्रव्यार्थिक इति तद्शुद्ध निश्चयो नाम ।। १–६६० ।।
इत्यादिकाश्च–वहवो भेदा निश्चयनयस्य यस्य मते ।
स हि मिथ्या द्रष्टिः स्यात् सर्वज्ञावमानितो नियमात् ।। १–६६१ ।।
niyamathI sarvagnanI AgnAnun apamAn karanAr chhe, tethI te mithyAdraShTi ja chhe. 1–661
kathanashailIthI ja karavAmAn Avyun chhe. tethI jo paramArthadraShTithI jovAmAn Ave to nishchayanay ek ja chhe ane te
ja mokShamArgamAn Ashray karavA yogya chhe kem ke teno Ashray laIne svabhAv sanmukh thatAn ja nirvikalpa
shuddhAnubhUti pragaTe chhe. A rIte nishchayanay shun chhe ane jIvanamAn sAdhakane mATe eno shun upayog chhe eno
vichAr karyo.
AdhAre ahIn A nay ane enA bhedone sAngopAng vichAr karIe chhIe. vAstavamAn vyavahAr’ e
vyutpattivALo shabda chhe. e ‘vi’ ane ‘av’ evA upasarga sAthe ‘hRu’ dhAtuthI banyo chhe. guN ane paryAy
vagerenun Alamban laIne akhanD vastumAn koI prakArano bhed karavo evo eno artha thAy chhe. ek to e
vikalpAtmak shrutagnAnano ek bhed chhe. bIjun e bhedanI mukhyatAthI ja vastuno svIkAr kare chhe. tethI jeTalA
koI vyavahAranay chhe te udAharaN sahit visheShaN–visheShyarUp ja hoy chhe.
व्यवहारापरनामा पर्यायार्थो नयो न द्रव्यार्थः ।। १–५९६ ।।