vyAkhyAnathI bAhya viShayamAn je sAmAnyanun grahaN chhe tenun nAm sattAvalokanarUp darshan
sthApit karyun. ane je ‘A saphed chhe’ ityAdi visheSh parichchhedan thayun tene gnAn sangnA ApI.
e rIte doSh nathI. siddhAntamAn mukhyapaNe svasamayanun vyAkhyAn hoy chhe; tyAn sUkShma vyAkhyAn
karatAn AchAryoe ‘je AtmAne grahaN kare chhe te darshan chhe’ em vyAkhyAn karyun. e pramANe
emAn paN doSh nathI.
ahIn, shiShya shankA kare chhe — sattAvalokanarUp darshanano gnAnanI sAthe bhed jANavo
paN tattvArthashraddhAnarUp samyagdarshan ane vastuvichArarUp samyaggnAn — e be vachche bhed
jaNAto nathI. jo kaho ke ‘kem nathI jaNAto?’ to kahIe chhIe ke samyagdarshanamAn padArthano
nishchay chhe, tevI ja rIte samyaggnAnamAn paN chhe; to temanAmAn sho taphAvat chhe?
samAdhAna — padArthanA grahaNamAn jANavArUp kShayopashamik – visheSh ‘gnAn’ kahevAy chhe ane
te gnAnamAn ja bhedanayathI, vItarAg sarvagne kahelA shuddhAtmA Adi tattvomAn ‘A ja chhe, Am
ja chhe’ evo nishchay te samyaktva chhe. nirvikalpa abhedanayathI to je samyaggnAn chhe te ja
samyagdarshan chhe.
shankA — em kaI rIte? uttara — ‘atattvamAn tattvabuddhi, adevamAn devabuddhi,
adharmamAn dharmabuddhi’ ityAdi viparIt abhinivesharahit gnAnanI ja ‘samyak’ visheShaNathI
kahevAmAn AvatI avasthAvisheShane samyagdarshan kahevAmAn Ave chhe. shankA — jo
सत्तावलोकनदर्शनसंज्ञा स्थापिता, यच्च शुक्लमिदमित्यादिविशेषपरिच्छेदनं तस्य ज्ञानसंज्ञा
स्थापितेति दोषो नास्ति । सिद्धान्ते पुनः स्वसमयव्याख्यानं मुख्यवृत्त्या । तत्र सूक्ष्मव्याख्याने
क्रियमाणे सत्याचार्यैरात्मग्राहकं दर्शनं व्याख्यातमित्यत्रापि दोषो नास्ति ।
अत्राह शिष्यः — सत्तावलोकनदर्शनस्य ज्ञानेन सह भेदो ज्ञातस्तावदिदानीं
यत्तत्त्वार्थश्रद्धानरूपं सम्यग्दर्शनं वस्तुविचाररूपं सम्यग्ज्ञानं तयोर्विशेषो न ज्ञायते । कस्मादिति
चेत् ? सम्यग्दर्शने पदार्थनिश्चयोऽस्ति, तथैव सम्यग्ज्ञाने च, को विशेष इति ? अत्र
परिहारः — अर्थग्रहणपरिच्छित्तिरूपः क्षयोपशमविशेषो ज्ञानं भण्यते, तत्रैव भेदनयेन
वीतरागसर्वज्ञप्रणीतशुद्धात्मादितत्त्वेष्विदमेवेत्थमेवेति निश्चयसम्यक्त्वमिति । अविकल्परूपेणा-
भेदनयेन पुनर्यदेव सम्यग्ज्ञानं तदेव सम्यक्त्वमिति । कस्मादिति चेत् ? अतत्त्वे तत्त्वबुद्धिरदेवे
देवबुद्धिरधर्मे धर्मबुद्धिरित्यादिविपरीताभिनिवेशरहितस्य ज्ञानस्यैव सम्यग्विशेषणवाच्यो-
ऽवस्थाविशेषः सम्यक्त्वं भण्यते यतः कारणात् ।
mokShamArga adhikAr [ 213