kathan kare chhe. pūrve kahelī je bhūtāraṇyavan – vedikā chhe tenī pūrve kṣhetra chhe, tyār pachhī vakṣhār
parvat chhe, tyār pachhī kṣhetra chhe, pachhī vibhaṅgā nadī chhe, pachhī kṣhetra chhe, pachhī vakṣhār parvat
chhe, pachhī kṣhetra chhe, pachhī vibhaṅgā nadī chhe, pachhī kṣhetra chhe, pachhī vakṣhār parvat chhe, pachhī kṣhetra
chhe, pachhī vibhaṅgā nadī chhe, pachhī kṣhetra chhe, pachhī vakṣhār parvat chhe, pachhī kṣhetra chhe, tyār pachhī
meruparvatanī pashchim dishāmān pashchim bhadrashāl vananī vedikā chhe. āvī rīte nav bhīntonī
vachche āṭh kṣhetro chhe. temanān kramathī nām kahe chhe — vaprā, suvaprā, mahāvaprā, vaprakāvatī, gandhā,
sugandhā, gandhilā, gandhamālinī. tenī madhyamān sthit nagarīonān nām kahevāy chhe — vijayā,
vaijayantī, jayantī, aparājitā, chakrapurī, khaḍgapurī, ayodhyā ane avadhyā.
have, jem bharatakṣhetramān gaṅgā ane sindhu e be nadīothī tathā vijayārdha parvatathī
pāñch mlechchha khaṇḍ ane ek āryakhaṇḍ em chha khaṇḍ thayā, tem pūrvokta batrīs videhakṣhetromān
gaṅgā ane sindhu jevī be nadīo ane vijayārdha parvatathī pratyek kṣhetranā chha khaṇḍ jāṇavā.
visheṣh e chhe ke; ā badhān kṣhetromān sadāy chothā kāḷanī ādi jevo kāḷ rahe chhe. tyān
utkr̥uṣhṭa āyuṣhya karoḍ pūrvanun chhe ane sharīranī ūñchāī pāñchaso dhanuṣhyanī chhe. pūrvanun māp
kahe chhe. ‘‘pūrvanun pramāṇ sitter lākh, chhappan hajār karoḍ varṣha jāṇavun.’’
तेषां विभागभेदं कथयति । पूर्वभणिता या भूतारण्यवनवेदिका तस्याः पूर्वभागे क्षेत्रं भवति ।
तदनंतरं वक्षारपर्वतस्तदनंतरं क्षेत्रं, ततो विभंगा नदी, ततः क्षेत्रं, ततो वक्षारपर्वतः, ततश्च
क्षेत्रं, ततश्च विभंगा नदी, ततोऽपि क्षेत्रं, ततो वक्षारपर्वतस्ततः क्षेत्रं, ततो विभंगा नदी,
ततः क्षेत्रं, ततश्च वक्षारपर्वतस्ततः क्षेत्रं, ततो मेरुदिशाभागे पश्चिमभद्रशालवनवेदिका चेति
नवभित्तिषुं मध्येऽष्टौ क्षेत्राणि भवन्ति । तेषां क्रमेण नामानि कथ्यन्ते — वप्रा १, सुवप्रा २,
महावप्रा ३, वप्रकावती ४, गन्धा ५, सुगन्धा ६, गन्धिला ७, गन्धमालिनी ८ चेति ।
तन्मध्यस्थितनगरीणां नामानि कथ्यन्ते — विजया १, वैजयंती २, जयंती ३, अपराजिता
४, चक्रपुरी ५, खड्गपुरी ६, अयोध्या ७, अवध्या ८ चेति ।
अथ यथा — भरतक्षेत्रेगङ्गासिंधुनदीद्वयेन विजयार्धपर्वतेन च म्लेच्छखण्डपञ्चकमार्यखण्डं
चेति षट् खण्डानि जातानि । तथैव तेषु द्वात्रिंशत्क्षेत्रेषु गङ्गासिंधुसमाननदीद्वयेन विजयार्धपर्वतेन
च प्रत्येकं षट् खण्डानि ज्ञातव्यानि । अयं तु विशेषः । एतेषु क्षेत्रेषु सर्वदैव
चतुर्थकालादिसमानकालः । उत्कर्षेणं पूर्वकोटिजीवितं, पञ्चशतचापोत्सेधश्चेति विज्ञेयम् ।
पूर्वप्रमाणं कथ्यते । ‘‘पुव्वस्स हु परिमाणं सदरिं खलु सदसहस्सकोडीओ । छष्पण्णं च सहस्सा
146 ]
br̥uhad – dravyasaṅgrah