88 ]
iShTopadesh
[ bhagavAnashrIkundakund-
अथाह शिष्यः । कथं नु तदिति । निर्ममत्वविचिंतनोपायप्रश्नोऽयं ।
अथ गुरुस्तत्प्रक्रियां मम विज्ञस्य का स्पृहेति यावदुपदिशति —
एकोऽहं निर्ममः शुद्धो ज्ञानी योगीन्द्रगोचरः ।“
बाह्यः संयोगजा भावा मत्तः सर्वेऽपि सर्वथा ।।२७।।
‘par dravya mArun nathI’ evun pariNaman jyAre thAy chhe, tyAre te param udAsInatArUp
pariName chhe ane tenun phaL traN lokanA jIvo jene potAno svAmI mAne tevun pad te prApta
kare chhe.
jyAre par bhAvathI rahit thaI mukta thAy, tyAre nathI pravRutti ke nathI nivRutti, keval
shuddhasvarUp ja chhe. 26.
have shiShya kahe chhe — te (nirmamatva) kevI rIte hoy? ‘nirmamatvanun chintavan karavAnA
upAyano’ A prashna chhe.
have guru tenI (upAyanI) prakriyAne ‘एकोऽहं.......shlok 27thI laI ‘मम विज्ञस्य
का स्पृहा’ — shlok 30 sudhInA shloko dvArA upadeshe chhe.
nirmam ek vishuddha hun, gnAnI yogI – gamya,
sanyogI bhAvo badhA, mujathI bAhya aramya. 27.
anvayArtha : — [अहं ] hun [एकः ] ek, [निर्ममः ] mamatArahit, [शुद्धः ] shuddha
यहाँ पर शिष्य कहता है कि इसमें निर्ममता कैसे होवे ? इसमें निर्ममताके चिंतवन
करनेके उपायोंका सवाल किया गया है । अब आचार्य उसकी प्रक्रियाको ‘‘एकोऽहं निर्ममः०’’
से प्रारम्भ कर ‘‘मम विज्ञस्य का स्पृहा०’’ तकके श्लोकों द्वारा बतलाते हैं ।
मैं इक निर्मम शुद्ध हूँ, ज्ञानी योगीगम्य ।
कर्मोदयसे भाव सब, मोते पूर्ण अगम्य ।।२७।।
अर्थ — मैं एक, ममता रहित, शुद्ध, ज्ञानी, योगीन्द्रोंके द्वारा जानने लायक हूँ ।
*एगो भे सस्सदो आदा णाणदंसणलक्खणो ।
सेसा मे बाहिरा भावा सव्वे संयोगलक्खणा ।।
[shrI niyamasAr gAthA – 102]