kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 127
samAdhitantra shlok 34mAn* kahyun chhe ke —
‘‘AtmA ane dehanA bhed – vignAnathI utpanna thayelA AhlAdathI (AnandathI) je
Anandit chhe, te (yogI) tap dvArA bhayAnak duShkarmane bhogavato hovA chhatAn khed pAmato
nathI.’’ 42.
ahIn, shiShya kahe chhe — e kevI rIte? bhagavan! mane Ashcharya thAy chhe ke evI
avasthAntar (vibhinna – vilakShaN avasthA) kevI rIte sambhave?
guru kahe chhe — dhIman! samaj.
je jyAn vAs karI rahe, tyAn tenI ruchi thAy,
je jyAn ramaN karI rahe, tyAnthI bIje na jAy. 43.
anvayArtha : — [यः ] je [यत्र ] jyAn [निवसन् आस्ते ] nivAs kare chhe, [सः ] te
[तत्र ] tyAn [रतिं कुरुते ] rati kare chhe ane [यः ] je [यत्र ] jyAn [रमते ] rame chhe, [सः ]
te [तस्मात् ] tyAnthI bIje [न गच्छति ] jato nathI.
अत्राह शिष्यः कथमेतदिति । भगवन् ! विस्मयो मे कथमेतदवस्थान्तरं संभवति ।
गुरुराह — धीमन्निबोध ।
यो यत्र निवसन्नास्ते स तत्र कुरुते रतिं ।
यो यत्र रमते तस्मादन्यत्र स न गच्छति ।।४३।।
आचार्य कहते हैं, धीमन् ! सुनो समझो —
जो जामें बसता रहे, सो तामें रुचि पाय ।
जो जामें रम जात है, सो ता तज नहिं जाय ।।४३।।
अर्थ — जो जहाँ निवास करने लग जाता है, वह वहाँ रमने लग जाता है । और
जो जहाँ लग जाता है, वह वहाँसे फि र हटता नहीं है ।
* आत्मदेहान्तरज्ञानजनिताह्लादनिर्वृत्तः ।
तपसा दुष्कृतं घोरं भुञ्जानोऽपि न खिद्यते ।।
[समाधितन्त्र – श्री पूज्यपादाचार्यः ]