22 ]
iShTopadesh
[ bhagavAnashrIkundakund-
अत्राह पुन शिष्य : — एते सुखदुःखे खलु वासनामात्रे कथं न लक्ष्येते इति । खल्विति
वाक्यालंकारे निश्चये वा । कथं केन प्रकारेण न लक्ष्येते न संवेद्येते लोकैरिति शेषः । शेषं
स्पष्टम् ।
अत्राचार्यः प्रबोधयति —
मोहेन संवृतं ज्ञानं स्वभावं लभते न हि ।
मत्तः पुमान् पदार्थानां यथा मदनकोद्रवैः ।।७।।
टीका — नहि नैव लभते परिच्छिनत्ति घातूनामनेकार्थत्वाल्लभेर्ज्ञानेपि वृत्तिस्तथा च लोको
शंका — ऐसा सुन शिष्य पुनः कहने लगा कि ‘‘यदि ये सुख और दुःख वासनामात्र
ही हैं, तो वे लोगोंको उसी रूपमें क्यों नहीं मालूम पड़ते हैं ? आचार्य समझाते हुए बोले —
मोहकर्मके उदयसे, वस्तुस्वभाव न पात ।
मदकारी कोदों भखे, उल्टा जगत लखात ।।७।।
अर्थ — मोहसे ढका हुआ ज्ञान, वास्तविक स्वरूपको वैसे ही नहीं जान पाता है,
जैसे कि मद पैदा करनेवाले कोद्रव (कोदों)के खानेसे नशैल-बे-खबर हुआ आदमी
पदार्थोंको ठीक-ठीक रूपसे नहीं जान पाता है ।
ahIn, shiShya pharIthI kahe chhe — ‘‘jo te sukh – dukh kharekhar [‘खलु’ shabda vAkyAlankAr
yA nishchayanA arthamAn chhe.] vAsanAmay hoy, to (lokone) te (vAsanAmAtra chhe em) kem mAlUm
paDatun nathI? arthAt lokone te kem samvedanamAn Avatun nathI? sheSh spaShTa chhe.
ahIn, AchArya samajAve chhe —
mohe AvRut gnAn je, pAme nahIn nijarUp,
kodravathI je matta jan, jANe na vastusvarUp. 7.
anvayArtha : — [यथा ] jem [मदनकोद्रवैः ] mad utpanna karanAr kodravothI (kodravanA
nimittathI) [मत्तः पुमान् ] unmatta (pAgal) banelo mANas [पदार्थानां ] padArthonun [स्वभावं ]
yathArtha svarUp [न लभते ] jANato nathI, [तथा एव ] tem ja [मोहेन ] mohathI [संवृतं ]
AchchhAdit thayelun [ज्ञानं ] gnAn [स्वभावं ] vAstavik svarUpane [न हि लभते ] jANatun nathI.
TIkA : — न हि eTale kharekhar prApta karatun – jANatun nathI. (dhAtuonA anek artha
hovAthI ‘लभ्’ shabda meLavavAnA arthamAn ane gnAnanA arthamAn paN vaparAy chhe; jem ke lok