kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 113
anvayārtha : — [अभवत् चित्तविक्षेपः ] jenā chittamān kṣhobh nathī (arthāt jenā
chittamān rāg – dveṣhādi vikār pariṇatirūp kṣhobh – vikṣhep nathī) tathā je [तत्त्वसंस्थितः ] tattvamān
(ātmasvarūpamān) sārī rīte sthit chhe, tevā [योगो ] yogīe [अभियोगेन ] sāvadhānīpūrvak
(arthāt āḷas, nidrādinā parityāgapūrvak) [एकान्ते ] ekānta sthānamān [निजात्मनःतत्वं ]
potānā ātmatattvano [अभ्यस्येत् ] abhyās karavo.
ṭīkā : — abhyās karavo bhāvavo. koṇe te? yogīe – sanyamīe. shun (abhyās
karavo)? ātmā sambandhī tattvano. kono? nij ātmāno ( – potānā svarūpano) shā vaḍe?
abhiyog vaḍe arthāt āḷas, nidrādinā tyāg vaḍe. kayān (abhyās karavo)? ekāntamān
eṭale yogya khālī gr̥uhādimān. kevā prakārano thaīne? jenā chittamān – manamān vikṣhep arthāt
rāgādirūp kṣhobh nathī tevo thaīne? kahe chhe, ‘āvo’ kevā thaīne – tattvamān sārī rīte sthit
arthāt tattva eṭale hey – upādey tattvomān gurunā upadeshathī jenī buddhi nishchal thaī gaī
chhe, tevo thaīne athavā paramārtharūpe sādhya vastumān samyakprakāre sthit eṭale jevā kahyā chhe;
tevā kāyotsargādi dvārā vyavasthit – thaīne.
bhāvārtha : — jyān sudhī rāg – dveṣhādi vikalpothī chitta vikṣhipta rahe chhe — ākulit
rahe chhe, tyān sudhī ātmasvarūpanun dhyān thaī shakatun nathī. *samādhitantra shlok 35mān kahyun
chhe keḥ —
टीका — अभ्यस्येद्भावयेत्कोसौ ? योगी संयमी । किं ? तत्त्वं यथात्म्यं । कस्य ?
निजात्मनः । केन ? अभियोगेन आलस्यनिद्रादिनिरासेन । क्वं ? एकान्ते योग्यशून्यगृहादौ । किं
विशिष्टः सन् ? अभवन्नजायमानश्चित्तस्य मनसो विक्षेपो रागादिसंक्षोभो यस्य सोऽयमित्थंभूतः
सन् । किंभूतो भूत्वा ? तथाभूत इत्याह । तत्वसंस्थितस्तत्त्वे हेये उपादेये च गुरूपदेशान्निश्चलधी
अर्थ — जिसके चित्तमें क्षोभ नहीं है, जो आत्मा स्वरूप रूपमें स्थित है, ऐसा योगी
सावधानीपूर्वक एकान्त स्थानमें अपने आत्माके स्वरूपका अभ्यास करे ।
विशदार्थ — नहीं हो रहे हैं चित्तमें विक्षेप-रागादि विकल्प जिसको ऐसा तथा हेय-
उपादेय तत्त्वोंमें गुरुके उपदेशसे जिसकी बुद्धि निश्चल हो गई है, अथवा परमार्थरूपसे
साध्यभूत वस्तुमें भले प्रकारसे – यानी जैसे कहे गये हैं, वैसे कायोत्सर्गादिकोंसे व्यवस्थित
हो गया है, ऐसा योगी अपनी आत्माके ठीक ठीक स्वरूपका एकान्त स्थानोंमें – योगीके लिये
*रागद्वेषादिकल्लोलैरलोलं यन्मनोजलम् ।
स पश्यत्यात्मनस्तत्त्वं तत् तत्त्वं नेतरो जनः ।।३५।।
[समाधितन्त्रे — श्री पूज्यपादाचार्यः ]