44 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
टीका — नेक्षते न पश्यति कोऽसौ ? मूढो धनाद्यासक्त्या लुप्तविवेको लोकः । कां ?
विपत्तिं चौरादिना क्रियमाणां धनापहाराद्यापदां । कस्य ? आत्मनः स्वस्य । केषामिव, परेषामिव
यथा इमे विपदा आक्रम्यन्ते तथाहमप्याक्रन्तव्य इति न विवेचयतीत्यर्थः । क इव ? प्रदह्यमानैः
दावानलज्वालादिभिर्भस्मीक्रियमाणैर्मृगैर्हरिणादिभिराकीर्णस्य संकुलस्य वनस्यांतरे मध्ये वर्तमानं तरुं
वृक्षमारूढो जनो यथा आत्मनो मृगाणामिव विपत्तिं न पश्यति ।
वृक्ष पर बैठे हुए मनुष्यकी तरह यह संसारी प्राणी दूसरोंकी तरह अपने ऊपर आनेवाली
विपत्तियोंका ख्याल नहीं करता है ।
विशदार्थ — धनादिकमें आसक्ति होनेके कारण जिसका विवेक नष्ट हो गया है,
ऐसा यह मूढ़ प्राणी चोरादिकके द्वारा की जानेवाली, धनादिक चुराये जाने आदिरूप अपनी
आपत्तिको नहीं देखता है, अर्थात् वह यह नहीं ख्याल करता कि जैसे दूसरे लोग
विपत्तियोंके शिकार होते हैं, उसी तरह मैं भी विपत्तियोंका शिकार बन सकता हूँ । इस
वनमें लगी हुई यह आग इस वृक्षको और मुझे भी जला देगी । जैसे ज्वालानलकी
ज्वालाओंसे जहाँ अनेक मृगगण झुलस रहे हैं – जल रहे हैं, उसी वनके मध्यमें मौजूद वृक्षके
ऊपर चढ़ा हुआ आदमी यह जानता है कि ये तमाम मृगगण ही घबरा रहे हैं – छटपटा
रहे हैं, एवं मरते जा रहे हैं, इन विपत्तियोंका मुझसे कोई सम्बन्ध नहीं है, मैं तो सुरक्षित
हूँ । विपत्तियोंका सम्बन्ध दूसरोंकी सम्पत्तियोंसे है, मेरी सम्पत्तियोंसे नहीं है ।।१४।।
ṭīkā : — dekhato nathī – joto nathī. koṇ te? mūḍh arthāt dhanādinī āsaktithī
vivekahīn banelo lok. kone (dekhato nathī)? vipattine – arthāt chor vagerethī karavāmān
āvatī dhan – apaharaṇ ādirūp āpadāne. konī? ātmānī – potānī. konī māphak?
bījāonī māphak. jem ā (mr̥ugo) āpadāthī (saṅkaṭathī) gherāī gayā chhe, tem hun paṇ
(vipattithī) gherāī jaīsh (vipattino bhog banīsh) em te khyāl karato nathī – evo artha
chhe. konī māphak? baḷī jatā – dāvānalanī jvāḷāothī bhasmībhūt banatā — mr̥ugothī –
hariṇādithī bharelā vananī madhyamān āvelā vr̥ukṣha upar beṭhelā manuṣhyanī māphak; te (manuṣhya)
mr̥ugonī vipattinī jem potānī vipattine dekhato nathī.
bhāvārtha : — mr̥ug ādi anek prāṇīothī bharelā vanamān āg lāgatān, tenāthī
bachavā māṭe koī māṇas vananī madhyamān āvelā vr̥ukṣha upar chaḍhīne bese chhe ane agninī
jvāḷāothī bhasmībhūt banatān prāṇīone nīhāḷe chhe. te vakhate em dhāre chhe ke, ‘hun to
vr̥ukṣha upar sahīsalāmat chhun.’ agni mane nukashān karashe nahi; parantu te agnānīne khabar
nathī ke agni thoḍī vāramān vr̥ukṣhane ane tene paṇ bharakhī jashe. e pramāṇe mūḍh jīv,