सकलविमलज्ञानावासं निरावरणं शिवम् ।
किमपि मनसां वाचां दूरं मुनेरपि तन्नुमः ।।१७७।।
प्रतिदिनोदयचारुहिमद्युतिः ।
प्रहतमोहतमस्समितिर्जिनः ।।१७८।।
प्रहतदारुणरागकदम्बकः ।
जयति यः परमात्मपदस्थितः ।।१७9।।
sahit vikasit nij guNothI vikaselun ( – khIlelun) chhe, jenI sahaj avasthA sphuTit ( – prakaTit) chhe ane je nirantar nij mahimAmAn lIn chhe. 176.
[shlokArtha — ] sAt tattvomAn sahaj param tattva nirmaL chhe, sakaL-vimaL (sarvathA vimaL) gnAnanun raheThAN chhe, nirAvaraN chhe, shiv (kalyANamay) chhe, spaShTa-spaShTa chhe, nitya chhe, bAhya prapanchathI parAngmukh chhe ane munine paN manathI tathA vANIthI ati dUr chhe; tene ame namIe chhIe. 177.
[shlokArtha — ] je (jin) shAnt rasarUpI amRutanA samudrane (uchhALavA) mATe pratidin udayamAn sundar chandra samAn chhe ane jeNe atul gnAnarUpI sUryanAn kiraNothI mohatimiranA samUhano nAsh karyo chhe, te jin jayavant chhe. 178.
[shlokArtha — ] jeNe janma-jarA-mRutyunA samUhane jItI lIdho chhe, jeNe dAruN rAganA samUhane haNI nAkhyo chhe, je pAparUpI mahA andhakAranA samUhane mATe sUrya samAn chhe ane je paramAtmapadamAn sthit chhe, te jayavant chhe. 179.