अत्र शुद्धात्मनः सकलकर्तृत्वाभावं दर्शयति ।
बह्वारंभपरिग्रहाभावादहं तावन्नारकपर्यायो न भवामि । संसारिणो जीवस्य बह्वारंभपरिग्रहत्वं व्यवहारतो भवति अत एव तस्य नारकायुष्कहेतुभूतनिखिलमोहरागद्वेषा विद्यन्ते, न च मम शुद्धनिश्चयबलेन शुद्धजीवास्तिकायस्य । तिर्यक्पर्यायप्रायोग्यमायामिश्रा- शुभकर्माभावात्सदा तिर्यक्पर्यायकर्तृत्वविहीनोऽहम् । मनुष्यनामकर्मप्रायोग्यद्रव्यभावकर्माभावान्न मे मनुष्यपर्यायः शुद्धनिश्चयतो समस्तीति । निश्चयेन देवनामधेयाधारदेवपर्याययोग्यसुरस- सुगंधस्वभावात्मकपुद्गलद्रव्यसम्बन्धाभावान्न मे देवपर्यायः इति ।
चतुर्दशभेदभिन्नानि मार्गणास्थानानि तथाविधभेदविभिन्नानि जीवस्थानानि गुण- स्थानानि वा शुद्धनिश्चयनयतः परमभावस्वभावस्य न विद्यन्ते ।
मनुष्यतिर्यक्पर्यायकायवयःकृतविकारसमुपजनितबालयौवनस्थविरवृद्धावस्थाद्यनेक - स्थूलकृशविविधभेदाः शुद्धनिश्चयनयाभिप्रायेण न मे सन्ति ।
ṭīkāḥ — ahīn shuddha ātmāne sakaḷ kartr̥utvano abhāv darshāve chhe.
bahu ārambh tathā parigrahano abhāv hovāne līdhe hun nārakaparyāy nathī. sansārī jīvane bahu ārambh-parigrah vyavahārathī hoy chhe ane tethī ja tene nārak-āyunā hetubhūt samasta moharāgadveṣh hoy chhe, parantu mane — shuddhanishchayanā baḷe shuddhajīvāstikāyane — teo nathī. tiryañchaparyāyane yogya māyāmishrit ashubh karmano abhāv hovāne līdhe hun sadā tiryañchaparyāyanā kartr̥utva vihīn chhun. manuṣhyanāmakarmane yogya dravyakarma tathā bhāvakarmano abhāv hovāne līdhe māre manuṣhyaparyāy shuddhanishchayathī nathī. ‘dev’ evā nāmano ādhār je devaparyāy tene yogya suras-sugandhasvabhāvavāḷān pudgaladravyanā sambandhano abhāv hovāne līdhe nishchayathī māre devaparyāy nathī.
chaud bhedavāḷān mārgaṇāsthāno tathā teṭalā (chaud) bhedavāḷān jīvasthāno ke guṇasthāno shuddhanishchayanayathī paramabhāvasvabhāvavāḷāne ( – paramabhāv jeno svabhāv chhe evā mane) nathī.
manuṣhya ane tiryañchaparyāyanī kāyānā, vayakr̥ut vikārathī ( – pheraphārathī) utpanna thatā bāḷ-yuvān-sthavir-vr̥uddhāvasthādirūp anek sthūl-kr̥ush vividh bhedo shuddhanishchayanayanā abhiprāye māre nathī.
150 ]