प्रत्यये प्रीत्यप्रीती रागद्वेषौ । तस्यैव मन्दोदये विशुद्धपरिणामता चित्तप्रसादपरिणामः । एवमिमे यस्य भावे भवन्ति, तस्यावश्यं भवति शुभोऽशुभो वा परिणामः । तत्र यत्र प्रशस्तरागश्चित्तप्रसादश्च तत्र शुभः परिणामः, यत्र तु मोहद्वेषावप्रशस्तरागश्च तत्राऽशुभ इति ।।१३१।।
anvayArtha — [ यस्य भावे ] jenA bhAvamAn [ मोहः ] moh, [ रागः ] rAg, [ द्वेषः ] dveSh [ वा ] athavA [ चित्तप्रसादः ] chittaprasannatA [ विद्यते ] chhe, [ तस्य ] tene [ शुभः वा अशुभः वा ] shubh athavA ashubh [ परिणामः ] pariNAm [ भवति ] chhe.
ahIn, darshanamohanIyanA vipAkathI je kaluShit pariNAm te moh chhe; vichitra ( – anek prakAranA) chAritramohanIyano vipAk jeno Ashray ( – nimitta) chhe evI prIti- aprIti te rAg-dveSh chhe; tenA ja (chAritramohanIyanA ja) mand udaye thatA je vishuddha pariNAm te *chittaprasAdapariNAm ( – mananI prasannatArUp pariNAm) chhe. e rIte A (moh, rAg, dveSh athavA chittaprasAd) jenA bhAvamAn chhe, tene avashya shubh athavA ashubh pariNAm chhe. temAn, jyAn prashasta rAg tathA chittaprasAd chhe tyAn shubh pariNAm chhe ane jyAn moh, dveSh tathA aprashasta rAg chhe tyAn ashubh pariNAm chhe. 131. * prasAd = prasannatA; vishuddhatA; ujjvaLatA.