nirvikalpa svasamvedanagnAnarUpe pariNamato antarAtmA chhe, param bhAvakarma, dravyakarma, nokarmarahit
-brahma-shuddhabuddha-ek svabhAvI paramAtmA chhe. shuddha, buddha svabhAvanun svarUp kahevAmAn Ave chhe.
shuddha arthAt rAgAdithI rahit, buddha arthAt anantagnAnAdi chatuShTay sahit, e pramANe shuddha,
buddha, svabhAvanun svarUp sarvatra jANavun. e rIte AtmA traN prakAre chhe.
vItarAganirvikalpasamAdhithI utpanna, ek (kevaL) sadAnandarUp, sukhAmRut svabhAvane nahi
prApta karato, je dehane ja AtmA mAne chhe te mUDhAtmA chhe.
ahIn (A traN prakAranA AtmAmAnthI) bahirAtmA hey chhe, tenI apekShAe jo ke
antarAtmA upAdey chhe to paN sarva prakAre upAdeyabhUt paramAtmAnI apekShAe te hey chhe. evo
tAtparyArtha chhe. 13.
have paramasamAdhimAn sthit thayelo je dehathI bhinna gnAnamay paramAtmAne jANe chhe te
antarAtmA chhe em kahe chhe —
विचक्षणो वीतरागनिर्विकल्पस्वसंवेदनज्ञानपरिणतोऽन्तरात्मा, ब्रह्म शुद्धबुद्धैकस्वभावः परमात्मा ।
शुद्धबुद्धस्वभावलक्षणं कथ्यते — शुद्धो रागादिरहितो बुद्धोऽनन्तज्ञानादिचतुष्टयसहित इति
शुद्धबुद्धस्वभावलक्षणं सर्वत्र ज्ञातव्यम् । स च कथंभूतः ब्रह्म । परमो भावकर्मद्रव्यकर्मनोकर्म-
रहितः । एवमात्मा त्रिविधो भवति । देहु जि अप्पा जो मुणइ सो जणु मूढु हवेइ
वीतरागनिर्विकल्पसमाधिसंजातसदानन्दैकसुखामृतस्वभावमलभमानः सन् देहमेवात्मानं यो मनुते
जानाति स जनो लोको मूढात्मा भवति इति । अत्र बहिरात्मा हेयस्तदपेक्षया
यद्यप्यन्तरात्मोपादेयस्तथापि सर्वप्रकारोपादेयभूतपरमात्मापेक्षया स हेय इति तात्पर्यार्थः ।।१३।।
अथ परमसमाधिस्थितः सन् देहविभिन्नं ज्ञानमयं परमात्मानं योऽसौ जानाति
सोऽन्तरात्मा भवतीति निरूपयति —
१४) देह-विभिण्णउ णाणमउ जो परमप्पु णिएइ ।
परम-समाहि-परिट्ठियउ पंडिउ सो जि हवेइ ।।१४।।
adhikAr-1 dohA-13 ]paramAtmaprakAsha [ 37
हुए परमानंद सुखामृतको नहीं पाता हुआ मूर्ख है, अज्ञानी है । इन तीन प्रकारके आत्माओंमेंसे
बहिरात्मा तो त्याज्य ही है — आदर योग्य नहीं है । इसकी अपेक्षा यद्यपि अंतरात्मा अर्थात्
सम्यग्दृष्टि वह उपादेय है, तो भी सब तरहसे उपादेय (ग्रहण करने योग्य) जो परमात्मा उसकी
अपेक्षा वह अंतरात्मा हेय ही है, शुद्ध परमात्मा ही ध्यान करने योग्य है, ऐसा जानना ।।१३।।
आगे परमसमाधिमें स्थित, देहसे भिन्न ज्ञानमयी (उपयोगमयी) आत्माको जो जानता
है, वह अन्तरात्मा है, ऐसा कहते हैं —