nirvikalpa svasamvedanagnānarūpe pariṇamato antarātmā chhe, param bhāvakarma, dravyakarma, nokarmarahit
-brahma-shuddhabuddha-ek svabhāvī paramātmā chhe. shuddha, buddha svabhāvanun svarūp kahevāmān āve chhe.
shuddha arthāt rāgādithī rahit, buddha arthāt anantagnānādi chatuṣhṭay sahit, e pramāṇe shuddha,
buddha, svabhāvanun svarūp sarvatra jāṇavun. e rīte ātmā traṇ prakāre chhe.
vītarāganirvikalpasamādhithī utpanna, ek (kevaḷ) sadānandarūp, sukhāmr̥ut svabhāvane nahi
prāpta karato, je dehane ja ātmā māne chhe te mūḍhātmā chhe.
ahīn (ā traṇ prakāranā ātmāmānthī) bahirātmā hey chhe, tenī apekṣhāe jo ke
antarātmā upādey chhe to paṇ sarva prakāre upādeyabhūt paramātmānī apekṣhāe te hey chhe. evo
tātparyārtha chhe. 13.
have paramasamādhimān sthit thayelo je dehathī bhinna gnānamay paramātmāne jāṇe chhe te
antarātmā chhe em kahe chheḥ —
विचक्षणो वीतरागनिर्विकल्पस्वसंवेदनज्ञानपरिणतोऽन्तरात्मा, ब्रह्म शुद्धबुद्धैकस्वभावः परमात्मा ।
शुद्धबुद्धस्वभावलक्षणं कथ्यते — शुद्धो रागादिरहितो बुद्धोऽनन्तज्ञानादिचतुष्टयसहित इति
शुद्धबुद्धस्वभावलक्षणं सर्वत्र ज्ञातव्यम् । स च कथंभूतः ब्रह्म । परमो भावकर्मद्रव्यकर्मनोकर्म-
रहितः । एवमात्मा त्रिविधो भवति । देहु जि अप्पा जो मुणइ सो जणु मूढु हवेइ
वीतरागनिर्विकल्पसमाधिसंजातसदानन्दैकसुखामृतस्वभावमलभमानः सन् देहमेवात्मानं यो मनुते
जानाति स जनो लोको मूढात्मा भवति इति । अत्र बहिरात्मा हेयस्तदपेक्षया
यद्यप्यन्तरात्मोपादेयस्तथापि सर्वप्रकारोपादेयभूतपरमात्मापेक्षया स हेय इति तात्पर्यार्थः ।।१३।।
अथ परमसमाधिस्थितः सन् देहविभिन्नं ज्ञानमयं परमात्मानं योऽसौ जानाति
सोऽन्तरात्मा भवतीति निरूपयति —
१४) देह-विभिण्णउ णाणमउ जो परमप्पु णिएइ ।
परम-समाहि-परिट्ठियउ पंडिउ सो जि हवेइ ।।१४।।
adhikār-1ḥ dohā-13 ]paramātmaprakāshaḥ [ 37
हुए परमानंद सुखामृतको नहीं पाता हुआ मूर्ख है, अज्ञानी है । इन तीन प्रकारके आत्माओंमेंसे
बहिरात्मा तो त्याज्य ही है — आदर योग्य नहीं है । इसकी अपेक्षा यद्यपि अंतरात्मा अर्थात्
सम्यग्दृष्टि वह उपादेय है, तो भी सब तरहसे उपादेय (ग्रहण करने योग्य) जो परमात्मा उसकी
अपेक्षा वह अंतरात्मा हेय ही है, शुद्ध परमात्मा ही ध्यान करने योग्य है, ऐसा जानना ।।१३।।
आगे परमसमाधिमें स्थित, देहसे भिन्न ज्ञानमयी (उपयोगमयी) आत्माको जो जानता
है, वह अन्तरात्मा है, ऐसा कहते हैं —