निश्चयेन लोकाकाशप्रमितासंख्येयप्रदेशं, यद्यपि व्यवहारेणोपसंहारविस्तारसहितं तथापि
मुक्त ावस्थायामुपसंहारविस्ताररहितं चरमशरीरप्रमाणप्रदेशं, यद्यपि पर्यायार्थिकनयेनोत्पादव्यय-
ध्रौव्ययुक्तं तथापि द्रव्यार्थिकनयेन नित्यटङ्कोत्कीर्णज्ञायकैकस्वभावं निजशुद्धात्मद्रव्यं पूर्वं ज्ञात्वा
तद्विलक्षणं परद्रव्यं च निश्चित्य पश्चात् समस्तमिथ्यात्वरागादिविकल्पत्यागेन वीतराग-
चिदानन्दैकस्वभावे स्वशुद्धात्मतत्त्वे ये रतास्त एव धन्या इति भावार्थः
kevaLaj~nAn-kevaLadarshanasvabhAvavALo Che, tathA vyavahAranayathI potAnA upArjelA deh jevaDo ja Che
topaN nishchayanayathI lokAkAshapramAN asa.nkhyAtapradeshI Che, vyavahAranayathI pradeshonA sa.nkoch
-vistAr sahit Che topaN mukta-avasthAmA.n sa.nkoch-vistAr rahit charamasharIrapramAN pradeshavALo
Che, joke paryAyArthikanayathI utpAdavyayadhrauvyayukta Che topaN dravyArthikanayathI nitya Ta.nkotkIrNa
j~nAyak ja jeno ek svabhAv Che. evA nijashuddhAtmadravyane pratham jANIne ane nijashuddhAtma
dravyathI vilakShaN paradravyano nishchay karIne paChI samasta mithyAtvarAgAdi vikalpano tyAg karIne
vItarAg chidAna.nd ja jeno ek svabhAv Che, evA svashuddhAtmatattvamA.n jeo rat thayA teo
ja dhanya Che, shrI pUjyapAdasvAmIe paramAtmatattvanA lakShaNamA.n paN kahyu.n Che ke :
निश्चयनयसे सकल विमल केवलज्ञान और केवलदर्शन स्वभाववाला है, यद्यपि व्यवहारनयकर
यह जीव नामकर्मसे प्राप्त देहप्रमाण है, तो भी निश्चयनयसे लोकाकाशप्रमाण असंख्यातप्रदेशी
है, यद्यपि व्यवहारनयसे प्रदेशोंके संकोच विस्तार सहित है, तो भी सिद्ध
सहित है, तो भी द्रव्यार्थिकनयकर टंकोत्कीर्ण ज्ञानके अखंड स्वभावसे ध्रुव ही है
परद्रव्योंको भी अच्छी तरह निश्चय करके अर्थात् आप परका निश्चय करके बादमें समस्त
मिथ्यात्व रागादि विकल्पोंको छोड़कर वीतराग चिदानंद स्वभाव शुद्धात्मतत्त्वमें जो लीन हुए
हैं, वे ही धन्य हैं