अथ निर्धार्यमाणत्वेनोदाहरणीकृतस्य जीवस्य मनुष्यादिपर्यायाणां क्रियाफलत्वेनान्यत्वं द्योतयति —
सर्वपदार्थेषु द्रष्टव्यमिति ।।११५।। एवं नयसप्तभङ्गीव्याख्यानगाथयाष्टमस्थलं गतम् । एवं पूर्वोक्त-
प्रकारेण प्रथमा नमस्कारगाथा, द्रव्यगुणपर्यायकथनरूपेण द्वितीया, स्वसमयपरसमयप्रतिपादनेन तृतीया, द्रव्यस्य सत्तादिलक्षणत्रयसूचनरूपेण चतुर्थीति स्वतन्त्रगाथाचतुष्टयेन पीठिकास्थलम् । तदनन्तरमवान्तरसत्ताकथनरूपेण प्रथमा, महासत्तारूपेण द्वितीया, यथा द्रव्यं स्वभावसिद्धं तथा सत्तागुणोऽपीति कथनरूपेण तृतीया, उत्पादव्ययध्रौव्यत्वेऽपि सत्तैव द्रव्यं भवतीति कथनेन चतुर्थीति गाथाचतुष्टयेन सत्तालक्षणविवरणमुख्यता । तदनन्तरमुत्पादव्ययध्रौव्यलक्षणविवरणमुख्यत्वेन गाथात्रयं, तदनन्तरं द्रव्यपर्यायकथनेन गुणपर्यायक थनेन च गाथाद्वयं, ततश्च द्रव्यस्यास्तित्वस्थापनारूपेण प्रथमा,
thatI saptabhangI satat samyak rIte uchchAravAmAn AvatA 1‘syAt’kArarUpI amogh mantrapad vaDe, 2‘ja’kAramAn rahelA saghaLAy virodhaviShanA mohane dUr kare chhe. 115.
have, jeno nirdhAr karavAno hovAthI jene udAharaNarUp banAvavAmAn Avyo chhe evo je jIv tenA manuShyAdiparyAyo kriyAnAn phaL hovAthI te paryAyonun anyatva (arthAt te paryAyo badalAyA kare chhe em) prakAshe chhe — nathI ‘A ja’ evo koI, jyAn kiriyA svabhAv -nipanna chhe; kiriyA nathI phaLahIn, jo niShphaL dharam utkRuShTa chhe.116.
228pravachanasAr[ bhagavAnashrIkundakund-
1. syAdvAdamAn anekAntane sUchavato ‘syAt’ shabda samyakpaNe vaparAy chhe. te ‘syAt’ pad ekAntavAdamAn rahelA samasta virodharUpI viShanA bhramane naShTa karavAmAn rAmabAN mantra chhe.
2. anekAntAtmak vastusvabhAvanI apekShA rahit ekAntavAdamAn mithyA ekAntane sUchavato je ‘ja’ shabda
vaparAy chhe te vastusvabhAvathI viparIt nirUpaN kare chhe tethI teno ahIn niShedh karyo chhe.
(anekAntAtmak vastusvabhAvano khyAl chUkyA vinA, je apekShAe vastunun kathan chAlatun hoy te
apekShAe tenun nirNItapaNun — niyamabaddhapaNun — nirapavAdapaNun batAvavA mATe je ‘ja’ shabda vAparavAmAn
Ave chhe, teno ahIn niShedh na samajavo.)