भविष्यदमर्त्यादिभावानुभूतितृष्णाशून्यत्वेन परलोकाप्रतिबद्धत्वाच्च, परिच्छेद्यार्थोपलम्भप्रसिद्धयर्थ- प्रदीपपूरणोत्सर्पणस्थानीयाभ्यां शुद्धात्मतत्त्वोपलम्भप्रसिद्धयर्थतच्छरीरसम्भोजनसञ्चलनाभ्यां युक्ताहारविहारो हि स्यात् श्रमणः । इदमत्र तात्पर्यम् — यतो हि रहितकषायः ततो न तच्छरीरानुरागेण दिव्यशरीरानुरागेण वाहारविहारयोरयुक्त्या प्रवर्तेत । शुद्धात्मतत्त्वोपलम्भ- साधकश्रामण्यपर्यायपालनायैव केवलं युक्ताहारविहारः स्यात् ।।२२६।।
जस्स अणेसणमप्पा तं पि तवो तप्पडिच्छगा समणा ।
अण्णं भिक्खमणेसणमध ते समणा अणाहारा ।।२२७।। संवित्त्यवष्टम्भबलेन रहितकषायश्चेति । अयमत्र भावार्थः — योऽसौ इहलोकपरलोकनिरपेक्षत्वेन निःकषायत्वेन च प्रदीपस्थानीयशरीरे तैलस्थानीयं ग्रासमात्रं दत्वा घटपटादिप्रकाश्यपदार्थस्थानीयं निजपरमात्मपदार्थमेव निरीक्षते स एव युक्ताहारविहारो भवति, न पुनरन्यः शरीरपोषणनिरत इति ।।२२६।। अथ पञ्चदशप्रमादैस्तपोधनः प्रमत्तो भवतीति प्रतिपादयति — hovAthI, te kALe (vartamAn kALe) manuShyapaNun hovA chhatAn paN (pote) samasta manuShya- vyavahArathI 1bahirbhUt hovAne lIdhe A lok pratye nirapekSha (nispRuh) chhe, tem ja bhaviShyamAn thanArA devAdi bhAvo anubhavavAnI tRuShNAthI shUnya hovAne lIdhe par lok pratye apratibaddha chhe; tethI, jem gney padArthonA gnAnanI siddhine mATe ( – ghaTapaTAdi padArthone jovA mATe ja) dIvAmAn tel pUravAmAn Ave chhe ane dIvAne khaseDavAmAn Ave chhe tem, shramaN shuddha AtmatattvanI upalabdhinI siddhine mATe ( – shuddhAtmAne prApta karavA mATe ja) te sharIrane khavaDAvato ane chalAvato hovAthI yuktAhAravihArI hoy chhe.
A ahIn tAtparya chhe shramaN kaShAyarahit chhe tethI te sharIranA ( – vartamAn manuShyasharIranA) anurAgathI ke divya sharIranA ( – bhaviShyanA devasharIranA) anurAgathI e AhAr -vihAramAn ayuktapaNe pravartato nathI; shuddha AtmatattvanI upalabdhinA sAdhakabhUt shrAmaNyaparyAyanA pAlanane mATe ja kevaL yuktAhAravihArI hoy chhe. 226.
have, yuktAhAravihArI sAkShAt anAhAravihArI ( – anAhArI ane avihArI) ja chhe em upadeshe chhe —
1. bahirbhUt = bahAr; rahit; udAsIn.