प्राणैर्हि तावज्जीवः कर्मफलमुपभुंक्ते; तदुपभुञ्जानो मोहप्रद्वेषावाप्नोति; ताभ्यां स्वजीव- परजीवयोः प्राणाबाधं विदधाति । तदा कदाचित्परस्य द्रव्यप्राणानाबाध्य कदाचिदनाबाध्य स्वस्य भावप्राणानुपरक्तत्वेन बाधमानो ज्ञानावरणादीनि कर्माणि बध्नाति । एवं प्राणाः पौद्गलिककर्मकारणतामुपयान्ति ।।१४९।।
आदा कम्ममलिमसो धरेदि पाणे पुणो पुणो अण्णे । ण चयदि जाव ममत्तिं देहपधाणेसु विसयेसु ।।१५०।। ज्ञानस्वरूपं स्वकीयशुद्धप्राणं हन्ति, पश्चादुत्तरकाले परप्राणघाते नियमो नास्तीति ।।१४९।। अथेन्द्रि- यादिप्राणोत्पत्तेरन्तरङ्गहेतुमुपदिशति — आदा कम्ममलिमसो अयमात्मा स्वभावेन भावकर्मद्रव्यकर्मनोकर्म- मलरहितत्वेनात्यन्तनिर्मलोऽपि व्यवहारेणानादिकर्मबन्धवशान्मलीमसो भवति । तथाभूतः सन् किं करोति । धरेदि पाणे पुणो पुणो अण्णे धारयति प्राणान् पुनःपुनः अन्यान्नवतरान् । यावत्किम् । ण चयदि
ṭīkāḥ — pratham to prāṇothī jīv karmaphaḷane bhogave chhe; tene bhogavato thako moh tathā dveṣhane pāme chhe; moh tathā dveṣhathī svajīv ane parajīvanā prāṇone 1bādhā kare chhe. tyān, kadāchit ( – koī vār) paranā dravyaprāṇone bādhā karīne ane kadāchit (paranā dravyaprāṇone) bādhā nahi karīne, potānā bhāvaprāṇone to 2uparaktapaṇā vaḍe (avashya) bādhā karato thako, (jīv) gnānāvaraṇādi karmo bāndhe chhe. ā pramāṇe prāṇo paudgalik karmonā kāraṇapaṇāne pāme chhe. 149.
have paudgalik prāṇonī santatinī (-pravāhanī, paramparānī) pravr̥uttino antaraṅg hetu sūtra dvārā kahe chheḥ —
294pravachanasār[ bhagavānashrīkundakund-
1. bādhā = pīḍā; upadrav; ījā; vighna.
2. uparaktapaṇun = malinapaṇun; vikārīpaṇun; mohādipariṇāme pariṇamavun te. [jem koī puruṣh tapelā
lokhaṇḍanā goḷā vaḍe parane ījā karavā ichchhato thako pratham to pote potāne ja ījā kare chhe
( – pote potānā ja hāthane bāḷe chhe), pachhī parane to ījā thāy ke na thāy — niyam nathī; tem
jīv tapelā lokhaṇḍanā goḷā samān mohādipariṇāme pariṇamato thako pratham to nirvikār
svasamvedanagnānasvarūp nij shuddha bhāvaprāṇane ja ījā kare chhe, pachhī paranā dravyaprāṇone to ījā
thāy ke na thāy — niyam nathī.]