162 ]
‘सा परदारनिवृत्तिः’ । यत् ‘परदारान्’ परिगृहीतानपरिगृहीतांश्च । स्वयं ‘न च’ नैव । गच्छति । तथा ‘परानन्यान्’१ परदारलम्पटान् न गमयति परदारेषु गच्छतो यत्प्रयोजयति न च✽ । कुतः ? ‘पापभीतेः’ पापोपार्जनभयात् न पुनः नृपत्यादिभयात् । न केवलं सा परदारनिवृत्तिरेवोच्यते किन्तु२ ‘स्वदारसन्तोषनामापि’ स्वदारेषु सन्तोषः स्वदारसन्तोषस्तन्नाम यस्याः३ ।।५९।।
anvayArtha : — [यत् ] je [पापभीतेः ] pApanA bhayathI [न तु ] na to pote [परदारान् ] parastrI pAse [गच्छति ] javun [च ] ane [न परान ] na to bIjAone (parastrI pAse) [गमयति ] mokalavun [सा ] te [परदारनिवृत्तिः ] parastrI tyAg athavA [स्वदारसंतोषनाम् अपि ] svadArasantoSh nAmanun aNuvrat (brahmacharyANuvrat) kahevAy chhe.
TIkA : — puruSh je ‘सा परदारनिवृत्तिः’ je ‘परदारान्’ parigRuhit (vivAhit) ane aparigRuhit (avivAhit) parastrI pAse svayam jato nathI (parastrI sAthe svayam ramato nathI) tathA ‘परान्’ bIjAone parastrI pAse lampaT puruShone mokalato nathI, parastrI pAse javA koIne prerato nathI. shAthI? ‘पापभीतेः’ – pApanA bhayathI, (pAp upArjan karavAnA bhayathI), paN nahi ke rAjAdinA bhayathI, tene kevaL parastrI tyAg kahetA nathI, kintu ‘स्वदार- संतोषनामापि’ svadArasantoSh nAmanun (svastrImAn santoSh nAmanun) aNuvrat paN kahe chhe.
bhAvArtha : — je pApanA bhayathI nahi ke rAjAdinA bhayathI na to svayam parastrIne bhogave chhe ane na to lampaT puruSho dvArA bhogavAve chhe, tenI te kriyA paradAranivRutti yA svadArasantoSh nAmanun brahmacharyANuvrat kahevAy chhe.
jene svastrIthI santoSh hoy chhe tene parastrItyAg svayam hoy chhe. jem puruSh sambandhI brahmacharyANuvrat chhe, tem strIsambandhI paN brahmacharyANuvrat samajavun arthAt strIe svayam par १. परदारान् क – ख पाठः । ✽ पुष्पमध्यगतो पाठः ग पुस्तके नास्ति । २. अपि तु ख-ग पाठः । ३. यस्य क पाठः ।