kahAnajainashAstramALA ]
वृक्षोपरि चटितेन न तन्मारणं कुर्वाणो दृष्टः । रात्रौ च निजभार्यायाः कथितं । ततः१
प्रच्छन्नचरपुरुषेणाकर्ण्य राज्ञः कथितं । प्रभाते मालाकारोऽप्याकारितः । तेनैव पुनः कथितं
मदीयामाज्ञां मम पुत्रः२ खण्डयतीति रुष्टेन राज्ञा कोट्टपालो भणितो बलकुमारं नवखण्डं
कारयेति । ततस्तं कुमारं मारणस्थानं नीत्वा३ मातङ्गमानेतुं४ ये गताः पुरुषास्तान् विलोक्य
मातङ्गेनोक्तं प्रिये ! मातङ्गो ग्रामं गत इति कथय त्वमेतेषामित्युक्त्वा गृहकोणे प्रच्छन्नो भूत्वा स्थितः । तलारैश्चाकारिते मातङ्गे कथितं मातंग्या ५सोऽद्य ग्रामं गतः । भणितं च तलारैः स पायोऽपुण्यवानद्य ग्रामं गतः कुमारमारणात्तस्य बहुसुवर्णरत्नादिलाभो भवेत् । तेषां
वचनमाकर्ण्य द्रव्यलुब्धया तया६ हस्तसंज्ञया स दर्शितो ग्रामं गत इति पुनः पुनर्भणन्त्या ।
shodhavAnun sharU karyun. te bagIchAnA mALIe vRukSha upar lapAIne te (menDhAne) mAratAn tene (balakumArane) joyo hato. rAtre teNe potAnI strIne te vAt kahI. pachhI guptachar puruShe te sAmbhaLI rAjAne kahyun. savAramAn mALIne paN bolAvavAmAn Avyo, teNe ja pharIthI (rAjAne) vAt kahI.
‘mAro putra mArI AgnAno bhang kare chhe’ em jANI roShe bharAyelA rAjAe koTavALane kahyun
‘‘balakumAranA nav TUkaDA karo.’’ pachhI te kumArane vadhasthAne laI jaIne chAnDAlane bolAvA je puruSho gayA hatA temane joIne chAnDAle potAnI strIne kahyun
‘‘priye! chAnDAl gAm gayo chhe – evun tun temane kaheje.’’ em bolIne te gharanA khUNe chhUpAI rahyo. jyAre koTavALoe mAtangane bolAvyo tyAre chAnDAlaNIe kahyun ‘‘te Aje gAm gayo chhe.’’
koTavALoe kahyun ‘‘te pApI puNyahIn chhe ke te Aje gAm gayo, kAraN ke kumAranA vadhathI tene bahu suvarNa – ratnAdinA lAbh thAt.’’
temanun bolavun sAmbhaLIne, dravyanA lobhathI teNe (chAnDAlaNIe) chAnDAlanI bIkathI ‘te gAm gayo chhe,’ em vAramvAr bolIne, hAthanA ishArAthI tene (chAnDAlane) batAvyo. pachhI १. ततः प्रच्छन्नचरपुरुषेणाकर्ण्य राज्ञः कथितं इति पाठः घ पुस्तके नास्ति । २. पुत्रोऽपि घ ।