kahAnajainashAstramALA ]
तिरोहितो भूत्वा स्थितः । कुण्डलेन चागत्य गुणपालोऽयमिति मत्वा वस्त्रप्रच्छादितकाष्ठे घातः कृतो गुणपालेन च स खङ्गेन हत्वा मारितः । गृहे आगतो गुणपालो धनश्रिया पृष्टः क्व रे कुण्डलः । तेनोक्तं कुण्डलवार्तामयं खङ्गोऽभिजानाति । ततो रक्तलिप्तं बाहुमालोक्य स तेनैव खङ्गेन मारितः । तं च मारयन्तीं धनश्रियं दृष्ट्वा सुन्दर्या मुशलेन सा हता । कोलाहले जाते कोट्टपालैर्धनश्रीर्धृत्वा राज्ञोऽग्रे नीता । राज्ञा च गर्दभारोहणे१ कर्णनासिकाछेदनादिनिग्रहे कारिते मृत्वा दुर्गतिं गतेति प्रथमाव्रतस्य ।
जंबूद्वीपे भरतक्षेत्रे सिंहपुरे राजा सिंहसेनो राज्ञी रामदत्ता, पुरोहितः श्रीभूतिः । स ब्रह्मसूत्रे कर्तिकां बध्वा भ्रमति । वदति च यद्यसत्यं ब्रवीमि तदाऽनया कर्तिकया निजजिह्वाच्छेदं करोमि । एवं कपटेन वर्तमानस्य तस्य सत्यघोष इति द्वितीयं नाम संजातम् । AvIne ‘A guNapAl chhe’ em mAnI vastrathI DhAnkelA kAShTha (lAkaDA) upar ghA karyo ane guNapAle tene talavArathI mArI nAkhyo. jyAre guNapAl gher Avyo tyAre dhanashrIe pUchhyun, ‘‘are, kunDal kyAn chhe?’’
teNe kahyun, ‘‘kunDalanI vAt to talavAr jANe chhe.’’ pachhI lohIthI kharaDAyelA bAhune joIne, teNe (guNapAle) ja talavArathI tene mAryo chhe. (em mAnI) tene mAratI dhanashrIne joIne, sundarIe tene (dhanashrIne) mushalathI (sAmbelAthI) mAravA lAgI. (tenAthI) kolAhal thatAn koTavALoe dhanashrIne pakaDI ane rAjA pAse laI gayA. rAjAe tene kAn – nAkanA chhedanAdirUp shikShA karAvI gadheDA upar besADI. te marIne durgatie gaI.
e pramANe pratham hinsA – pApanI kathA chhe. 1.
satyaghoSh asatyathI bahu dukh pAmyo.
jambUdvIpamAn bharatakShetramAn sinhapur nagaramAn sinhasen rAjA hato. tene rAmadattA nAmanI rANI hatI ane shrIbhUti nAmano purohit hato. te (purohit) potAnI janoIe nAnun chappu bAndhIne pharato hato ane kaheto hato ke, ‘‘jo hun asatya bolun to A chappA १. रोहणं घ ।