ननु वर्णादयो यद्यमी न सन्ति जीवस्य तदा तन्त्रान्तरे कथं सन्तीति प्रज्ञाप्यन्ते इति चेत् —
इह हि व्यवहारनयः किल पर्यायाश्रितत्वाज्जीवस्य पुद्गलसंयोगवशादनादिप्रसिद्ध-
बन्धपर्यायस्य कुसुम्भरक्तस्य कार्पासिकवासस इवौपाधिकं भावमवलम्ब्योत्प्लवमानः परभावं परस्य
दृष्टाः स्युः] e badhā dekhātā nathī, [ एकं परं दृष्टं स्यात् ] mātra ek sarvoparī
tattva ja dekhāy
chhe — kevaḷ ek chaitanyabhāvasvarūp abhedarūp ātmā ja dekhāy chhe.
bhāvārthaḥ — paramārthanay abhed ja chhe tethī te draṣhṭithī jotān bhed nathī dekhāto; te nayanī draṣhṭimān puruṣh chaitanyamātra ja dekhāy chhe. māṭe te badhāy varṇādik tathā rāgādik bhāvo puruṣhathī bhinna ja chhe.
ā varṇathī māṇḍīne guṇasthān paryant je bhāvo chhe temanun svarūp visheṣhatāthī jāṇavun hoy to gommaṭasār ādi granthomānthī jāṇī levun. 37.
have shiṣhya pūchhe chhe ke jo ā varṇādik bhāvo jīvanā nathī to anya siddhāntagranthomān ‘te jīvanā chhe’ em kem kahyun chhe? teno uttar gāthāmān kahe chheḥ —
gāthārthaḥ — [एते] ā [वर्णाद्याः गुणस्थानान्ताः भावाः] varṇathī māṇḍīne guṇasthān paryanta bhāvo kahevāmān āvyā te [व्यवहारेण तु] vyavahāranayathī to [जीवस्य भवन्ति] jīvanā chhe (māṭe sūtramān kahyā chhe), [तु] parantu [निश्चयनयस्य] nishchayanayanā matamān [केचित् न] temanāmānā koī paṇ jīvanā nathī.
ṭīkāḥ — ahīn, vyavahāranay paryāyāshrit hovāthī, saphed rūnun banelun vastra je kasumbā vaḍe raṅgāyelun chhe evā vastranā aupādhik bhāv( – lāl raṅg)nī jem, pudgalanā sanyogavashe anādi
110