226
khanDAnvay sahit artha — ‘‘जनाः’’ koI evA chhe mithyAdraShTi jIvo ke je ‘‘परमार्थं’’ ‘shuddha gnAn mokShamArga chhe’ evI pratItine ‘‘नो कलयन्ति’’ anubhavatA nathI. kevA chhe? ‘‘व्यवहारविमूढद्रष्टयः’’ (व्यवहार) dravyakriyAmAtramAn (विमूढ) ‘kriyA mokShano mArga chhe’ evA mUrkhapaNArUp jUThI chhe (द्रष्टयः) pratIti jemanI, evA chhe. draShTAnta kahe chhe jem lokamAn — vartamAn karmabhUmimAn ‘‘तुषबोधविमुग्धबुद्धयः जनाः’’ (तुष) dhAnanI uparanA tuShamAtranA (बोध) gnAnathI — evA ja mithyAgnAnathI (विमुग्ध) vikaL thaI chhe (बुद्धयः) mati jemanI, evA chhe (जनाः) keTalAk mUrkha lok teo, ‘‘इह’’ vastu jevI chhe tevI ja chhe topaN, agnAnapaNAne lIdhe ‘‘तुषं कलयन्ति’’ tuShane angIkAr kare chhe, ‘‘तन्दुलम् न कलयन्ति’’ chAvalanA marmane pAmatA nathI; tem je koI kriyAmAtrane mokShamArga jANe chhe, AtmAnA anubhavathI shUnya chhe, te paN evA ja jANavA. 50-242.
ज्ञानमेकमिदमेव हि स्वतो ।।५१-२४३।।
khanDAnvay sahit artha — ‘‘द्रव्यलिङ्गममकारमीलितैः समयसारः न द्रश्यते एव’’ (द्रव्यलिंङ्ग) kriyArUp yatipaNun, temAn (ममकार) ‘hun yati, mArun yatipaNun mokShano mArga’ evo je abhiprAy, tenA vaDe (मीलितैः) andh thayA chhe arthAt paramArthadraShTithI shUnya thayA chhe je puruSho, temane (समयसारः) shuddha jIvavastu (न द्रश्यते) prAptigochar nathI. bhAvArtha Am chhe ke mokShanI prApti temane durlabh chhe. shA kAraNathI? ‘‘यत् द्रव्यलिङ्गम्