khaṇḍānvay sahit arthaḥ — ‘‘भावाय नमः’’ (भावाय) padārtha. padārtha sañgnā chhe sattvasvarūpanī. ethī ā artha ṭharyo — je koī shāshvat vasturūp, tene mārā (नमः) namaskār. te vasturūp kevun chhe? ‘‘चित्स्वभावाय’’ (चित्) gnān – chetanā te ja chhe (स्वभावाय) svabhāv – sarvasva jenun, tene mārā namaskār. ā visheṣhaṇ kahetān be samādhān thāy chheḥ — ek to ‘bhāv’ kahetān padārtha; te padārtha koī chetan chhe, koī achetan chhe; temān chetan padārtha namaskār karavā yogya chhe evo artha ūpaje chhe. bījun samādhān ām chhe ke yadyapi vastuno guṇ vastumān garbhit chhe, vastu guṇ ek ja sattva chhe, tathāpi bhed upajāvīne kahevā yogya chhe; visheṣhaṇ kahyā vinā vastunun gnān ūpajatun nathī. vaḷī kevo chhe ‘bhāv’? ‘‘समयसाराय’’ joke ‘samay’ shabdanā ghaṇā artha