artha — gnAn chhe te gneyamAn jatun nathI tathA gney paN gnAnanA
pradeshomAn AvatAn nathI; potapotAnA pradeshomAn rahe chhe, to paN gnAn
tathA gneyamAn gney-gnAyak vyavahAr chhe.
bhAvArtha — jem darpaN potAnA ThekANe chhe ane ghaTAdik vastu
potAnA ThekANe chhe, chhatAn darpaNanI svachchhatA evI chhe ke jANe ghaT
darpaNamAn AvIne ja beTho hoy! e ja pramANe gnAn-gneyano vyavahAr
jANavo.
have manaparyay-avadhignAn tathA mati-shrutagnAnanun sAmarthya kahe
chhe —
मणपज्जयविण्णाणं ओहीणाणं च देसपच्चक्खं ।
मइसुयाणाणं कमसो विसदपरोक्खं परोक्खं च ।।२५७।।
मनःपर्ययविज्ञानं अवधिज्ञानं च देशप्रत्यक्षम् ।
मतिश्रुतज्ञानं क्रमशः विशदपरोक्षं परोक्षं च ।।२५७।।
artha — manaparyayagnAn tathA avadhignAn e banne to deshapratyakSha
chhe; matignAn chhe te vishad eTale pratyakSha paN chhe tathA parokSha paN chhe,
tathA shrutagnAn chhe te parokSha ja chhe.
bhAvArtha — manaparyayagnAn – avadhignAn chhe te ekadeshapratyakSha chhe,
kAraN ke jeTalo potAno viShay chhe teTalAne to vishad – spaShTa jANe chhe;
sarvane jANatun nathI mATe tene ekadesh kahIe chhIe. matignAn chhe te
indriy-manathI Upaje chhe mATe vyavahArathI indriyanA sambandhathI tene vishad
paN kahIe chhIe; e pramANe te pratyakSha paN chhe; parantu paramArthathI to
te parokSha ja chhe. tathA shrutagnAn chhe te parokSha ja chhe, kAraN ke te
vishad – spaShTa jANatun nathI.
have indriyagnAn yogya viShayane jANe chhe em kahe chhe —
इंदियजं मदिणाणं जोग्गं जाणेदि पुग्गलं दव्वं ।
माणसणाणं च पुणो सुयविसयं अक्खविसयं च ।।२५८।।
lokAnuprekShA ]
[ 137