adhayAy 6 Õo
[shuddha chidrUpanAn smaraNamAn nishchaLatAno bodh ]
जानंति ग्रहिलं हतं ग्रहगणैर्ग्रस्तं पिशाचैरुजा
मग्नं भूरि परीषहैर्विकलतां नीतं जराचेष्टितं ।
मृत्यासन्नतया गतं विकृतितां चेद् भ्रांतिमंतं परे
चिद्रूपोऽहमिति स्मृतिप्रवचनं जानंतु मामंगिनः ।।१।।
chidrUp chintan tatpar mujane durbhag bhramit bhale jan kahe,
ke unmatta, pishAche pIiMta, vyAdhiAgrasta viparIt grahe;
mand prabaL pariShahathI vikRut jarA maraN sanmukh gaNe,
chidrUp hun e smRuti vachanarup, re ! jan jANo tathyapaNe. 1.
artha : — jo anya prANIo mane graho vaDe grahAyelo, haNAyelo,
bhUt pishAch vaDe pakaDAyelo, rogathI pIDit, atyant pariShahothI vikal
thayelo ane vRuddhAvasthA pAmelo, mRutyunI najadIk pahonchelo, vikRut
avasthA pAmelo, bhrAntivALo mAne chhe to tame em samajo ke hun to
chaitanyasvarUp chhun — e smaraNamAn rAkhavA yogya uttam pravachanarUp – shuddha
chidrUp chhun. 1.
उन्मत्तं भ्रांतियुक्तं गतनयनयुगं दिग्विमूढं च सुप्तं
निश्चिंतं प्राप्तमूर्च्छं जलवहनगतं बालकावस्थमेतत् ।
स्वस्याधीनं कृतं वा ग्रहिलगतिगतं व्याकुलं मोहधूर्त्तैः
सर्वं शुद्धात्मदृग्भीरहितमपि जगद् भाति भेदज्ञचित्ते ।।२।।
shuddha Atmadarshan hIn jag A bhed gnAnIne chitta dIse,
hA ! unmatta bhramit netrahIN digmUDh gADh suShupti viShe;