jenun ek lakShaN chhe; evA sukhanA samvedanarUp je bhAvanA chhe te muktinun kAraN chhe. te
bhAvanAne koI puruSh koI anya nAmathI kahe chhe.
Am, pUrvokta prakAre anekAntanA vyAkhyAnathI nakkI thayun ke — Asrav, bandh, puNya
ane pAp — e chAr padArtho jIv ane pudgalanA sanyog pariNAmarUp je vibhAvaparyAy
chhe tenAthI utpanna thAy chhe, ane samvar, nirjarA ane mokSha — e traN padArtho jIv ane
pudgalanA sanyogarUp pariNAmanA vinAshathI utpanna, vivakShit svabhAvaparyAy vaDe utpanna
thAy chhe.
te have kahevAmAn Ave chhe —
gAthA 28
gAthArtha — Asrav, bandh, samvar, nirjarA, mokSha, puNya ane pAparUp je padArtho
jIv ane ajIv dravyanA visheSho chhe; te paN ame sankShepathI kahIe chhIe.
TIkA — ‘‘आसव’’ nirAsrav svasamvedanathI vilakShaN shubhAshubh pariNAm vaDe
शुद्धात्मभावनोत्पन्नसहजानन्दैकलक्षणसुखसंवित्तिरूपा च भावना मुक्तिकारणं भवति । तां च
कोऽपि जनः केनापि पर्यायनामान्तरेण भणतीति । एवं पूर्वोक्तप्रकारेणानेकांतव्याख्यानेनास्रव-
बंधपुण्यपापपदार्थाः जीवपुद्गलसंयोगपरिणामरूपविभावपर्यायेणोत्पद्यन्ते । संवरनिर्जरामोक्ष-
पदार्थाः पुनर्जीवपुद्गलसंयोगपरिणामविनाशोत्पन्नेन विवक्षितस्वभावपर्यायेणेति स्थितम् ।
तद्यथा —
आसव बंधण संवर णिज्जर मोक्खो सपुण्यपावा जे ।
जीवाजीवविसेसा तेवि समासेण पभणामो ।।२८।।
आस्रवबंधनसंवरनिर्जरमोक्षाः सपुण्यपापाः ये ।
जीवाजीवविशेषाः तान् अपि समासेन प्रभणामः ।।२८।।
व्याख्या — ‘‘आसव’’ निरास्रवस्वसंवित्तिविलक्षणशुभाशुभपरिणामेन शुभाशुभ-
yah tau bhayo pratham adhikAr, dUjo suNUn tattva - vistAr;
jIv ajIv ru Asrav bandh, samvar nirjarA mokSha abandh. 28
saptatattva-navapadArtha adhikAr [ 95