AtmAnA pradeshono paraspar pravesh te dravyabandh chhe.
TIkA — ‘बज्झदि कम्मं जेण दु चेदणभावेण भावबन्धो सो’ je chetanabhAvathI karma
bandhAy chhe te bhAvabandh chhe. samasta karmabandh naShTa karavAmAn samartha, akhanD, ek pratyakSha
pratibhAsamay, param chaitanyavilAs jenun lakShaN chhe evA gnAnaguNanA sambandhavALI athavA
abhedanayathI anantagnAnAdi guNanA AdhArabhUt paramAtmAnA sambandhavALI je nirmaL
anubhUti, tenAthI viruddha mithyAtva – rAgAdi pariNatirUp athavA ashuddha chetanabhAvasvarUp
je pariNAmathI gnAnAvaraNAdi karma bandhAy chhe, te pariNAm bhAvabandh kahevAy chhe.
‘कम्मादपदेसाणं अण्णोण्णपवेसणं इदरो’ karma ane AtmAnA pradeshono paraspar pravesh thavo te
bIjo arthAt dravyabandh chhe. te ja bhAvabandhanA nimittathI karmanA pradeshono ane AtmAnA
pradeshono, dUdh ane pANInI jem, ekabIjAmAn pravesh arthAt sanshleSh te dravyabandh chhe. 32.
have, gAthAnA pUrvArdhathI te ja bandhanA prakRitibandh Adi chAr bhedonun kathan kare chhe
ane uttarArdhathI temanA kAraNanun kathan kare chhe —
व्याख्या — ‘‘बज्झदि कम्मं जेण दु चेदणभावेण भावबन्धो सो’’ बध्यते कर्म येन
चेतनभावेन स भावबन्धो भवति । समस्तकर्मबन्धविध्वंसनसमर्थाखण्डैकप्रत्यक्षप्रतिभास-
मयपरमचैतन्यविलासलक्षणज्ञानगुणस्य, अभेदनयेनानन्तज्ञानादिगुणाधारभूतपरमात्मनो वा
संबन्धिनी या तु निर्मलानुभूतिस्तद्विपक्षभूतेन मिथ्यात्वरागादिपरिणतिरूपेण वाऽशुद्धचेतनभावेन
परिणामेन बध्यते ज्ञानावरणादि कर्म येन भावेन स भावबन्धो भण्यते । ‘‘कम्मादपदेसाणं
अण्णोण्णपवेसणं इदरो’’ कर्मात्मप्रदेशानामन्योन्य प्रवेशनमितरः । तेनैव भावबंधनिमित्तेन
कर्मप्रदेशानात्मप्रदेशानां च क्षीरनीरवदन्योन्यं प्रवेशनं संश्लेषो द्रव्यबन्ध इति ।।३२।।
अथ तस्यैव बन्धस्य गाथापूर्वार्धेन प्रकृतिबन्धादिभेदचतुष्टयं कथयति, उत्तरार्धेन तु
प्रकृतिबन्धादीनां कारणं चेति ।
पयडिट्ठिदिअणुभागप्पदेसभेदादु चदुविधो बन्धो ।
जोगा पयडिपदेसा ठिदिअणुभागा कसायदो होंति ।।३३।।
prakRiti pradesh ru thiti anubhAg, chyAri bhed hai bandh - vibhAg;
yog karai parakati - paradesh, thiti - anubhAg kaShAy - ases. 33.
saptatattva-navapadArtha adhikAr [ 103