thoDun khullun hoy tenI mAphak) kevaLagnAnanA ansharUp te gnAn hoy to te ekadeshathI
paN lokAlokanun pratyakShapaNun thAt; paN em to jovAmAn Avatun nathI. parantu khUb
vAdaLAnothI AchchhAdit sUryanA bimbanI jem athavA nibiD netrapaTalanI jem te
nigodiyAnun gnAn thoDun jANe chhe, em tAtparya chhe.
AchchhAdan karanAr karmanI shaktione ‘deshaghAtI sparddhako’ kahe chhe. sarvaghAtI sparddhakonA
udayanA abhAvane ja kShay ane temanI ja satrUp avasthAne upasham kahe chhe. sarvaghAtI
sparddhakono udayAbhAvI kShay sahit upasham ane temanA ekadeshaghAtI sparddhakono uday
kShAyopashamikabhAv kahe chhe athavA deshaghAtI sparddhakono uday hotAn jIv ekadesh gnAnAdi
guN prApta kare chhe, te kShAyopashamik bhAv chhe. tenAthI shun siddha thayun? pUrvokta sUkShmanigodanA
jIvamAn gnAnAvaraNakarmanA deshaghAtI sparddhakono uday hotAn ekadeshe gnAnaguN prApta hoy chhe
te kAraNe te kShAyopashamikagnAn chhe, kShAyikagnAn nathI. shA mATe? kAraN ke, tyAn karmanA
ekadesh udayano sadbhAv chhe.
लोकालोकप्रत्यक्षतां प्राप्नोति, न च तथा दृश्यते
भण्यन्ते, सर्वघातिस्पर्द्धकानामुदयाभाव एव क्षयस्तेषामेवास्तित्वमुपशम उच्यते
सर्वघात्युदयाभावलक्षणक्षयेण सहित उपशमः तेषामेकदेशघातिस्पर्द्धकानामुदयश्चेति समुदायेन
क्षयोपशमो भण्यते
कारणेन तत् क्षायोपशमिकं ज्ञानं, न च क्षायिकं, कस्मादेकदेशोदयसद्भावादिति