kathan kare chhe. pUrve kahelI je bhUtAraNyavan – vedikA chhe tenI pUrve kShetra chhe, tyAr pachhI vakShAr
parvat chhe, tyAr pachhI kShetra chhe, pachhI vibhangA nadI chhe, pachhI kShetra chhe, pachhI vakShAr parvat
chhe, pachhI kShetra chhe, pachhI vibhangA nadI chhe, pachhI kShetra chhe, pachhI vakShAr parvat chhe, pachhI kShetra
chhe, pachhI vibhangA nadI chhe, pachhI kShetra chhe, pachhI vakShAr parvat chhe, pachhI kShetra chhe, tyAr pachhI
meruparvatanI pashchim dishAmAn pashchim bhadrashAl vananI vedikA chhe. AvI rIte nav bhIntonI
vachche ATh kShetro chhe. temanAn kramathI nAm kahe chhe — vaprA, suvaprA, mahAvaprA, vaprakAvatI, gandhA,
sugandhA, gandhilA, gandhamAlinI. tenI madhyamAn sthit nagarIonAn nAm kahevAy chhe — vijayA,
vaijayantI, jayantI, aparAjitA, chakrapurI, khaDgapurI, ayodhyA ane avadhyA.
have, jem bharatakShetramAn gangA ane sindhu e be nadIothI tathA vijayArdha parvatathI
pAnch mlechchha khanD ane ek AryakhanD em chha khanD thayA, tem pUrvokta batrIs videhakShetromAn
gangA ane sindhu jevI be nadIo ane vijayArdha parvatathI pratyek kShetranA chha khanD jANavA.
visheSh e chhe ke; A badhAn kShetromAn sadAy chothA kALanI Adi jevo kAL rahe chhe. tyAn
utkRuShTa AyuShya karoD pUrvanun chhe ane sharIranI UnchAI pAnchaso dhanuShyanI chhe. pUrvanun mAp
kahe chhe. ‘‘pUrvanun pramAN sitter lAkh, chhappan hajAr karoD varSha jANavun.’’
तेषां विभागभेदं कथयति । पूर्वभणिता या भूतारण्यवनवेदिका तस्याः पूर्वभागे क्षेत्रं भवति ।
तदनंतरं वक्षारपर्वतस्तदनंतरं क्षेत्रं, ततो विभंगा नदी, ततः क्षेत्रं, ततो वक्षारपर्वतः, ततश्च
क्षेत्रं, ततश्च विभंगा नदी, ततोऽपि क्षेत्रं, ततो वक्षारपर्वतस्ततः क्षेत्रं, ततो विभंगा नदी,
ततः क्षेत्रं, ततश्च वक्षारपर्वतस्ततः क्षेत्रं, ततो मेरुदिशाभागे पश्चिमभद्रशालवनवेदिका चेति
नवभित्तिषुं मध्येऽष्टौ क्षेत्राणि भवन्ति । तेषां क्रमेण नामानि कथ्यन्ते — वप्रा १, सुवप्रा २,
महावप्रा ३, वप्रकावती ४, गन्धा ५, सुगन्धा ६, गन्धिला ७, गन्धमालिनी ८ चेति ।
तन्मध्यस्थितनगरीणां नामानि कथ्यन्ते — विजया १, वैजयंती २, जयंती ३, अपराजिता
४, चक्रपुरी ५, खड्गपुरी ६, अयोध्या ७, अवध्या ८ चेति ।
अथ यथा — भरतक्षेत्रेगङ्गासिंधुनदीद्वयेन विजयार्धपर्वतेन च म्लेच्छखण्डपञ्चकमार्यखण्डं
चेति षट् खण्डानि जातानि । तथैव तेषु द्वात्रिंशत्क्षेत्रेषु गङ्गासिंधुसमाननदीद्वयेन विजयार्धपर्वतेन
च प्रत्येकं षट् खण्डानि ज्ञातव्यानि । अयं तु विशेषः । एतेषु क्षेत्रेषु सर्वदैव
चतुर्थकालादिसमानकालः । उत्कर्षेणं पूर्वकोटिजीवितं, पञ्चशतचापोत्सेधश्चेति विज्ञेयम् ।
पूर्वप्रमाणं कथ्यते । ‘‘पुव्वस्स हु परिमाणं सदरिं खलु सदसहस्सकोडीओ । छष्पण्णं च सहस्सा
146 ]
bRuhad – dravyasangrah