A rIte sankShepathI jambUdvIpanun vyAkhyAn samApta thayun.
jevI rIte badhA dvIp ane samudromAn, dvIp ane samudranI had AnkanArI ATh yojan
UnchI vajranI divAl hoy chhe, tevI rIte jambUdvIpamAn paN chhe; em jANavun. te vedikAnI
bahAr be lAkh yojan pahoLo, goLAkAr, AgamamAn kahyA pramANe soL hajAr yojan
jaLanI UnDAI Adi anek Ashcharyo sahit lavaN samudra chhe, tenI bahAr chAr lAkh yojan
goL vistAravALo dhAtakIkhanD dvIp chhe, tyAn dakShiN bhAgamAn lavaNodadhi ane kAlodadhi e
be samudronI vedikAne sparshanAr dakShiN – uttar patharAyelo, ek hajAr yojananA
vistAravALo, chAraso yojan Uncho ikShvAkAr nAmano parvat chhe. tevI ja rIte uttar bhAgamAn
paN ek ikShvAkAr parvat chhe. te be parvatothI vibhAjit, pUrva dhAtakIkhanD ane pashchim
dhAtakIkhanD evA be bhAg jANavA. pUrva dhAtakIkhanD dvIpanI vachamAn chorAsI hajAr yojan
Uncho ane ek hajAr yojan UnDo nAno meru chhe. tathA pashchim dhAtakIkhanDamAn paN ek
nAno meru chhe. jevI rIte jambUdvIpanA mahAmerunA bharatAdikShetra, himavat Adi parvat, gangA
Adi nadI ane padma Adi hdonun dakShiN ane uttar dishA sambandhI varNan karyun chhe, tem
A pUrva dhAtakIkhanDanA ane pashchim dhAtakIkhanDanA meru sambandhI paN jANavun. tethI dhAtakIkhanDamAn
jambUdvIpanI apekShAe sankhyAmAn bharatakShetrAdi bamaNA thAy chhe, parantu lambAI – pahoLAInI
बोधव्या वासगणनाओ ।।१।।’’ इति संक्षेपेण जम्बूद्वीपव्याख्यानं समाप्तम् ।
तदनन्तरं यथा सर्वद्वीपेषु सर्वसमुद्रेषु च द्वीपसमुद्रमर्यादाकारिका योजनाष्टकोत्सेधा
वज्रवेदिकास्ति तथा जम्बूद्वीपेप्यस्तीति विज्ञेयम् । यद्बहिर्भागे योजनलक्षद्वयवलयविष्कम्भ
आगमकथितषोडशसहस्रयोजनजलोत्सेधाद्यनेकाश्चर्य सहितो लवणसमुद्रोऽस्ति । तस्मादपि
बहिर्भागे योजनलक्षचतुष्टयवलयविष्कम्भो धातकीखण्डद्वीपोऽस्ति । तत्र च दक्षिणभागे
लवणोदधिकालोदधिसमुद्रद्वयवेदिकास्पर्शी दक्षिणोत्तरायामः सहस्रयोजनविष्कम्भः
शतचतुष्टयोत्सेध इक्ष्वाकारनामपर्वतः अस्ति । तथोत्तरविभागेऽपि । तेन पर्वतद्वयेन खण्डीकृतं
पूर्वापरधातकीखण्डद्वयं ज्ञातव्यम् । तत्र पूर्वधातकीखण्डद्वीपमध्ये चतुरशीतिसहस्रयोजनोत्सेधः
सहस्रयोजनावगाहः क्षुल्लकमेरुरस्ति । तथा पश्चिमधातकीखण्डेऽपि । यथा जम्बूद्वीपमहामेरोः
भरतादिक्षेत्रहिमवदादिपर्वतगङ्गादिनदीपद्मादिह्दानां दक्षिणोत्तरेण व्याख्यानं कृतं तथात्र
पूर्वधातकीखण्डमेरौ पश्चिमधातकीखण्डमेरौ च ज्ञातव्यम् । अत एव जम्बूद्वीपापेक्षया संख्यां प्रति
द्विगुणानि भवन्ति भरतक्षेत्राणि, न च विस्तारायामापेक्षया । कुलपर्वताः पुनर्विस्तारापेक्षयैव
saptatattva-navapadArtha adhikAr [ 147