akriyAvAdIonA choryAsI, agnAnIonA saDasaTh ane vainayikonA batrIs; evI rIte kul
pAkhanDIonA traNaso tresaTh bhed chhe.]’’ ‘‘जोगा पयडिपदेसा ठिदिअणुभागा कसायदो हुंति ।
अपरिणदुच्छिण्णेसु य बंधो ठिदिकारणं णत्थि ।।१ [artha — yogathI prakRiti ane pradesh tathA
kaShAyathI sthiti ane anubhAgabandh thAy chhe, jemane kaShAyano uday nathI tathA kaShAyono
kShay thAy chhe temane (upashAnta kaShAy, kShINakaShAy ane sayogI kevaLIne) tatkAlabandh (ek
samayano bandh) sthitinun kAraN nathI.]’’ 35.
A rIte, samvaratattvanA vyAkhyAnamAn be sUtro vaDe trIjun sthaL pUrun thayun.
have, samyagdraShTi jIvane samvar pUrvak nirjarAtattva kahe chhe —
gAthA 36
gAthArtha — (AtmAnA) je bhAvathI yathAsamay athavA tap vaDe phaL daIne
karmapudgalo naShTa thAy chhe te nirjarA (bhAvanirjarA) jANavI tathA karmapudgalonun naShTa thavun
te nirjarA (dravyanirjarA) jANavI. e pramANe nirjarA be prakAranI chhe.
TIkA — ‘णेया’ vagere sUtranun vyAkhyAn kare chhe ‘णेया’ – jANavI. shun?
जोगा पयडिपदेसा ठिदिअणुभागा कसायदो हुंति । अपरिणदुच्छिण्णेसु य बंधो ठिदिकारणं
णत्थि ।२।’’ ।।३५।। एवं संवरतत्त्वव्याख्याने सूत्रद्वयेन तृतीयं स्थलं गतम् ।
अथ सम्यग्दृष्टिजीवस्य संवरपूर्वकं निर्जरातत्त्वं कथयति : —
जह कालेण तवेण य भुत्तरसं कम्मपुग्गलं जेण ।
भावेण सडदि णेया तस्सडणं चेदि णिज्जरा दुविहा ।।३६।।
यथाकालेन तपसा च भुक्तरसं कर्म्मपुद्गलं येन ।
भावेन सडति ज्ञेया तत्सडनं चेति निर्जरा द्विविधा ।।३६।।
व्याख्या : — ‘‘णेया’’ इत्यादिव्याख्यानं क्रियते — ‘‘णेया’’ ज्ञातव्या । का ?
3. shrI gommaTasAr karmakAnD gAthA 257.
jathA kAl ar tap – parabhAv, karma nirjarai ras de jAy;
jini bhAvanitain hoy subhAv, karma jhaDai, im doy ginAv. 36.
saptatattva-navapadArtha adhikAr [ 167