‘sarvagna nathI, kem ke tenI anupalabdhi (aprApti) chhe (arthAt jANavAmAn AvatA nathI),
gadheDAnAn shingaDAnnI mAphak.’ teno pratyuttara — sarvagnanI prApti shun A desh ane A
kALamAn nathI ke sarvadesh ane sarvakALamAn nathI? jo A desh ane A kALamAn nathI,
em kaho to ame paN te mAnIe ja chhIe. jo tame em kaho ke ‘sarvadesh ane
sarvakALamAn sarvagnanI prApti nathI’ to traN lok ane traN kAL sarvagna vinAnA tame
kevI rIte jANyA? jo tame kaho ke ame jANyA chhe to tame ja sarvagna thayA. ane
jo tame jANyA na hoy to pachhI niShedh kevI rIte karo chho? tyAn draShTAnt chhe —
jem koI niShedh karanAr manuShya, ghaTanA AdhArabhUt pRithvIne AnkhothI ghaTarahit joIne
pachhI kahe ke A pRithvI upar ghaT nathI to tenun kahevun barAbar chhe; paN jene Ankh
nathI tenun em kahevun ayogya ja chhe; tevI ja rIte je traN lok ane traN kALane
sarvagna rahit jANe chhe tenun em kahevun ke ‘traN lok ane traN kALamAn sarvagna nathI’
te yogya chhe. paN je traN lok ane traN kALane jANe chhe te sarvagnano niShedh koI
paN rIte karato nathI. kem nathI karato? traN lok ane traN kALane jANavAthI te
pote sarvagna thayo, tethI te sarvagnano niShedh karato nathI.
खरविषाणवत् ? तत्र प्रत्युत्तरम् — किमत्र देशेऽत्र काले अनुपलब्धिः, सर्वदेशे काले वा ।
यदत्र देशेऽत्र काले नास्ति तदा सम्मत एव । अथ सर्वदेशकाले नास्तीति भण्यते तज्जगत्त्रयं
कालत्रयं सर्वज्ञरहितं कथं ज्ञातं भवता । ज्ञातं चेत्तर्हि भवानेव सर्वज्ञः । अथ न ज्ञातं तर्हि
निषेधः कथं क्रियते ? तत्र दृष्टान्त : — यथा कोऽपि निषेधको घटस्याधारभूतं घटरहितं
भूतलं चक्षुषा दृष्ट्वा पश्चाद्वदत्यत्र भूतले घटो नास्तीति युक्तम्; यस्तु चक्षुः रहितस्तस्य
पुनरिदं वचनमयुक्तम् । १तथैव यस्तु जगत्त्रयं कालत्रयं सर्वज्ञरहितं जानाति तस्य जगत्त्रये
कालत्रयेऽपि सर्वज्ञो नास्तीति वक्तुं युक्तं भवति, यस्तु जगत्त्रयं कालत्रयं २जानाति स
सर्वज्ञनिषेधं कथमपि न करोति । कस्मादिति चेत् ? ३जगत्त्रयकालत्रयपरिज्ञानेन स्वयमेव
सर्वज्ञत्वादिति ।
१. तथा योसौ जगत्त्रय कालत्रय सर्वज्ञरहितं प्रत्यक्षेण जानाति स एव सर्वज्ञनिषेधे समर्थो, न चान्योन्ध इव,
यस्तु जगत्त्रयं कालत्रयं जानाति स सर्वज्ञनिषेधं कथमपि न करोति । कस्मात् ?
जगत्त्रयकालत्रयविषयपरिज्ञान सहितत्वेन स्वमेव सर्वज्ञत्वादिति । (पंचास्तिकाय तात्पर्यवृत्तिः गा० २९)
२. ‘न जानाति’ इति पाठान्तरं ।
३. ‘किं भवतामनुपलब्धेः जगत्त्रय’ इति पाठान्तरं ।
mokShamArga adhikAr [ 233