chhe.) ‘par’ shabdano sho artha chhe? ‘bhāvāsravathī anya, bhinna.’ bhāvāsravanā nimitte, tel
chopaḍel padārthone dhūḷ choṇṭe chhe tem, jīvane dravyāsrav thāy chhe.
shaṅkāḥ — kharekhar ‘आस्रवति येन कर्म’ — ‘jenāthī karmano āsrav thāy chhe’ e
padathī ja dravyāsravanī vāt āvī gaī, to pachhī ‘कम्मासवणं परो होदि’ – karmāsrav bījo
hoy chhe’ — e padathī dravyāsravanun vyākhyān shā māṭe karyun? samādhānaḥ — tamārī shaṅkā
yogya nathī. kemake ‘je pariṇāmathī; shun thāy chhe? karmano āsrav thāy chhe;’ evun je kathan
chhe tenāthī pariṇāmanun sāmarthya batāvyun chhe, dravyāsravanun vyākhyān karyun nathī. ām, tātparya
chhe. 29.
have, bhāvāsravanun svarūp visheṣhapaṇe kahe chheḥ —
gāthā 30
gāthārthaḥ — pahelānā (bhāvāsravanā) mithyātva, avirati, pramād, yog ane
krodhādi kaṣhāy eṭalā bhed jāṇavā. temānthī mithyātva ādinā anukrame pāñch, pāñch, pandar,
traṇ ane chār bhed chhe.
कोऽर्थः ? भावास्रवादन्यो भिन्नो । भावास्रवनिमित्तेन तैलमृक्षितानां धूलिसमागम इव द्रव्यास्रवो
भवतीति । ननु ‘‘आस्रवति येन कर्म’’ तेनैव पदेन द्रव्यास्रवो लब्धः, पुनरपि कर्मास्रवणं
परो भवतीति द्रव्यास्रवव्याख्यानं किमर्थमिति यदुक्तं त्वया ? तन्न । येन परिणामेन किं भवति
आस्रवति कर्म, तत्परिणामस्य सामर्थ्यं दर्शितं, न च द्रव्यास्रवव्याख्यानमिति भावार्थः ।।२९।।
अथ भावास्रवस्वरूपं विशेषेण कथयति : —
मिच्छत्ताविरदपमादजोगकोधादओऽथ विण्णेया ।
पण पण पणदस तिय चदु कमसो भेदा दु पुव्वस्स ।।३०।।
मिथ्यात्वाविरतिप्रमादयोगक्रोधादयः अथ विज्ञेयाः ।
पञ्च पञ्च पञ्चदश त्रयः चत्वारः क्रमशः भेदाः तु पूर्वस्य ।।३०।।
mithyā avirat au paramād, yog kaṣhāy taṇūn unmād;
pāñch – pāñch paṇadas tiy chyāri, bhāvāsravake bhed kahāri. 30.
98 ]
br̥uhad – dravyasaṅgrah