ātmānā pradeshono paraspar pravesh te dravyabandh chhe.
ṭīkāḥ — ‘बज्झदि कम्मं जेण दु चेदणभावेण भावबन्धो सो’ je chetanabhāvathī karma
bandhāy chhe te bhāvabandh chhe. samasta karmabandh naṣhṭa karavāmān samartha, akhaṇḍ, ek pratyakṣha
pratibhāsamay, param chaitanyavilās jenun lakṣhaṇ chhe evā gnānaguṇanā sambandhavāḷī athavā
abhedanayathī anantagnānādi guṇanā ādhārabhūt paramātmānā sambandhavāḷī je nirmaḷ
anubhūti, tenāthī viruddha mithyātva – rāgādi pariṇatirūp athavā ashuddha chetanabhāvasvarūp
je pariṇāmathī gnānāvaraṇādi karma bandhāy chhe, te pariṇām bhāvabandh kahevāy chhe.
‘कम्मादपदेसाणं अण्णोण्णपवेसणं इदरो’ karma ane ātmānā pradeshono paraspar pravesh thavo te
bījo arthāt dravyabandh chhe. te ja bhāvabandhanā nimittathī karmanā pradeshono ane ātmānā
pradeshono, dūdh ane pāṇīnī jem, ekabījāmān pravesh arthāt sanshleṣh te dravyabandh chhe. 32.
have, gāthānā pūrvārdhathī te ja bandhanā prakr̥itibandh ādi chār bhedonun kathan kare chhe
ane uttarārdhathī temanā kāraṇanun kathan kare chheḥ —
व्याख्या — ‘‘बज्झदि कम्मं जेण दु चेदणभावेण भावबन्धो सो’’ बध्यते कर्म येन
चेतनभावेन स भावबन्धो भवति । समस्तकर्मबन्धविध्वंसनसमर्थाखण्डैकप्रत्यक्षप्रतिभास-
मयपरमचैतन्यविलासलक्षणज्ञानगुणस्य, अभेदनयेनानन्तज्ञानादिगुणाधारभूतपरमात्मनो वा
संबन्धिनी या तु निर्मलानुभूतिस्तद्विपक्षभूतेन मिथ्यात्वरागादिपरिणतिरूपेण वाऽशुद्धचेतनभावेन
परिणामेन बध्यते ज्ञानावरणादि कर्म येन भावेन स भावबन्धो भण्यते । ‘‘कम्मादपदेसाणं
अण्णोण्णपवेसणं इदरो’’ कर्मात्मप्रदेशानामन्योन्य प्रवेशनमितरः । तेनैव भावबंधनिमित्तेन
कर्मप्रदेशानात्मप्रदेशानां च क्षीरनीरवदन्योन्यं प्रवेशनं संश्लेषो द्रव्यबन्ध इति ।।३२।।
अथ तस्यैव बन्धस्य गाथापूर्वार्धेन प्रकृतिबन्धादिभेदचतुष्टयं कथयति, उत्तरार्धेन तु
प्रकृतिबन्धादीनां कारणं चेति ।
पयडिट्ठिदिअणुभागप्पदेसभेदादु चदुविधो बन्धो ।
जोगा पयडिपदेसा ठिदिअणुभागा कसायदो होंति ।।३३।।
prakr̥iti pradesh ru thiti anubhāg, chyāri bhed hai bandh - vibhāg;
yog karai parakati - paradesh, thiti - anubhāg kaṣhāy - ases. 33.
saptatattva-navapadārtha adhikār [ 103