vaḍe visheṣharūp badhā padārthone jāṇe chhe. vaḷī ā visheṣh chheḥ — jyāre darshan vaḍe ātmānun
grahaṇ thāy chhe tyāre ātmānī sāthe avinābhūt gnānanun paṇ (darshan dvārā) grahaṇ thaī
jāy chhe, ane gnānanun grahaṇ thatān gnānanā viṣhayabhūt bāhya vastunun paṇ grahaṇ thaī
jāy chhe.
prashnaḥ — je ātmāne grahaṇ kare chhe tene āp jo darshan kaho chho, to ‘je padārthonun
sāmānya grahaṇ te darshan chhe,’ e gāthāno artha āpanā kathanathī kevī rīte ghaṭī shake?
uttaraḥ — ‘sāmānya – grahaṇ’ eṭale ‘ātmānun grahaṇ’; te darshan chhe.
prashnaḥ — ‘sāmānya’no artha ‘ātmā’ kevī rīte chhe?
uttaraḥ — ātmā vastunun gnān karatān, ‘hun āne jāṇun’, ‘āne na jāṇun’ evo
visheṣh – pakṣhapāt karato nathī, parantu sāmānyarūpe vastune jāṇe chhe, te kāraṇe ‘sāmānya’ shabda
vaḍe ‘ātmā’ kahevāmān āve chhe. e pramāṇe gāthāno artha chhe. ghaṇun kahevāthī shun? jo koī
paṇ tarka ane siddhāntano artha jāṇīne, ekānta durāgrahano tyāg karīne, nayavibhāg vaḍe
madhyastha vr̥utti rākhīne vyākhyān kare chhe to banney artha (tarkano ane siddhāntano) siddha
thāy chhe. kevī rīte siddha thāy chhe? tarkamān mukhyatāthī anyamatanun vyākhyān chhe; tyān jyāre
koī anyamatī pūchhe ke, jainasiddhāntamān jīvanān darshan ane gnān e be guṇ kahyā chhe te
kevī rīte ghaṭī shake chhe? tyāre tene kahevāmān āve ke ‘je ātmāne grahaṇ kare chhe te darshan
chhe’ to teo samajī shakatā nathī, eṭale āchāryoe temane pratīti karāvavā māṭe sthūḷ
गृहीते सति ज्ञानविषयभूतं बहिर्वस्त्वपि गृहीतं भवति इति । अथोक्तं भवता यद्यात्मग्राहकं
दर्शनं भण्यते, तर्हि ‘‘जं सामण्णं गहणं भावाणं तद्दर्शनम्’’ इति गाथार्थः कथं घटते ?
तत्रोत्तरं — सामान्यग्रहणमात्मग्रहणं तद्दर्शनम् । कस्मादिति चेत् ? आत्मा वस्तुपरिच्छित्तिं
कुर्वन्निदं जानामीदं न जानामीति विशेषपक्षपातं न करोति; किन्तु सामान्येन वस्तु परिच्छिनत्ति
तेन कारणेन सामान्यशब्देनात्मा भण्यत इति गाथार्थः ।
किं बहुना, यदि कोऽपि तर्कार्थं सिद्धान्तार्थं च ज्ञात्वैकान्तदुराग्रहत्यागेन नयविभागेन
मध्यस्थवृत्त्या व्याख्यानं करोति, तदा द्वयमपि घटत इति । कथमिति चेत् ? तर्के मुख्यवृत्त्या
परसमयव्याख्यानं, तत्र यदा कोऽपि परसमयी पृच्छति — जैनागमे दर्शनं ज्ञानं चेति गुणद्वयं
जीवस्य कथ्यते, तत्कथं घटत इति ? तदा तेषामात्मग्राहकं दर्शनमिति कथिते सति ते न
जानन्ति । पश्चादाचार्यैस्तेषां प्रतीत्यर्थं स्थूलव्याख्यानेन बहिर्विषये यत् सामान्यपरिच्छेदनं तस्य
212 ]
br̥uhad – dravyasaṅgrah