vyākhyānathī bāhya viṣhayamān je sāmānyanun grahaṇ chhe tenun nām sattāvalokanarūp darshan
sthāpit karyun. ane je ‘ā saphed chhe’ ityādi visheṣh parichchhedan thayun tene gnān sañgnā āpī.
e rīte doṣh nathī. siddhāntamān mukhyapaṇe svasamayanun vyākhyān hoy chhe; tyān sūkṣhma vyākhyān
karatān āchāryoe ‘je ātmāne grahaṇ kare chhe te darshan chhe’ em vyākhyān karyun. e pramāṇe
emān paṇ doṣh nathī.
ahīn, shiṣhya shaṅkā kare chheḥ — sattāvalokanarūp darshanano gnānanī sāthe bhed jāṇavo
paṇ tattvārthashraddhānarūp samyagdarshan ane vastuvichārarūp samyaggnān — e be vachche bhed
jaṇāto nathī. jo kaho ke ‘kem nathī jaṇāto?’ to kahīe chhīe ke samyagdarshanamān padārthano
nishchay chhe, tevī ja rīte samyaggnānamān paṇ chhe; to temanāmān sho taphāvat chhe?
samādhānaḥ — padārthanā grahaṇamān jāṇavārūp kṣhayopashamik – visheṣh ‘gnān’ kahevāy chhe ane
te gnānamān ja bhedanayathī, vītarāg sarvagne kahelā shuddhātmā ādi tattvomān ‘ā ja chhe, ām
ja chhe’ evo nishchay te samyaktva chhe. nirvikalpa abhedanayathī to je samyaggnān chhe te ja
samyagdarshan chhe.
shaṅkāḥ — em kaī rīte? uttaraḥ — ‘atattvamān tattvabuddhi, adevamān devabuddhi,
adharmamān dharmabuddhi’ ityādi viparīt abhinivesharahit gnānanī ja ‘samyak’ visheṣhaṇathī
kahevāmān āvatī avasthāvisheṣhane samyagdarshan kahevāmān āve chhe. shaṅkāḥ — jo
सत्तावलोकनदर्शनसंज्ञा स्थापिता, यच्च शुक्लमिदमित्यादिविशेषपरिच्छेदनं तस्य ज्ञानसंज्ञा
स्थापितेति दोषो नास्ति । सिद्धान्ते पुनः स्वसमयव्याख्यानं मुख्यवृत्त्या । तत्र सूक्ष्मव्याख्याने
क्रियमाणे सत्याचार्यैरात्मग्राहकं दर्शनं व्याख्यातमित्यत्रापि दोषो नास्ति ।
अत्राह शिष्यः — सत्तावलोकनदर्शनस्य ज्ञानेन सह भेदो ज्ञातस्तावदिदानीं
यत्तत्त्वार्थश्रद्धानरूपं सम्यग्दर्शनं वस्तुविचाररूपं सम्यग्ज्ञानं तयोर्विशेषो न ज्ञायते । कस्मादिति
चेत् ? सम्यग्दर्शने पदार्थनिश्चयोऽस्ति, तथैव सम्यग्ज्ञाने च, को विशेष इति ? अत्र
परिहारः — अर्थग्रहणपरिच्छित्तिरूपः क्षयोपशमविशेषो ज्ञानं भण्यते, तत्रैव भेदनयेन
वीतरागसर्वज्ञप्रणीतशुद्धात्मादितत्त्वेष्विदमेवेत्थमेवेति निश्चयसम्यक्त्वमिति । अविकल्परूपेणा-
भेदनयेन पुनर्यदेव सम्यग्ज्ञानं तदेव सम्यक्त्वमिति । कस्मादिति चेत् ? अतत्त्वे तत्त्वबुद्धिरदेवे
देवबुद्धिरधर्मे धर्मबुद्धिरित्यादिविपरीताभिनिवेशरहितस्य ज्ञानस्यैव सम्यग्विशेषणवाच्यो-
ऽवस्थाविशेषः सम्यक्त्वं भण्यते यतः कारणात् ।
mokṣhamārga adhikār [ 213