Ishtopdesh-Gujarati (simplified iso15919 transliteration). Shlok: 9-15.

< Previous Page   Next Page >


Combined PDF/HTML Page 3 of 8

 

Page 27 of 146
PDF/HTML Page 41 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 27
उत्थानिकाशरीर आदिक पदार्थ जो कि मोहवान् प्राणीके द्वारा उपकारक एवं
हितू समझे जाते हैं, वे सब कैसे हैं, इसको आगे श्लोकमें उल्लिखित दृष्टांत द्वारा दिखाते
हैं :
bhāvārtha :svaparanā bhedavignānathī rahit mūḍh jīvo, dravyakṣhetrakāḷbhāvarūpe
ātmasvabhāvathī sarvathā bhinna svabhāvavāḷān je sharīr, ghar, dhan, strī, putra, mitra ādi
padārtho chhe; temane sva tathā ātmīy (svīy)
potānān māne chhe.
asadbhūt vyavahāranaye ā badhān, jīvanān kahevāmān āve chhe eṭale ke e badhānno
sanyog jīvane chhe kharo, paṇ te jīvathī sarvathā bhinna chhe; te darshāvavā māṭe prastut mūḷ
gāthāmān tem ja ṭīkāmān sarvathā shabda vāparyo chhe.
ā rīte mūḍh jīvo potānā ātmasvabhāvathī sarvathā bhinna svabhāvavāḷā padārthomān
ātmabuddhi ane ātmīyabuddhi karī duḥkhī thāy chhe.
samādhitantrashlok 56mān paṇ kahyun chhe ke
अनात्मीयात्मभूतेषु ममाहमिति जाग्रति
agnānī jīv, anātmīyabhūt eṭale ātmīy nahi evān strīputrādikamān, ‘e mārān
chhe’ ane anātmabhūt eṭale ātmabhūt nahi evā sharīrādikamān, ‘e hun chhun’ evo
adhyavasāy (viparīt mānyatā) kare chhe. 8
ahīn, hitavargane uddeshīne draṣhṭānta chhe.
ahīn, eṭale sharīrādi madhye je hitakārak eṭale upakārak strī ādino varga eṭale
gaṇ (samūh) chhe, temane uddeshīne eṭale temane viṣhay karīne (te kevān chhe te samajāvavā
māṭe) ame draṣhṭānta eṭale udāharaṇ āpīe chhīe. te ā pramāṇe chhe
[sharīrādi padārtho jene mohavān prāṇī upakārak vā hitakārak māne chhe, te badhā
kevā chhe te draṣhṭānt dvārā āchārya samajāve chhe.]
अत्र हितवर्गमुद्दिश्य दृष्टान्तः
अत्रैतेषु वपुरादिषु मध्ये हितानामुपकारकाणां दारादीनां वर्गो गणस्तमुद्दिश्य विषयीकृत्य
दृष्टान्त उदाहरणं प्रदर्श्यते अस्माभिरिति शेषः
तद्यथा

Page 28 of 146
PDF/HTML Page 42 of 160
single page version

28 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
दिग्देशेभ्यः खगा एत्य संवसन्ति नगे नगे
स्वस्वकार्यवशाद्यान्ति देशे दिक्षु प्रगे प्रगे ।।।।
टीकासंवसन्ति मिलित्वा रात्रिं यावन्निवासं कुर्वन्ति के ते ? खगाः पक्षिणः क्व
क्व ? नगे नगे वृक्षे वृक्षे किं कृत्त्वा ? एत्य आगत्य केभ्यो ? दिग्देशेभ्यः, दिशः पूर्वादयो
दश, देशस्तस्यैकदेशो अङ्गवङ्गादयस्तेभ्योऽवधिकृतेभ्यः तथा यान्ति गच्छन्ति के ते ? स्वगाः
दिशा देशसे आयकर, पक्षी वृक्ष बसन्त
प्रात होत निज कार्यवश, इच्छित देश उड़न्त ।।।।
अर्थदेखो, भिन्न-भिन्न दिशाओं व देशोंसे उड़ उड़कर आते हुए पक्षिगण वृक्षों
पर आकर रैनबसेरा करते हैं और सबेरा होने पर अपने-अपने कार्यके वशसे भिन्न-भिन्न
दिशाओं व देशोंमें उड़ जाते हैं
विशदार्थजैसे पूर्व आदिक दिशाओं एवं अंग, बंग आदि देशोंसे उड़कर पक्षिगण
वृक्षों पर आ बैठते हैं, रात रहने तक वहीं बसेरा करते हैं और सबेरा होने पर अनियत
दिशा व देशकी ओर उड़ जाते हैं
उनका यह नियम नहीं रहता है कि जिस देशसे आये
dishādeshathī āvīne, pakṣhī vr̥ukṣhe vasanta,
prātaḥ thatān nij kāryavash, vidhavidh desh uḍanta. 9
anvayārtha :[खगाः ] pakṣhīo [दिग्देशेभ्यः ] (pūrvādi) dishāothī ane (aṅg,
baṅg ādi) deshothī [एत्य ] āvīne [नगे नगे ] vr̥ukṣho upar [संवसन्ति ] nivās kare chhe ane
[प्रगे प्रगे ] prātaḥkāl thatān [स्वस्वकार्यवशात् ] potapotānā kāryavashāt [देशे दिक्षु ] (judā judā)
desho ane dishāomān [यान्ति ] chālyān jāy chhe.
ṭīkā :samvās kare chhe eṭale ekaṭhā thaī rāt sudhī nivās kare chhe. koṇ te?
pakṣhīo. kyān kyān (nivās kare chhe)? vr̥ukṣho upar. shun karīne? āvīne. kyāthī (āvīne)?
dishāo ane deshothī; dishāo eṭale pūrvādi dash dishāo; desh eṭale teno ek bhāg
aṅg, baṅg ādi; te avadhikr̥ut (maryādit)deshothī (āve chhe) tathā jāy chhe. koṇ te?
pakṣhīo. kyān (jāy chhe?) dishāomān arthāt dishāo ane deshomān. prāpta karelā sthānathī
temano javāno niyam ūlaṭo chhe evo nirdesh chhe, arthāt javānā niyamano abhāv chhe.
evo artha chhe. je je dishāethī āvyān te te ja dishāmān jāy ane je deshathī āvyān
te te ja deshamān jāy
evo niyam nathī, to kem chhe? jyān tyān ichchhānusār teo jāy

Page 29 of 146
PDF/HTML Page 43 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 29
कासु ? दिक्षु दिग्देशेष्विति; प्राप्तेर्विपर्ययनिर्द्देशो गमननियमनिवृत्त्यर्थस्तेन, यो यस्याः दिशः
आयातः स तस्यामेव दिशि गच्छति यश्च यस्माद्देशादायात् स तस्मिन्नेवदेशे गच्छतीति नास्ति
नियमः
किं तर्हि ? यत्र क्वापि यथेच्छं गच्छतीत्यर्थः कस्मात् स्वस्वकार्यवशात्
निजनिजकरणीयपारतंत्र्यात् कदा कदा ? प्रगे प्रगे प्रातः प्रातः एवं संसारिणो जीवा अपि
नरकादिगतिस्थानेभ्य आगत्य कुले स्वायुःकालं यावत् संभूय तिष्ठन्ति तथा निजनिजपारतन्त्र्यात्
देवगत्यादिस्थानेष्वनियमेन स्वायुःकालान्ते गच्छन्तीति प्रतीहि
कथं भद्र ! तव दारादिषु
हितबुद्धया गृहीतेषु सर्वथान्यस्वभावेषु आत्मात्मीयभावः ? यदि खलु एते त्वदात्मका स्युः तदा
त्वयि तदवस्थे एव कथमवस्थान्तरं गच्छेयुः यदि च एते तावकाः स्युस्तर्हि कथं त्वत्प्रयोगमंतरेणैव
यत्र क्वापि प्रयान्तीति मोहग्रहावेशमपसार्य यथावत्पश्येति दार्ष्टान्ते दर्शनीयम्
।।
हों उसी ओर जावें वे तो कहींसे आते हैं और कहींको चले जाते हैंवैसे संसारी जीव भी
नरकगत्यादिरूप स्थानोंसे आकर कुलमें अपनी आयुकाल पर्यन्त रहते हुए मिल-जुलकर रहते
हैं, और फि र अपने अपने कर्मोंके अनुसार, आयुके अंतमें देवगत्यादि स्थानोंमें चले जाते हैं
हे भद्र ! जब यह बात है तब हितरूपसे समझे हुए, सर्वथा अन्य स्वभाववाले स्त्री आदिकोंमें
तेरी आत्मा व आत्मीय बुद्धि कैसी ? अरे ! यदि ये शरीरादिक पदार्थ तुम्हारे स्वरूप होते
तो तुम्हारे तद्वस्थ रहते हुए, अवस्थान्तरोंको कैसे प्राप्त हो जाते ? यदि ये तुम्हारे स्वरूप
नहीं अपितु तुम्हारे होते तो प्रयोगके बिना ही ये जहाँ चाहे कैसे चले जाते ? अतः मोहनीय
पिचाशके आवेशको दूर हटा ठीक ठीक देखनेकी चेष्टा कर
।।।।
chhe. shāthī (jāy chhe)? potapotānā kāryavashāt arthāt potapotāne karavā yogya kāryanī
parādhīnatāne līdhe. kyāre kyāre (jāy chhe)? savāre, savāre.
e pramāṇe sansārī jīvo paṇ narakādi gatisthānothī āvīne kuḷamān (kuṭumbamān)
potānā āyukāḷ sudhī ekaṭhā thaīne rahe chhe ane potānā āyukāḷanā ante potapotānī
parādhīnatāne līdhe aniyamathī (niyam vinā) devagati ādi sthānomān chālyā jāy chhe
em pratīti (vishvās) kar.
to he bhadra! hitabuddhie grahelān (arthāt ā hitakārak chhe em samajīne potānān
mānelān) strī ādi je sarvathā bhinna svabhāvavāḷān chhe, temān tāro ātmā tathā ātmīyabhāv
kevo? jo kharekhar teo (sharīrādik) tārā ātmasvarūp hoy, to tun te avasthāmān ja
hovā chhatān teo bījī avasthāne kem prāpta thāy chhe? jo teo tārān hoy to tārā
prayog vinā teo jyān
tyān kem chālyān jāy chhe? māṭe mohajanit āveshane haṭhāvīne
jem (vastusvarūp) chhe, tem joem dārṣhṭāntamān samajavā yogya chhe.

Page 30 of 146
PDF/HTML Page 44 of 160
single page version

30 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
अहितवर्गेऽपि दृष्टान्तः प्रदर्श्यते अस्माभिरिति योज्यम् :
उत्थानिकाआचार्य आगेके श्लोकमें शत्रुओंके प्रति होनेवाले भावोंको ‘ये हमारे
शत्रु हैं’ ‘अहितकर्ता हैं’ आदि अज्ञानपूर्ण बतलाते हुए उसे दृष्टान्त द्वारा समझाते हैं, साथ
ही ऐसे भावोंको दूर करनेके लिए प्रेरणा भी करते हैं :
bhāvārtha :jevī rīte pakṣhīo judī judī dishā ane deshothī āvī rātre vr̥ukṣha
upar ekaṭhān nivās kare chhe ane savāre potapotānā kārya aṅge ichchhānusār koī desh
yā dishāmān ūḍī jāy chhe, tevī rīte sansārī jīvo narakagati ādirūp sthānothī āvī
ek kuṭumbamān janma le chhe ane tyān potānā āyukāl sudhī kuṭumbījano sāthe rahe chhe,
pachhī potānī āyu pūrī thatān teo potapotānī yogyatānusār devagati ādi sthānomān
chālyā jāy chhe.
jem pakṣhīo je dishāethī ane deshamānthī āve te ja dishādeshamān pāchhā jāy
evo koī niyam nathī, tem sansārī jīvo paṇ āyu pūrī thatān je gatimānthī āvyā
hatā te ja gati
sthānomān pharī jāy evo koī niyam nathī; potapotānī
yogyatānusār navī gatimān jāy chhe.
āchārya shiṣhyane bodharūpe kahe chhe, ‘‘he bhadra! sharīrādi padārtho tārāthī sarvathā
bhinna svabhāvavāḷā chhe. jo teo tārā hoy, to banne judā paḍī kem chālyā jāy
chhe? jo teo tārā ātmasvarūp hoy to ātmā to tenā trikālī svarūpe teno te
ja rahe chhe ane tenī sāthe sharīrādi sanyogī padārtho to tenā te rahetā nathī. jo
teo ātmasvarūp hoy to ātmānī sāthe ja rahevān joīe paṇ tem to jovāmān
āvatun nathī; māṭe temane ātmasvarūp mānavā te bhram chhe arthāt sharīrādi par padārthomān
hitabuddhie ātmabhāv yā ātmīyabhāv karavo te agnānatā chhe. vastusvarūp samajī
ātmabhāv vā ātmīyabhāvano parityāg karavo te shreyaskar chhe.’’ ahīn paṇ ‘sarvathā’
sambandhī ā pūrvenī gāthāmān jem kahyun chhe tem samajavun.
ahit varga sambandhamān paṇ ame draṣhṭānta āpīshunem yojavun. (arthāt shatruo
prati ‘ā amāro shatru chheahitakartā chhe’evo bhāv agnānajanit chhe, te draṣhṭānta
dvārā āchārya batāve chhe.)

Page 31 of 146
PDF/HTML Page 45 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 31
विराधकः कथं हंत्रे जनाय परिकुप्यति
त्र्यङ्गुलंपातयन् पद्भ्यां स्वयं दण्डेन पात्यते ।।१०।।
टीकाकथमित्यरुचौ न श्रद्दधे कथं परिकुप्यति समन्तात् क्रुध्यति कोऽसौ ?
विराधकः अपकारकर्त्ता जनः कस्मै हन्त्रे जनाय प्रत्यपकारकाय लोकाय
‘सुखं वा यदि दुःखं येन यस्य कृतं भुवि
अवाप्नोति स तत्तस्मादेष मार्गः सुनिश्चितः ।।
अपराधी जन क्यों करे, हन्ता जनपर क्रोध
दो पग अंगुल महि नमे, आपहि गिरत अबोध ।।१०।।
अर्थजिसने पहिले दूसरेको सताया या तकलीफ पहुँचाई है, ऐसा पुरुष उस
सताये गये और वर्तमानमें अपनेको मारनेवालेके प्रति क्यों गुस्सा करता है ? यह कुछ
जँचता नहीं
अरे ! जो त्र्यङ्गुलको पैरोंसे गिराएगा वह दंडेके द्वारा स्वयं गिरा दिया
जायगा
विशदार्थदूसरेका अपकार करनेवाला मनुष्य, बदलेमें अपकार करनेवालेके प्रति
क्यों हर तरहसे कुपित होता है ? कुछ समझमें नहीं आता
aparādhī jan kān kare, hantā jan par krodh?
pagathī tryaṅgul pāḍatān, daṇḍe paḍe abodh. 10
anvayārtha :[विराधकः ] virādhak (jeṇe pahelān bījāne herān karyo hatoduḥkh
āpyun hatunevo puruṣh) [हन्त्रे जनाय ] (vartamānamān) potāne māranār māṇas pratye [कथं
परिकुष्यति ] kem gusso kare chhe? (are dekho!) [त्र्यंङ्गुलं ] tryaṅgulane [पद्भ्यां ] pagothī
[पातयन् ] nīche pāḍanār (manuṣhya) [स्वय ] svayam [दण्डेन ] daṇḍ vaḍe (tryaṅgulanā daṇḍ vaḍe)
[पात्यते ] nīche paḍāy chhe.
ṭīkā :[aruchi(aṇagamānā) arthamān कथम् shabda chhe]. mane shraddhāmān besatun
nathī (mane samajavāmān āvatun nathī) ke kem parikop kare chhe arthāt sarvaprakāre kem
kopāyamān thāy chhe? koṇ te? virādhak eṭale apakār karanār māṇas. konā upar (kop
kare chhe)? haṇanār māṇas upar eṭale sāmo apakār karanār lok upar.
‘sansāramān e sunishchit rīti chhe ke je jene sukh ke duḥkh āpe chhe, te tenā taraphathī
te (sukh ke duḥkh) pāme chhe.

Page 32 of 146
PDF/HTML Page 46 of 160
single page version

32 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
इत्यभिधानादन्याय्यमेतदिति भावः अत्र दृष्टान्तमाचष्टे त्र्यंगुलमित्यादिपात्यते भूमौ
क्षिप्यते कोऽसौ ? यः कश्चिदसमीक्ष्यकारी जनः, केन ? दण्डेन हस्तधार्यकाष्ठेन कथं ?
स्वयंपात्यते प्रेरणमन्तरेणैव किं कुर्वन् ? पातयन् भूमिं प्रति नामयन् किं तत् ? त्र्यङ्गुलं
अङ्गुलित्रयाकारं कच्चराद्याकर्षणावयवम् काभ्यां ? पादाभ्यां, ततोऽहिते प्रीतिरहिते चाप्रीतिः
स्वहितैषिणा प्रेक्षावता न करणीया
भाई ! सुनिश्चित रीति या पद्धति यही है, कि संसारमें जो किसीको सुख या दुःख
पहुँचाता है, वह उसके द्वारा सुख और दुःखको प्राप्त किया करता है जब तुमने किसी
दूसरेको दुःख पहुँचाया है तो बदलेमें तुम्हें भी उसके द्वारा दुःख मिलना ही चाहिए इसमें
गुस्सा करनेकी क्या बात है ? अर्थात् गुस्सा करना अन्याय है, अयुक्त है इसमें दृष्टान्त
देते हैं कि जो बिना विचारे काम करनेवाला पुरुष है वह तीन अंगुलीकी आकारवाले कूड़ा
कचरा आदिके समेटनेके काममें आनेवाले ‘अंगुल’ नामक यंत्रको पैरोंले जमीन पर गिराता
है, तो यह बिना किसी अन्यकी प्रेरणाके स्वयं ही हाथमें पकड़े हुए डंडेसे गिरा दिया जाता
है
इसलिए अहित करनेवाले व्यक्तिके प्रति, अपना हित चाहनेवाले बुद्धिमानोंको, अप्रीति,
अप्रेम या द्वेष नहीं करना चाहिए ।।१०।।
(arthāt sāmo apakār karanār puruṣh upar kop karavo) te anyāyayukta chhe
(ayogya chhe)evo ā kathanano bhāv chhe.
ahīn (ā bābatamān) draṣhṭānta kahe chheत्र्यङ्गुलमित्यादि०’
pāḍavāmān āve chhe, eṭale (koīthī) bhūmi upar paṭakavāmān āve chhe. koṇ te?
koī avichāryun kām karanār māṇas. konā vaḍe (pāḍavāmān āve chhe)? daṇḍ vaḍe arthāt
hāthamān rākhelā kāṣhṭa (lākaḍā) vaḍe. kevī rīte? svayam pāḍavāmān āve chhe
(koīnī) preraṇā
vinā ja. shun karatān? (nīche) pāḍatān eṭale bhūmi taraph namāvatān. shun (namāvatān)? tryaṅgulane
arthāt traṇ āṅgaḷānnā ākāravāḷān kūḍā
kacharādine kheñchanār yantrane. shā vaḍe? be pag vaḍe.
māṭe ahit karanār arthāt prītirahit vyakti pratye, potānun hit ichchhanār
buddhimān (puruṣhe) aprīti eṭale dveṣh karavo joīe nahi.
bhāvārtha :manuṣhya māṭī khodavā ke kacharo kheñchavā māṭe tryaṅgulane nīche pāḍe chhe,
tyāre tene paṇ svayam nīche paḍavun paḍe chhe, kāraṇ ke teno daṇḍ (hātho) nāno hoy chhe. te
tryaṅgulane nīche pāḍe chhe to tryaṅgulano daṇḍ paṇ tene nīche pāḍe chhe; tem jo tame koīne duḥkhī
karo ane bījo koī tamane duḥkhī kare ane tenā upar gusse thāo
, e keṭalo anyāy

Page 33 of 146
PDF/HTML Page 47 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 33
अत्र विनेयः पृच्छति हिताहितयो रागद्वेषौ कुर्वन् किं कुरुते ? इति दारादिषु रागं शत्रुषु
च द्वेषं कुर्वाणः पुरुषः किमात्मनेऽहितं कार्यं करोति येन तावदकार्यतयोपदिश्यते इत्यर्थः
अत्राचार्य, समाधत्ते
रागद्वेषद्वयी दीर्घनेत्राकर्षणकर्मणा
अज्ञानात्सुचिरं जीवः संसाराब्धौ भ्रमत्यसौ ।।११।।
यहाँ पर शिष्य प्रश्न करता है, कि स्त्री आदिकोंमें राग और शत्रुओंमें द्वेष करनेवाला
पुरुष अपना क्या अहितबिगाड़ करता है ? जिससे उनको (राग-द्वेषोंको) अकारणीय
न करने लायक बतलाया जाता है ? आचार्य समाधान करते हैं :
मथत दूध डोरीनितें, दंड फि रत बहु बार
राग द्वेष अज्ञानसे, जीव भ्रमत संसार ।।११।।
अर्थयह जीव अज्ञानसे राग-द्वेषरूपी दो लम्बी डोरियोंकी खींचतानीसे संसाररूपी
समुद्रमें बहुत काल तक घूमता रहता हैपरिवर्तन करता रहता है
chhe? kāraṇ ke ‘sansāramān e sunishchit vāt chhe ke je koī māṇas bījāne sukh yā duḥkh
āpe chhe, tene bījā taraphathī sukh yā duḥkh ja prāpta thāy chhe.
māṭe potānun hit chāhanār buddhimān puruṣhe ahit karanār vyakti pratye aprīti
ke dveṣh karavo yogya nathī. 10.
ahīn, shiṣhya pūchhe chhehit ane ahit karanārāo pratye rāgdveṣh karanār shun
kare chhe? (strī, ādi pratye rāg ane shatruo pratye dveṣh karanār puruṣh potānun shun ahit
kārya kare chhe, jethī rāg
dveṣh karavā yogya nathīem tene upadeshavāmān āve chhe?
ahīn, āchārya samādhān kare chhe
dīrgha dor be kheñchatān, bhame daṇḍ bahu vār,
rāgdveṣh agnānathī, jīv bhame sansār. 11.
anvayārtha :[असौ जीवः ] ā jīv [अज्ञानात् ] agnānathī [रागद्वेषद्वयी-
दीर्घनेत्राकर्षणकर्मणा ] rāgdveṣharūpī be lāmbī dorīonī (netarānnī) kheñchatāṇanā kāryathī
[संसाराब्धौ ] sansār samudramān [सुचिरं ] bahu lāmbā kāḷ sudhī [भ्रमति ] ghūmato rahe chhebhamato
rahe chhe.

Page 34 of 146
PDF/HTML Page 48 of 160
single page version

34 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
टीकाभ्रमति संसरति कोऽसौ ? असौ जीवश्चेतनः क्व ? संसाराब्धौसंसारः
द्रव्यपरिवर्तनादिरूपो भवोऽब्धिः समुद्र इव दुःखहेतुत्वाद् दुस्तरत्त्वाच्च तस्मिन् कस्मात् ?
अज्ञानात् देहादिष्वात्मविभ्रमात् कियत्कालं, सुचिरं अतिदीर्घकालम् केन ? रागेत्यादि रागः
इष्टे वस्तुनि प्रीतिः द्वेषश्चानिष्टेऽप्रीतिस्तयोर्द्वयी रागद्वेषयोः शक्तिव्यक्तिरूपतया युगपत्
प्रवृत्तिज्ञापनार्थं द्वयीग्रहणं, शेषदोषाणां च तद्द्वयप्रतिबद्धत्वबोधनार्थं
तथा चोक्तम् [ज्ञानार्णवे ]
यत्र रागः पदं धत्ते, द्वेषस्तत्रेति निश्चयः
उभावेतौ समालम्ब्य विक्रमत्यधिकं मनः ।।२३।।
विशदार्थद्रव्य, क्षेत्र, काल, भव, भावरूप पंचपरावर्तनरूप संसार, जिसे दुःखका
कारण और दुस्तर होनेसे समुद्रके समान कहा गया है, उसमें अज्ञानसे-शरीरादिकोंमें
आत्मभ्रान्तिसे-अतिदीर्घ काल तक घूमता (चक्कर काटता) रहता है
इष्ट वस्तुमें प्रीति होनेको
राग और अनिष्ट वस्तुमें अप्रीति होनेको द्वेष कहते हैं उनकी शक्ति और व्यक्तिरूपसे हमेशा
प्रवृत्ति होती रहती है, इसलिए आचार्योंने इन दोनोंकी जोड़ी बतलाई है बाकीके दोष इस
जोड़ीमें ही शामिल है, जैसा कि कहा गया है :‘‘यत्र रागः पदं धत्ते’’
‘‘जहाँ राग अपना पाँव जमाता है, वहाँ द्वेष अवश्य होता है या हो जाता है,
ṭīkā :bhame chhe eṭale sansaraṇ kare chhe. koṇ te? te jīvchetan. kyān (bhame
chhe)? sansārsamudramān, sansār eṭale dravyaparivartanādirūp bhav, je duḥkhanun kāraṇ ane
dustar hovāthī abdhi eṭale samudra jevo chhetemān. shā kāraṇathī bhame chhe? agnānane līdhe
arthāt dehādimān ātmavibhramanā kāraṇe. keṭalā kāḷ sudhī (bhame chhe)? suchir eṭale bahu
lāmbā kāḷ sudhī. shāthī?
‘रागेत्यादि०’ rāg ityādithī.
rāg eṭale iṣhṭa vastumān prīti ane dveṣh eṭale aniṣhṭa vastumān aprīti, te bannenun
yugal. rāgdveṣhanī pravr̥utti, shaktirūpe tathā vyaktirūpe hammeshān ekīsāthe hoy chhe; te
jaṇāvavā māṭe tathā bākīnā doṣho paṇ te (bannenā) yugalamān garbhit chhe (arthāt sāmel
chhe
te sāthe sambandh rākhe chhe) te batāvavā māṭe (āchārye) te bannenun (rāgdveṣhanun yugal)
grahaṇ karyun chhe.
vaḷī, ‘gnānārṇav’mān kahyun chhe ke
‘jyān rāg potāno pag jamāve chhe (rākhe chhe) tyān dveṣh avashya hoy chhe. te bannenā

Page 35 of 146
PDF/HTML Page 49 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 35
अपि चआत्मनि सति परसंज्ञा, स्वपरविभागात् परिग्रहद्वेषौ
अनयोः संप्रतिबद्धाः सर्वे दोषाश्च जायन्ते ।।
सा दीर्धनेत्रायतमन्थाकर्षणपाश इव भ्रमणहेतुत्वात्तस्यापकर्षणकर्मजीवस्य रागादिरूपतया
परिणमनं नेत्रस्यापकर्षणत्वाभिभुखानयनं तेन अत्रोपमानभूतो मन्थदण्ड आक्षेप्यस्तेन यथा
नेत्राकर्षणव्यापारेण मन्थाचलः समुद्रे सुचिरं भ्रान्तो लोके प्रसिद्धस्तथा स्वपरविवेकानवबोधात्
यदुद्भूतेन रागादिपरिणामेन कारणकार्योपचारात्तज्जनितकर्मबन्धेन अनादिकालं संसारे भ्रान्तो
यह निश्चय है इन दोनों (राग-द्वेष)के आलम्बनसे मन अधिक चंचल हो उठता है और
जितने दोष हैं, वे सब राग-द्वेषके संबद्ध हैं,’’ जैसा कि कहा गया है‘‘आत्मनि सति
परसंज्ञा’’
‘‘निजत्वके होने पर परका ख्याल हो जाता और जहाँ निज-परका विभाग (भेद) हुआ
वहाँ निजमें रागरूप और परमें द्वेषरूप भाव हो ही जाते हैं बस इन दोनोंके होनेसे अन्य
समस्त दोष भी पैदा होने लग जाते हैं, कारण कि वे सब इन दोनोंके ही आश्रित हैं ’’
वह राग-द्वेषकी जोड़ी तो हुई मंथानीके डंडेको घुमानेवाली रस्सीके फाँसाके समान
और उसका घूमना कहलाया जीवका रागादिरूप परिणमन सो जैसे लोकमें यह बात
प्रसिद्ध है कि नेतरीके खींचा-तानीसे जैसे मंथराचल पर्वतको समुद्रमें बहुत काल तक भ्रमण
(rāg-dveṣhanā) avalambanathī man adhik vikārī bane chhe (kṣhobh pāme chhechañchaḷ bane
chhe).’ (23)
vaḷī, jyān mārāpaṇāno bhāv āve chhe, tyān parasañgnā (par taraphano bhāv) āve
chhe. svaparanā vibhāgane līdhe rāg-dveṣh hoy chhe, (arthāt jyān ā mārun chhe ane e
bījānun chheevo svaparano vibhāgbhed chhe, tyān svamān rāgarūp ane paramān dveṣharūp bhāv
thāy chhe). ā banne doṣho sāthe sambandh rākhatā (anya) sarva doṣho utpanna thāy chhe (arthāt
anya sarva doṣhonun mūḷ rāg-dveṣh chhe).
jene manthanadaṇḍanā bhramaṇanun kāraṇ tene kheñchavāmān pāsharūp dīrghanetarān (dorī)nā
ākarṣhaṇanī (kheñchatāṇanī) kriyā chhe, tem jīvane (sansāramān) bhramaṇanun kāraṇ tenun rāgādirūp
pariṇamavun te chhe. netarānnā ākarṣhaṇathī abhimukh lāvelo upamānabhūt (jenī sāthe jīvanī
sarakhāmaṇī chhe tevo) manthanadaṇḍ bhamavā yogya chhe.
lokamān e vāt prasiddha chhe, ke netarān (dorīo)nī kheñchatāṇanī kriyāthī (ākarṣhaṇanī
kriyāthī) jem mantharāchal parvat samudramān bahu lāmbā kāḷ sudhī ghūmato rahyo, tem svaparanā

Page 36 of 146
PDF/HTML Page 50 of 160
single page version

36 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
भ्रमति भ्रमिष्यति भ्रमतीत्यवतिष्ठन्ते पर्वता इत्यादिवत् नित्यप्रवृत्ते लटा विधानात्
उक्तं च[पंचत्थिपाहुडे ]
‘जो खलुं संसारत्थो, जीवो तत्तो दु होदि परिणामो
परिणामादो कम्मं कम्मादो हवदि गदिसु गदी ।।१२८।।
गदिमधिगदस्स देहो देहादो इंदियाणि जायंते
तेहिं दु विसयग्गहणं तत्तो रागो व दोसो वा ।।१२९।।
करना पड़ा उसी तरह स्वपर विवेकज्ञान न होनेसे रागादि परिणामोंके द्वारा जीवात्मा
अथवा कारणमें कार्यका उपचार करनेसे, रागादि परिणामजनित कर्मबंधके द्वारा बँधा हुआ
संसारीजीव, अनादिकालसे संसारमें घूम रहा है, घूमा था और घूमता रहेगा
मतलब यह
है कि ‘रागादि परिणामरूप भावकर्मोंसे द्रव्यकर्मोंका बन्ध होता’ ऐसा हमेशासे चला आ
रहा है और हमेशा तक चलता रहेगा
सम्भव है कि किसी जीवके यह रुक भी जाय
जैसा कि कहा गया है :‘‘जो खलु संसारत्थो’’
‘‘जो संसारमें रहनेवाला जीव है, उसका परिणाम (राग-द्वेष आदिरूप परिणमन)
होता है, उस परिणामसे कर्म बँधते हैं बँधे हुए कर्मोंके उदय होनेसे मनुष्यादि गतियोंमें
गमन होता है, मनुष्यादि गति प्राप्त होनेवालेको (औदारिक आदि) शरीरका जन्म(संबंध)
होता है, शरीर होनेसे इन्द्रियोंकी रचना होती है, इन इन्द्रियोंसे विषयों (रूप रसादि)का
vivekagnānanā abhāve utpanna thayelā rāgādi pariṇāmothī arthāt kāraṇamānrāgādimān
(kāryano) dravyakarmano upachār karavāthītenā nimitte utpanna thayelā karmabandhathī sansārī jīv
anādi kāḷathī sansāramān bhamato rahyo chhe, bhame chhe ane bhamashe.
[bhamato rahe chhe eṭale parvato ityādivat (bhramaṇ kriyāmān) te avasthā pāme chhe.]
vaḷī, ‘pañchāstikāy’mān kahyun chhe ke
‘je kharekhar sansārasthit jīv chhe te tenāthī pariṇām pāme chhe (arthāt tene rāg
dveṣharūp snigdha pariṇām thāy chhe), pariṇāmathī karma ane karmathī gatiomān gaman thāy
chhe.’........(128)
‘gati prāpta (jīv)ne deh thāy chhe, dehathī indriyo thāy chhe, indriyothī viṣhayagrahaṇ
ane viṣhayagrahaṇathī rāg athavā dveṣh thāy chhe.’.......(129)

Page 37 of 146
PDF/HTML Page 51 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 37
जायदि जीवस्सेवं भावो संसारचक्कवालंमि
इदि जिणवरेहिं भणियं अणाइणिहणो सणिहणो वा ।।१३०।।
ग्रहण होता है, उससे फि र राग और द्वेष होने लग जाते हैं इस प्रकार जीवका संसाररूपी
चक्रवालमें भवपरिणमन होता रहता है, ऐसा जिनेन्द्रदेवने कहा है जो अनादिकालसे होते
हुए अनन्तकाल तक होता रहेगा, हाँ किन्हीं भव्यजीवोंके उसका अन्त भी हो जाता
है
’’ ।।११।।
‘e pramāṇe bhāv, sansārachakramān jīvane anādianant athavā anādisānt thayā
kare chheem jinavaroe kahyun chhe.’.......(130)
(e snigdha pariṇām abhavya jīvone anādianant hoy chhe ane keṭalāk bhavya
jīvone te anādisānt hoy chhe eṭale ke te pariṇāmano ant paṇ āve chhe.)
bhāvārtha :ā lokamān e kathā prasiddha chhe ke devoe mantharāchal parvatane manthan
daṇḍ banāvī be netarānthī tenī kheñchatāṇ karī samudranun manthan karyun, tem ā jīv, dravyakṣhetra
kāḷbhavbhāvarūppañchaparāvartanarūpsansārsamudramān agnānajanit rāgdveṣharūpī netarānnī
ākarṣhaṇkriyāthī anādikāḷathī ghūmato rahyo chhe.
koī paṇ vastu iṣhṭa ke aniṣhṭa nathī chhatān je vastu iṣhṭa lāge chhe temān te rāg
kare chhe ane je aniṣhṭa lāge chhe temān dveṣh kare chhe. dehādi padārthomān ātmabhrānti te ja
rāg
dveṣhanun mūḷakāraṇ chhe.
rāgdveṣh banne shaktivyakti apekṣhāe yugapat (ekī sāthe) hoy chhe. jyān ek
prati rāg pragaṭarūpe (vyaktarūpe) hoy, tyān bījā pratye dveṣh paṇ shaktirūpe hoy ja. em
banneno paraspar avinābhāvasambandh chhe.
rāgdveṣh bījā anek doṣhonun mūḷ chhe. tenāthī man ati vihvaḷ ane chañchaḷ bane
chhe.
vaḷī, sansārachakranun mūḷakāraṇ mithyātva ane rāgdveṣh ja chhe, kāraṇ ke tenā nimitte
karmabandh, karmabandhathī gatiprāpti, gatithī sharīr, sharīrathī indriyo, indriyothī viṣhayagrahaṇ
ane viṣhayagrahaṇathī rāgdveṣh ane vaḷī rāg dveṣhathī karmabandh thāy chheem sansārachakra chālyā
ja kare chhe. 11.

Page 38 of 146
PDF/HTML Page 52 of 160
single page version

38 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
अथ प्रतिपाद्यः पर्यनुयुङ्क्ते‘तस्मिन्नपि यदि सुखी स्यात् को दोष ? इति’ भगवन् !
संसारेपि न केवलं मोक्ष इत्यपि शब्दार्थः चेञ्जीवः सुखयुक्तो भवेत् तर्हि को दोषो न कश्चित्
दोषो दुष्टत्वं संसारस्य सर्वेषां सुखस्यैव आप्तुमिष्टत्वात् येन संसारच्छेदाय सन्तो यतेरन्निति
अत्राह, वत्स !
विपद्भवपदावर्ते पदिकेवातिबाह्यते
यावत्तावद्भवन्त्यन्याः प्रचुरा विपदः पुरः ।।१२।।
उत्थानिकायहाँ पर शिष्य पूछता है, कि स्वामिन् ! माना कि मोक्षमें जीव सुखी
रहता है किन्तु संसारमें भी यदि जीव सुखी रहे तो क्या हानि है ?कारण कि संसारके
सभी प्राणी सुखको ही प्राप्त करना चाहते हैं जब जीव संसारमें ही सुखी हो जाय तो
फि र संसारमें ऐसी क्या खराबी है ? जिससे कि संत पुरुष उसके नाश करनेके लिये प्रयत्न
किया करते हैं ? इस विषयमें आचार्य कहते हैं
हे वत्स
जबतक एक विपद टले, अन्य विपद बहु आय
पदिका जिमि घटियंत्र में, बार बार भरमाय ।।१२।।
अर्थजब तक संसाररूपी पैरसे चलाये जानेवाले घटीयंत्रमें एक पटली सरीखी
have shiṣhya pūchhe chhe‘bhagavan! jo temān paṇ (sansāramān paṇ) jīv sukhī raheto
hoy to sho doṣh? kevaḷ mokṣhamān ja sukhī rahe em kem?evo paṇ shabdārtha chhe. jo
jīv sansāramān paṇ sukhī thāy to sho doṣh? koī doṣh nahi, kāraṇ ke sansāranā sarva
jīvone sukhanī ja prāpti iṣhṭa chhe, to pachhī sant puruṣho sansāranā nāsh māṭe kem prayatna
kare chhe?
[arthāt jo sansāramān ja sukhanī prāpti thatī hoy, to sansāramān evo sho doṣh
chhe, ke tethī sant puruṣho tenā nāsh māṭe prayatna kare chhe?]
ā viṣhayamān āchārya kahe chhevatsa!
ek vipadane ṭāḷatān, anya vipad bahu āy,
padikā jyam ghaṭiyantramān, ek jāy bahu āy. 12.
anvayārtha :[भवपदावर्ते ] sansārarūpī (pagathī chalāvavāmān āvatā) ghaṭīyantramān
[पदिका इव ] ek pāṭalī samān [विपत् ] ek vipatti [यावत् अतिबाह्यते तावत् ] dūr karāy

Page 39 of 146
PDF/HTML Page 53 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 39
टीकायावदतिबाह्यते अतिक्रम्यते; प्रेर्यते कासौ ? विपत् सहजशारीरमान-
सागन्तुकानामापदां मध्ये या काप्येका विवक्षिता आपत् जीवेनेति शेषः क्व ? भवपदावर्ते
भवः संसारः पदावर्त इवपादचाल्यघटीयन्त्रमिवभूयो भूयः परिवर्त्तमानत्वात् केव,
पदिकेवपादाक्रान्तदण्डिका यथा तावद्भवति काः ? अन्या अपूर्वाः प्रचुराःबह्वो विपदः
आपदः पुरो अग्रे जीवस्य पदिका इव, काछिकस्येति सामर्थ्यं योज्यं अतो जानीहि दु
खैकनिबन्धन विपत्तिनिरन्तरत्वात् संसारस्यावश्यविनाश्यत्त्वम् ।।
एक विपत्ति भुगतकर तय की जाती है, उसी समय दूसरी-दूसरी बहुतसी विपत्तियाँ सामने
आ उपस्थित हो जाती हैं
विशदार्थपैरसे चलाये जानेवाले घटीयंत्रको पदावर्त कहते हैं, क्योंकि उसमें
बार बार परिवर्तन होता रहता है सो जैसे उसमें पैरसे दबाई गई लकड़ी या पटलीके
व्यतीत हो जानेके बाद दूसरी पटलियाँ आ उपस्थित होती हैं, उसी तरह संसाररूपी
पदावर्तमें एक विपत्तिके बाद दूसरी बहुतसी विपत्तियाँ जीवके सामने आ खड़ी होती हैं
इसलिये समझो कि एकमात्र दुःखोंकी कारणीभूत विपत्तियोंका कभी भी अन्तर न
पड़नेके कारण यह संसार अवश्य ही विनाश करने योग्य है अर्थात् इसका अवश्य नाश
करना चाहिए ।।१२।।
te pahelān to [अन्याः ] bījī [प्रचुराः ] ghaṇī [विपदः ] vipattio [पुरः भवन्ति ] sāme
upasthit thāy chhe.
ṭīkā :dūr karāy chheatikramāy chheprerāy chhe te pahelān, koṇ te? vipatti
(duḥkh)arthāt sahaj shārīrik yā mānasik āvī paḍatī āpadāomān koī ek vivakṣhit
(khās) āpadā. [‘jīv dvārā’ e shabda adhyāhār chhe.] kyān? bhav padāvartamānbhav eṭale
sansār ane padāvarta eṭale pagathī chalāvavāmān āvatun ghaṭīyantra, kāraṇ ke temān vāramvār
parivartan thatun rahe chhe,
ghaṭīyantra jevā sansāramān. konī māphak? padākrānta (pag mūkī
chalāvavāmān āvatī) pāṭalīnī jem (dūr karāy te pahelān arthāt ek pāṭalī vyatīt thāy
te pahelān bījī pāṭalī) upasthit thāy chhe. koṇ? (upasthit thāy chhe.) anya eṭale apūrva
ane prachur eṭale bahu vipattio
āpadāo, jīvanī sāme, jem nadīmān kāchhikanī*
sāme pāṭalīo (upasthit thāy chhe tem.)em sāmarthyathī samajavun.
* kāchhiknadī uparanun prāṇī.

Page 40 of 146
PDF/HTML Page 54 of 160
single page version

40 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
पुनः शिष्य एवाह‘न हि सर्वे विपद्वन्तः ससंपदोपि दृश्यन्त इति’ भगवन् ! समस्ता
अपि संसारिणो न विपत्तियुक्ताः सन्ति सश्रीकाणामपि केषांचिद् दृश्यमानत्वादिति
अत्राह
दुरर्ज्येनासुरक्ष्येण नश्वरेण धनादिना
स्वस्थंमन्यो जनः कोऽपि ज्वरवानिव सर्पिषा ।।१३।।
फि र शिष्यका कहना है कि, भगवन् ! सभी संसारी तो विपत्तिवाले नहीं हैं, बहुतसे
सम्पत्तिवाले भी दिखनेमें आते हैं इसके विषयमें आचार्य कहते हैं :
कठिन प्राप्त संरक्ष्य ये, नश्वर धन पुत्रादि
इनसे सुखकी कल्पना, जिमि घृतसे ज्वर व्याधि ।।१३।।
tethī, duḥkhanā kāraṇabhūt anek vipattio nirantar āvatī hovāthī sansār avashya
vināsh karavā yogya chhe. em tun jāṇ.
bhāvārtha :sansār ghaṭīyantra jevo chhe. ghaṭīyantrane tenī pāṭalīo upar pag mūkī goḷ
goḷ chalāvavāmān āve chhe. pagathī ek pāṭalī dūr karāy ke tarat ja bījī pāṭalīo ek
pachhī ek yantra chalāvanāranī sāme upasthit (hājar) thāy chhe, tem sansāramān ek vipatti
(āpadā) dūr karāy ke tarat ja bījī anek vipattio tenī sāme hājar ja thāy chhe.
māṭe sansār avashya nāsh karavā yogya chhe. sansār pratyenī ruchino tyāg thatān arthāt
tenā taraph upekṣhābuddhi thatān sansārano abhāv thaī jāy chhe. par padārtho pratye mamatvabhāv,
ahambhāv, kartr̥utvabhāv tathā rāg dveṣhādirūp bhāv
e āntarik sansār chhe,agnānatāe
ūbho karelo sansār chhe. ātmasvabhāvanī sanmukhatāe teno nāsh thatān bāhya sanyogarūp
sansārano paṇ svayam abhāv thaī jāy chhe. 12.
pharīthī shiṣhya ja bole chhe‘bhagavan! badhāy vipattivāḷā hotā nathī,
sampattivāḷā (sukhī) paṇ jovāmān āve chhearthāt badhāy sansārīo vipattivāḷā
(duḥkhī) hotā nathī, kāraṇ ke keṭalāk lakṣhmīvāḷā (sukhī) lok paṇ jovāmān āve chhe.’
tenā uttaramān āchārya kahe chhe
jvarpīḍit jyam ghī vaḍe, māne nijane chen,
kaṣhṭasādhya dhan ādithī, māne mūḍh sukh tem. 13.

Page 41 of 146
PDF/HTML Page 55 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 41
टीकाभवति कोऽसौ, जनो लोकः किंविशिष्टः, कोपि निर्विवेको, न सर्वः
किंविशिष्टो भवति, स्वस्थंमन्यः स्वस्थमात्मानं मन्यमानो अहं सुखीति मन्यत इत्यर्थः केन
कृत्वा, धनादिना द्रव्यकामिन्यादीष्टवस्तुजातेन किंविशिष्टेन, दुरर्ज्येनअपायबहुलत्वाद्
दुर्ध्यानावेशाच्च दुःखेन महता कष्टेनार्जित इति दुरर्ज्येनतथा असुरक्ष्येण दुस्त्राणेन
यन्ततोरक्ष्यमाणस्याप्यपायस्यावश्यंभावित्वात् तथा नश्वरेण रक्ष्यमाणस्यापि विनाशसंभवाद-
अर्थजैसे कोई ज्वरवाला प्राणी घीको खाकर या चिपड़ कर अपनेको स्वस्थ
मानने लग जाय, उसी प्रकार कोई एक मनुष्य मुश्किलसे पैदा किये गये तथा जिसकी
रक्षा करना कठिन है और फि र भी नष्ट हो जानेवाले हैं, ऐसे धन आदिकोंसे अपनेको
सुखी मानने लग जाता है
विशदार्थजैसे कोई एक भोला प्राणी जो सामज्वर (ठंड देकर आनेवाले
बुखार)से पीड़ित होता है, वह बुद्धिके ठिकाने न रहनेसेबुद्धिके बिगड़ जानेसे घी को
खाकर या उसकी मालिश कर लेनेसे अपने आपको स्वस्थ-नीरोग मानने लगता है, उसी
तरह कोई कोई (सभी नहीं) धन, दौलत, स्त्री आदिक जिनका कि उपार्जित करना कठिन
anvayārtha :jem [ज्वरवान् ] koī jvaragrasta (tāvathī pīḍāto) māṇas [सर्पिषा ]
ghīthī (eṭale ghī pīne vā sharīre chopaḍīne) [स्वस्थंमन्यः भवति ] potāne svastha (nīrogī)
māne chhe, [इव ] tem [कः अपि जनः ] koī ek manuṣhya [दुरर्ज्यन ] mushkelīthī (kaṣhṭathī) pedā
karelā (kamāyelā) [असुरक्ष्येण ] jenī sārī rīte surakṣhā karavī ashakya chhe evā [नश्वरेण ]
nashvar (nāshavān) [धनादिना ] dhan ādithī [स्वस्थंमन्यः भवति ] potāne sukhī māne chhe.
ṭīkā :thāy chhe. koṇ te? māṇaslok. kevo (māṇas)? koī ek vivekahīn,
(kintu) badhā nahi, kevo thāy chhe? potāne svastha (nīrog) māne chhe; hun sukhī chhun em
māne chhe
evo artha chhe. shā vaḍe karīne? dhanādi vaḍe arthāt dravya, strī ādi iṣhṭa
vastuonā samudāy vaḍe. kevā (dhanādi) vaḍe? duḥkhathī arjit eṭale bahu kaṣhṭapaṇānā kāraṇe
tathā durdhyānanā āveshathī kaṣhṭathī
mahākleshathī upārjit (kamāyel) tathā yatnathī rakṣhavā chhatān
avashyambhāvī nāshane līdhe mushkelīe rakṣhit tathā nashvar arthāt rakṣhā pāmelā dhanano paṇ
vināsh sambhavit hovāthī ashāshvat
evā (dhanādi vaḍe).
ā viṣhayamān draṣhṭānta āpe chhe‘ज्वरेत्यादि०’
[ahīn ‘इव’ shabda ‘यथा’nā arthamān chhe.]

Page 42 of 146
PDF/HTML Page 56 of 160
single page version

42 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
शाश्वतेन अत्र दृष्टान्तमाह ज्वरेत्यादि इव शब्दो यथार्थे यथा कोऽपि मुग्धो ज्वरवान् अतिशये
मतेर्विनाशात् सामज्वरार्त सर्पिषा घृतेन पानाद्युपयुक्तेन स्वस्थंमन्यो भवति निरामयमात्मानं
मन्यते ततो बुद्धयस्व दुरुपार्ज्यदुरक्षणभङ्गुरद्रव्यादिना दुःखमेव स्यात्
उक्तं च
‘‘अर्थस्योपार्जने दुःखमर्जितस्य च रक्षणे
आये दुःखं व्यये दुःखं धिगर्थं दुःखभाजनम् ।।’’
तथा जो रक्षा करते भी नष्ट हो जानेवाले हैंऐसे इष्ट वस्तुओंमें अपने आपको ‘मैं सुखी
हूँ’ ऐसा मानने लग जाते हैं, इसलिए समझो कि जो मुश्किलोंसे पैदा किये जाते तथा
जिनकी रक्षी बड़ी कठिनाईसे होती है, तथा जो नष्ट हो जाते, स्थिर नहीं रहते ऐसे
धनादिकोंसे दुःख ही होता है, जैसा कि कहा है
‘‘अर्थस्योपार्जने दुःखं
’’
धनके कमानेमें दुःख, उसकी रक्षा करनेमें दुःख, उसके जानेमें दुःख, इस तरह
हर हालतमें दुःखके कारणरूप धनको धिक्कार हो’
jem koī ek mūrkha jvarapīḍit manuṣhya arthāt sāmajvarapīḍit (ṭāḍhiyā tāvavāḷo)
manuṣhya, buddhinā atishay bagāḍathī, pānādimān (pīvā vageremān) upayukta (upayogamān
līdhelā) ghī vaḍe potāne svastha (nīrogī) māne chhe arthāt potānī jātane rogarahit māne
chhe, tem mushkelīthī upārjit, kaṣhṭathī rakṣhit ane kṣhaṇabhaṅgur [kṣhaṇamān nāsh pāmatā]
evā
dravyādi vaḍe duḥkh ja hoī shakeem tun samaj. kahyun chhe ke
dhananā upārjanamān duḥkh, upārjit dhananī rakṣhā karavāmān duḥkh, te āve toy duḥkh
ane jāy toy duḥkh; māṭe duḥkhanā bhājanarūp (kāraṇarūp) te dhanane dhikkār ho.
bhāvārtha :jem sāmajvarathī pīḍit koī ek mūrkha jan ghīnā upayog vaḍe potāne
svastha (nīrogī) māne chhe, tem koī ek māṇas mahā mushkelīthī ane duḥkhathī upārjit
tathā rakṣhit evā kṣhaṇabhaṅgur dhanādi vaḍe potāne sukhī māne chhe.
sāmajvaramān ghīno upayog karavāthī tāv maṭavāne badale vadhe chhe, tem dhanādinī
mamatāthī sukhane badale duḥkh vadhe chhe, kāraṇ ke tene upārjan karavāmān duḥkh, tene sāchavavāmān
duḥkh ane teno nāsh thatān (viyog thatān) paṇ duḥkh thāy chhe. em darek hālatamān dhan
duḥkhanun ja nimittakāraṇ chhe. māṭe lakṣhmīvān loko dhanādithī sukhī chhe
, em mānavun te
bhramamūlak chhe. 13

Page 43 of 146
PDF/HTML Page 57 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 43
‘भूयोऽपि विनेयः पृच्छति ’ ‘एवंविधां संपदां कथं न त्यजतीति ’ अनेन
दुरर्जत्वादिप्रकारेण लोकद्वयेऽपि दुःखदां धनादिसंपत्तिं कथं न मुञ्चति जनः कथमिति
विस्मयगर्भे प्रश्ने
अत्र गुरुरुत्तरमाह;
विपत्तिमात्मनो मूढः परेषामिव नेक्षते
दह्यमानमृगाकीर्णवनान्तरतरुस्थवत् ।।१४।।
शंकाफि र भी शिष्य पूछता है कि बड़े आश्चर्यकी बात है, कि जब ‘मुश्किलोंसे
कमाई जाती’ आदि हेतुओंसे धनादिक सम्पत्ति दोनों लोकोंमें दुःख देनेवाली है, तब ऐसी
सम्पत्तिको लोग छोड़ क्यों नहीं देते ? आचार्य उत्तर देते हैं
परकी विपदा देखता, अपनी देखे नाहिं
जलते पशु जा वन विषैं, जड़ तरुपर ठहराहिं ।।१४।।
अर्थजिसमें अनेकों हिरण दावानलकी ज्वालासे जल रहे हैं, ऐसे जंगलके मध्यमें
pharīthī shiṣhya pūchhe chheāshcharya chhe ke āvā prakāranī sampadāne (loko) kem chhoḍatā
nathī? arthāt duḥkhathī upārjitvagere kāraṇothī banne lokamān (ā lokamān ane paralokamān)
paṇ duḥkhadāyakevī dhanādisampattine lok kem chhoḍatā nathī? [‘कथम्’ shabda
vismayagarbhit prashna sūchave chhe.]
āchārya teno uttar āpe chhe
dekhe vipatti anyanī, nijanī dekhe nāhi,
baḷatān pashuo van viṣhe, dekhe taru par jāī. 14.
anvayārtha :[दह्यमानमृगाकीर्णवनान्तरतरुस्थवत् ] (dāvānalanī jvālāthī) baḷī
rahelā mr̥ugothī chhavāyelā vananī madhyamān vr̥ukṣha upar beṭhelā manuṣhyanī jem [मूढः ] (sansārī)
mūḍh prāṇī [परेषाम् इव ] bījāonī (vipattinī) jem [आत्मनः विपत्तिं ] potānī vipattine
[न ईक्षते ] joto nathī.
*परस्येव न जानाति विपत्तिं स्वस्य मूढधीः
वने सत्वसमाकीर्णे दह्यमाने तरुस्थवत् ।।
(ज्ञानावर्णवेश्रीशुभचन्द्रः )

Page 44 of 146
PDF/HTML Page 58 of 160
single page version

44 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
टीकानेक्षते न पश्यति कोऽसौ ? मूढो धनाद्यासक्त्या लुप्तविवेको लोकः कां ?
विपत्तिं चौरादिना क्रियमाणां धनापहाराद्यापदां कस्य ? आत्मनः स्वस्य केषामिव, परेषामिव
यथा इमे विपदा आक्रम्यन्ते तथाहमप्याक्रन्तव्य इति न विवेचयतीत्यर्थः क इव ? प्रदह्यमानैः
दावानलज्वालादिभिर्भस्मीक्रियमाणैर्मृगैर्हरिणादिभिराकीर्णस्य संकुलस्य वनस्यांतरे मध्ये वर्तमानं तरुं
वृक्षमारूढो जनो यथा आत्मनो मृगाणामिव विपत्तिं न पश्यति
वृक्ष पर बैठे हुए मनुष्यकी तरह यह संसारी प्राणी दूसरोंकी तरह अपने ऊपर आनेवाली
विपत्तियोंका ख्याल नहीं करता है
विशदार्थधनादिकमें आसक्ति होनेके कारण जिसका विवेक नष्ट हो गया है,
ऐसा यह मूढ़ प्राणी चोरादिकके द्वारा की जानेवाली, धनादिक चुराये जाने आदिरूप अपनी
आपत्तिको नहीं देखता है, अर्थात् वह यह नहीं ख्याल करता कि जैसे दूसरे लोग
विपत्तियोंके शिकार होते हैं, उसी तरह मैं भी विपत्तियोंका शिकार बन सकता हूँ
इस
वनमें लगी हुई यह आग इस वृक्षको और मुझे भी जला देगी जैसे ज्वालानलकी
ज्वालाओंसे जहाँ अनेक मृगगण झुलस रहे हैंजल रहे हैं, उसी वनके मध्यमें मौजूद वृक्षके
ऊपर चढ़ा हुआ आदमी यह जानता है कि ये तमाम मृगगण ही घबरा रहे हैंछटपटा
रहे हैं, एवं मरते जा रहे हैं, इन विपत्तियोंका मुझसे कोई सम्बन्ध नहीं है, मैं तो सुरक्षित
हूँ
विपत्तियोंका सम्बन्ध दूसरोंकी सम्पत्तियोंसे है, मेरी सम्पत्तियोंसे नहीं है ।।१४।।
ṭīkā :dekhato nathījoto nathī. koṇ te? mūḍh arthāt dhanādinī āsaktithī
vivekahīn banelo lok. kone (dekhato nathī)? vipattinearthāt chor vagerethī karavāmān
āvatī dhanapaharaṇ ādirūp āpadāne. konī? ātmānīpotānī. konī māphak?
bījāonī māphak. jem ā (mr̥ugo) āpadāthī (saṅkaṭathī) gherāī gayā chhe, tem hun paṇ
(vipattithī) gherāī jaīsh (vipattino bhog banīsh) em te khyāl karato nathī
evo artha
chhe. konī māphak? baḷī jatādāvānalanī jvāḷāothī bhasmībhūt banatāmr̥ugothī
hariṇādithī bharelā vananī madhyamān āvelā vr̥ukṣha upar beṭhelā manuṣhyanī māphak; te (manuṣhya)
mr̥ugonī vipattinī jem potānī vipattine dekhato nathī.
bhāvārtha :mr̥ug ādi anek prāṇīothī bharelā vanamān āg lāgatān, tenāthī
bachavā māṭe koī māṇas vananī madhyamān āvelā vr̥ukṣha upar chaḍhīne bese chhe ane agninī
jvāḷāothī bhasmībhūt banatān prāṇīone nīhāḷe chhe. te vakhate em dhāre chhe ke, ‘hun to
vr̥ukṣha upar sahīsalāmat chhun.’ agni mane nukashān karashe nahi; parantu te agnānīne khabar
nathī ke agni thoḍī vāramān vr̥ukṣhane ane tene paṇ bharakhī jashe. e pramāṇe mūḍh jīv,

Page 45 of 146
PDF/HTML Page 59 of 160
single page version

kahān jainashāstramāḷā ]
iṣhṭopadesh
[ 45
पुनराह शिष्यः कुत एतदिति, भगवन् ! कस्माद्धेतोरिदं सन्निहिताया अपि विपदो अदर्शनं
जनस्य
गुरुराहलोभादिति, वत्स ! धनादिगार्ध्यात्पुरोवर्तिनीमप्यापदं धनिनो न पश्यन्ति
यतः
आयुर्वृद्धिक्षयोत्कर्षहेतुं कालस्य निर्गम्
वाञ्छतां धनिनामिष्टं जीवितात्सुतरां धनम् ।।१५।।
फि र भी शिष्यका कहना है कि, भगवन् ! क्या कारण है कि लोगोंको निकट आई
हुई भी विपत्तियाँ दिखाई नहीं देती ? आचार्य जवाब देते हैं‘‘लोभात्’’ लोभके कारण,
हे वत्स ! धनादिककी गृद्धता-आसक्तिसे धनी लोग सामने आई हुई भी विपत्तिको नहीं
देखते हैं, कारण कि
आयु क्षय धनवृद्धि को, कारण काल प्रमान
चाहत हैं धनवान धन, प्राणनिते अधिकान ।।१५।।
अर्थकालका व्यतीत होना, आयुके क्षयका कारण है और कालान्तरके माफि क
ब्याजके बढ़नेका कारण है, ऐसे कालके व्यतीत होनेको जो चाहते हैं, उन्हें समझना चाहिए
कि अपने जीवनसे धन ज्यादा इष्ट है
dhanādikanā kāraṇe bījāo upar āvatī āpattione dekhavā chhatān potāne sahīsalāmat
māne chhe ane kadī vichār paṇ karato nathī
, ke tevī vipattio moḍīvahelī tenā upar
paṇ āvī paḍashe ane kālāgni tene paṇ bharakhī jashe. 14.
pharī shiṣhya kahe chheem kem? bhagavan! kayā kāraṇathī najīk āvelī
āpadāone paṇ māṇas dekhato nathī?
guru kahe chhe‘lobhanā kāraṇe’, he vatsa! dhanādinī gr̥uddhi eṭale āsaktithī
dhaniko, sāme (āgaḷ) upasthit (āvī paḍelī) āpadāne paṇ dekhatā nathī, kāraṇ ke
āyukṣhay dhanavr̥uddhinun, kāraṇ kāḷ ja jāṇ,
prāṇothī paṇ lakṣhmīne, ichchhe dhanī adhikān. 15.
anvayārtha :[कालस्य निर्गमं ] kālanun nirgaman (vyatīt thavun) te [आयुर्वृद्धि-
क्षयोत्कर्षहेतुं ] āyunā kṣhayanun tathā (kālanī) vr̥uddhi, utkarṣhanun (vyāj vr̥uddhinun) (kāraṇ chhe)

Page 46 of 146
PDF/HTML Page 60 of 160
single page version

46 ]
iṣhṭopadesh
[ bhagavānashrīkundakund-
टीकावर्तते किं तद्धनं किं विशिष्टं ? इष्टमभिमतं कथं, सुतरां अतिशयेन
कस्माज्जीवितात्प्राणेभ्यः केषां ? धनिनां, किं कुर्वंतां ? वाञ्छतां कं, निर्गमं अतिशयेन गमनं
कस्य, कालस्य किं विशिष्टं ? आयुरित्यादि आयुः क्षयस्य वृद्धयुत्कर्षस्य च कालान्तरवर्द्धनस्य
कारणम् अयमर्थो, धनिनां तथा जीवितव्यं नेष्टं यथा धनं कथमन्यथा जीवितक्षयकारणमपि
धनवृद्धिहेतुं कालनिर्गमं वाञ्छन्ति अतो ‘धिग्धनम्’ एवंविधव्यामोहहेतुत्वाद्
विशदार्थमतलब यह है कि धनियोंको अपना जीवन उतना इष्ट नहीं, जितना
कि धन धनी चाहता है कि जितना काल बीत जाएगा, उतनी ही ब्यातकी आमदानी बढ़
जाएगी वह यह ख्याल नहीं करता कि जितना काल बीत जाएगा उतनी ही मेरी आयु
(जीवन) घट जाएगी वह धनवृद्धिके ख्यालमें जीवन (आयु) विनाशकी ओर तनिक भी
लक्ष्य नहीं देता इसलिए मालूम होता है कि धनियोंको जीवन (प्राणों) की अपेक्षा धन
ज्यादा अच्छा लगता है इस प्रकारके व्यामोहका कारण होनेसे धनको धिक्कार है ।।१५।।
[वाञ्छतां धनिनाम् ] em ichchhatā dhanikone [जीवितात् ] potānā jīvan karatān [धनं ] dhan
[सुतरां ] atishay (ghaṇun ja) [इष्टं ] (vahālun) hoy chhe.
ṭīkā :hoy chhe. shun te? dhan. kevun (hoy chhe)? iṣhṭapriy. kevī rīte? bahu
jaatishayapaṇe; konāthī? potānā jīvananīprāṇathī, kone (vahālun hoy chhe)? dhanikone.
shun karatā? ichchhatā. shun (ichchhatā)? nirgamananeatishayapaṇe gamanane, konā (gamanane)?
kālanā. kevā prakāranun? āyu ityādi. (kālanun gaman te) āyukṣhayanun kāraṇ ane vr̥uddhi
(vyāj)nā utkarṣhanun kāraṇ chhe arthāt kālanun antar (vyājanī āmadānīmān) vr̥uddhinun kāraṇ
chhe
evo artha chhe. dhanikone jevun dhan iṣhṭa (vahālun) hoy chhe tevun jīvitavya iṣhṭa hotun
nathī. nahi to jīvananā kṣhayanun kāraṇ hovā chhatān dhanavr̥uddhinā kāraṇarūp kālanirgamanane teo
kem ichchhe? māṭe dhan āvā vyāmohanun kāraṇ hovāthī tene dhikkār ho!
bhāvārtha :jem jem kāl vyatīt thāy chhe tem tem āyu ochhun thatun jāy chhe,
paṇ te kālanun antar dhanikane vyāj vagerenī āmadānīmān vadhāro karavānun kāraṇ bane chhe,
tethī tene (kālagamanane) te utkarṣhanun (ābādīnun) kāraṇ gaṇe chhe.
je dhaniko lobhavash vyāj vagerenī kamāṇī karavā māṭe kālanun nirgaman ichchhe chhe
teo potānā jīvan karatān dhanane vadhāre vahālun gaṇe chhe, kāraṇ ke teo em samaje chhe
ke kālanā nirgamanathī jem divaso vadhashe tem vyāj vagere vadhashe, paṇ teṭalā divaso temanā
āyumānthī ochhā thashe tenun temane bhān hotun nathī. teo dhanavr̥uddhinā lobhamān potānā