94 ]
iShTopadesh
[ bhagavAnashrIkundakund-
ज्वरादिविकारात् मम व्यथा स्यात्तथा बालाद्यवस्थो नाहमस्मि, ततः कथं बालाद्यवस्थाप्रभवैः
दुखैरभिभूयेय अहमिति सामर्थ्यादत्र दृष्टव्यम् । तर्हि क्व मृत्युप्रभृतीनी स्युरित्याह — एतानि
मृत्युव्याधिबालादीनि पुद्गले मूर्त्ते देहादावेव सम्भवन्ति । मूर्तधर्मत्वादमूर्ते मयि तेषां
नितरामसम्भवात् ।
jvarAdi vikArothI mane vyathA (pIDA) kem hoy? tathA hun bAlAdi avasthAvALo nathI. tethI
bAlAdi avasthAothI utpanna thatAn dukhothI hun kevI rIte gherAun? (kevI rIte dukhI thAun?)
em sAmarthyathI ahIn samajavun.
pUchhe chhe — tyAre mRutyu vagere shAmAn hoy chhe? e mRutyu, vyAdhi, bAlAdi
(avasthAo) pudgalamAn eTale mUrta sharIrAdimAn ja sambhave chhe. kAraN ke teo mUrta padArthonA
dharmo hovAthI, amUrta evA mArAmAn temano bilakul sambhav nathI.
bhAvArtha : — je jIvane potAnA chidAnand svarUpano nishchay thaI gayo chhe, tene
(samyagdraShTine) dravyaprANanA tyAgarUp maraNano bhay hoto nathI, kAraN ke te nishank chhe ke
sharIrano (paryAyadraShTie) nAsh thAy chhe. parantu chitshaktilakShaNAtmak gnAnadarshanarUp bhAvaprANano
kadI paN nAsh thato nathI. tene maraNano bhay nathI, to maraNanA kAraNabhUt kRiShNa sarpAdino
kyAthi bhay hoy? na ja hoy.
vaLI, tene vAt – pitta – kaphanI viShamatAthI (asamAnatAthI) utpanna thatA vyAdhiono
paN Dar hoto nathI. kAraN ke te jANe chhe ke temano sambandh mUrta padArtho (sharIrAdi) sAthe
chhe. AtmA sAthe nathI; tethI jvarAdinI pIDA tene kem hoy? na ja hoy.
vaLI bAl, vRuddhAdi avasthAo pudgalanI chhe. AtmAnI nathI; tethI te avasthAothI
utpanna thatAn dukhonun vedan paN tene kem hoy? na ja hoy.
mRutyu, vyAdhi tathA bAl vRuddhAdi avasthAo pudgal – mUrta sharIrAdimAn ja hoI shake
chhe. kAraN ke te badhA mUrtimAn pudgalanA dharmo chhe. jIv to amUrtik chetan chhe. temAn te
dharmo kadApi paN hoI shake nahi. 29.
है, तब ज्वर आदि विकारोंसे मुझे व्यथा तकलीफ कैसी ? उसी तरह मैं बाल – वृद्ध आदि
अवस्थावाला भी नहीं हूँ । तब बाल – वृद्ध आदि अवस्थाओंसे पैदा होनेवाले दुःखों-क्लेशोंसे
मैं कैसे दुःखी हो सकता हूँ ? अच्छा यदि मृत्यु वगैरह आत्मामें नहीं होते, तो किसमें
होते हैं ? इसका जवाब यह है कि ‘एतानि पुद्गले’ ये मृत्यु-व्याधि और बाल-वृद्ध आदि
दशाएँ पुद्गल-मूर्त शरीर आदिकोंमें ही हो सकती हैं । कारण कि ये सब मूर्तिमान पदार्थोंके
धर्म हैं । मैं तो अमूर्त हूँ, मुझमें वे कदापि नहीं हो सकतीं ।