kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 97
अत्राह शिष्यः । अथ कथं ते निबध्यन्त इति । अथेति प्रश्ने केन प्रकारेण पुद्गला
जीवेन नियतमुपादीयन्त इत्यर्थः ।
गुरुराह —
कर्म कर्महिताबन्धि जीवोजीवहितस्पृहः ।
स्व - स्वप्रभावभूयस्त्वे स्वार्थं को वा न वाञ्छति ।।३१।।
bhAvArtha : — gnAnI vichAre chhe ke jem koI bhojanAdi padArthone svayam bhogavIne chhoDI
de ane chhoDI dIdhelA uchchhiShTa (enThA) padArthone pharIthI bhogavavA ichchhe nahi, tem avidyAnA
sanskAravashe anAdikALathI anekavAr bhogavIne chhoDI dIdhelA padArthone have — gnAnI
thayAthI — hun bhogavavA ichchhato nathI arthAt te bhogo prati have tene spRuhA ja thatI nathI.
ahIn AchArye ‘sarva pudgalone men vAramvAr bhogavyAn ane chhoDI dIdhAn’ — em ja
kahyun chhe te vyavahAranayanun kathan chhe, kAraN ke je paradravya chhe te grahI shakAtun nathI tathA chhoDI
shakAtun nathI. evo ja koI teno (AtmAno) prAyogik (paranimittathI thaelo) tem ja
vaisrasik (svAbhAvik) guN chhe.’* 30.
ahIn shiShya kahe chhe ke — ‘te pudgalo kevI rIte bandhAy chhe? eTale ke jIv dvArA
pudgalo shA mATe ane kyA prakAre hammeshA bandhane prApta thatAn rahe chhe?
guru kahe chhe —
karma karmanun hit chahe, jIv jIvano svArtha,
sva prabhAvanI vRuddhimAn, koN na chAhe svArtha. 31.
यहाँ पर शिष्य कहता है कि वे पुद्गल क्यों बँध जाते हैं ? अर्थात् जीवके द्वारा
पुद्गल क्यों और किस प्रकारसे हमेशा बन्धको प्राप्त होते रहते हैं ?
आचार्य उत्तर देते हुए कहते हैं : —
कर्म कर्महितकार है, जीव जीवहितकार ।
निज प्रभाव बल देखकर, को न स्वार्थ करतार ।।३१।।
*je dravya chhe par tehane na grahI na chhoDI shakAy chhe,
evo ja teno guN ko prAyogI ne vaisrasik chhe.
(shrI samayasAr gu. AvRutti gAthA 406)