108 ]
iShTopadesh
[ bhagavAnashrIkundakund-
dharmAchAryAdinI sevA prApta thatI nathI. mumukShune dharmAchAryAdi sevavA yogya rahetA nathI evo
bhAv chhe, parantu em nathI, kAraN ke em kahevAmAn apasiddhAntano prasang Ave chhe.
Avun bolanAr shiShya prati AchArya javAb Ape chhe —
mUrkha na gnAnI thaI shake, gnAnI mUrkha na thAy,
nimittamAtra sau anya to, dharmadravyavat thAy. 35.
anvayArtha : — [अज्ञः ] je puruSh agnAnI chhe (arthAt tattvagnAnanI utpatti mATe
ayogya chhe – te) [विज्ञत्वं न आयाति ] vigna thaI shakato nathI ane [विज्ञः ] je visheSh gnAnI
chhe te [अज्ञत्वं न ऋच्छति ] agnAnI thaI shakato nathI; jem (jIv pudgalanI) [गतेः ] gatimAn
[धर्मास्तिकायवत् निमित्तमात्रम् ] dharmAstikAy nimittamAtra chhe, tem [अन्यः तु ] anya (padArtha)
paN nimittamAtra (dharmAstikAyavat) chhe.
TIkA : — bhadra! agna eTale tattvagnAnanI utpattine mATe ayogya abhavyAdik
निरस्ते सति धर्माचार्यादिसेवनं न प्राप्नोति मुमुक्षुः । मुमुक्षुणा धर्माचार्यादिः सेव्यो न भवतीति
भावः । न चैवमेतदिति वाच्यमपसिद्धान्तप्रसङ्गात् ।
इति वदन्तं प्रत्याह —
नाज्ञो विज्ञत्वमायाति विज्ञो नाज्ञत्वमृच्छति ।
निमित्तमात्रमन्यस्तु गतेर्धर्मास्तिकायवत् ।।३५।।
टीका — भद्र ! अज्ञस्तत्त्वज्ञानोत्पत्ययोग्योऽभव्यादिर्विज्ञत्वं तत्त्वज्ञत्वं धर्माचार्याद्युपदेश-
सहस्रेणापि न गच्छति ।
सेवा करनी होगी ? बस जब आपसमें खुदका खुद ही गुरु बन गया, तब धर्माचार्यादिकोंकी
सेवा मुमुक्षुओंको नहीं करनी होगी । ऐसा भी नहीं कहना चाहिए, कि हाँ ऐसा तो है ही,
कारण कि वैसा माननेसे अपसिद्धान्त हो जाएगा । ऐसे बोलनेवाले शिष्यके प्रति आचार्य
जवाब देते हैं —
मूर्ख न ज्ञानी हो सके, ज्ञानी मूर्ख न होय ।
निमित्त मात्र पर जान, जिमि गति धर्मतें होय ।।३५।।
अर्थ — तत्त्वज्ञानकी उत्पत्तिके अयोग्य अभव्य आदिक जीव, तत्त्वज्ञानको