Ishtopdesh-Gujarati (English transliteration).

< Previous Page   Next Page >


Page 113 of 146
PDF/HTML Page 127 of 160

 

background image
kahAn jainashAstramALA ]
iShTopadesh
[ 113
anvayArtha :[अभवत् चित्तविक्षेपः ] jenA chittamAn kShobh nathI (arthAt jenA
chittamAn rAgdveShAdi vikAr pariNatirUp kShobhvikShep nathI) tathA je [तत्त्वसंस्थितः ] tattvamAn
(AtmasvarUpamAn) sArI rIte sthit chhe, tevA [योगो ] yogIe [अभियोगेन ] sAvadhAnIpUrvak
(arthAt ALas, nidrAdinA parityAgapUrvak) [एकान्ते ] ekAnta sthAnamAn [निजात्मनःतत्वं ]
potAnA Atmatattvano [अभ्यस्येत् ] abhyAs karavo.
TIkA :abhyAs karavo bhAvavo. koNe te? yogIesanyamIe. shun (abhyAs
karavo)? AtmA sambandhI tattvano. kono? nij AtmAno (potAnA svarUpano) shA vaDe?
abhiyog vaDe arthAt ALas, nidrAdinA tyAg vaDe. kayAn (abhyAs karavo)? ekAntamAn
eTale yogya khAlI gRuhAdimAn. kevA prakArano thaIne? jenA chittamAn
manamAn vikShep arthAt
rAgAdirUp kShobh nathI tevo thaIne? kahe chhe, ‘Avo’ kevA thaInetattvamAn sArI rIte sthit
arthAt tattva eTale heyupAdey tattvomAn gurunA upadeshathI jenI buddhi nishchal thaI gaI
chhe, tevo thaIne athavA paramArtharUpe sAdhya vastumAn samyakprakAre sthit eTale jevA kahyA chhe;
tevA kAyotsargAdi dvArA vyavasthit
thaIne.
bhAvArtha :jyAn sudhI rAgdveShAdi vikalpothI chitta vikShipta rahe chheAkulit
rahe chhe, tyAn sudhI AtmasvarUpanun dhyAn thaI shakatun nathI. *samAdhitantra shlok 35mAn kahyun
chhe ke
टीकाअभ्यस्येद्भावयेत्कोसौ ? योगी संयमी किं ? तत्त्वं यथात्म्यं कस्य ?
निजात्मनः केन ? अभियोगेन आलस्यनिद्रादिनिरासेन क्वं ? एकान्ते योग्यशून्यगृहादौ किं
विशिष्टः सन् ? अभवन्नजायमानश्चित्तस्य मनसो विक्षेपो रागादिसंक्षोभो यस्य सोऽयमित्थंभूतः
सन्
किंभूतो भूत्वा ? तथाभूत इत्याह तत्वसंस्थितस्तत्त्वे हेये उपादेये च गुरूपदेशान्निश्चलधी
अर्थजिसके चित्तमें क्षोभ नहीं है, जो आत्मा स्वरूप रूपमें स्थित है, ऐसा योगी
सावधानीपूर्वक एकान्त स्थानमें अपने आत्माके स्वरूपका अभ्यास करे
विशदार्थनहीं हो रहे हैं चित्तमें विक्षेप-रागादि विकल्प जिसको ऐसा तथा हेय-
उपादेय तत्त्वोंमें गुरुके उपदेशसे जिसकी बुद्धि निश्चल हो गई है, अथवा परमार्थरूपसे
साध्यभूत वस्तुमें भले प्रकारसे
यानी जैसे कहे गये हैं, वैसे कायोत्सर्गादिकोंसे व्यवस्थित
हो गया है, ऐसा योगी अपनी आत्माके ठीक ठीक स्वरूपका एकान्त स्थानोंमेंयोगीके लिये
*रागद्वेषादिकल्लोलैरलोलं यन्मनोजलम्
स पश्यत्यात्मनस्तत्त्वं तत् तत्त्वं नेतरो जनः ।।३५।।
[समाधितन्त्रेश्री पूज्यपादाचार्यः ]